Merenre I.

Merenre I.
Merenre Nemtyemsaf I., Hor Anch-chau
Bronzová socha Pepi i. resp. jeho syna Merenrea Nemtyemsaf
Doba vlády	2227–2217 př. n. l. [1] 6 let (Beckerath) 1 rok (Turínský královský papyrus)[2] 20 let[3] x 7 let[2] (Manehto)
Rodné jméno	Anch-chau-nebti
Trůnní jméno	Meri-en-Re
Horovo jméno
	Anch-chau „Živoucí zjevení“[4]
Jméno obou paní	Bikui-nebu
Manželka	Anchesenpepi II.[4]
Potomci	dcery: Anchesenpepi III. a Anchesenpepi IV.[4]
Otec	Pepi I.
Matka	Anchesenpepi I. (Anchesmerire I.)[4]
Narození	23. století př. n. l.
Hrobka	jižní Sakkára[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Faraon Merenre I. byl čtvrtý král 6. dynastie.^[zdroj?]

Merenre I. vládl jen krátce (~9 let). Přesto i za jeho nedlouhé vlády byly udržovány diplomatické kontakty s Byblem, těžil se alabastr v lokalitě Hatnúb (asi 65 km od města el-Minya) ve východní poušti a siltovec ve Vádí Hammámat^[5]. Díky dochovanému nápisu je známo, že přijímal přísahu věrnosti od poražených núbijských náčelníků a to v oblasti 2. kataraktu^[2] a že navštívil ostrov Elefantínu a vzdálený Asuán. Po Merenreově smrti se vlády ujal jeho, asi teprve šestiletý, nevlastní bratr Pepi II., respektive Merenreova teta Anchesenpepi II.^[6] jako regentka do synovy dospělosti.

Oporou vlády faraona v 6. dynastii, či zdrojem rozbrojů a úpadku vlády, byly vrstvy úředníků řídících důležité oblasti života říše, vezírové, soudci, správci královských majetků a chrámoví kněží. V dynastické posloupnosti bylo pravidlem, že tyto vrstvy přetrvávaly ve svých úřadech i když se osoba faraona měnila v rodové posloupnosti. V 6. dynastii to byl zejména vezír Veni z Abydu ^[7]. Pro vládu Merenrea měl podstatný význam. Jednak působil v úřadu vezíra i za vlády otce Merenrea Pepiho I., ovládal rozsáhlou oblast hospodářských činností v říši a jednak byl generálem armády kontrolující jižní hranice až ke třetímu nilskému kataraktu, stejně tak i severní hranice na Sinaji ^[5]. Jeho význam pro faraona dokresluje i titul, udělený mu Merenreem „Princ a guvernér Horního Egypta“.^[8]

Pyramidový komplex Nefer-chau-Merenre („Krása Merenrea se zjevuje v záři“^[4]) si nechal postavit na osamělém pahorku asi 450 m od pyramidy Pepiho I., západně od pyramidy Džedkareho na jižní Sakkáře.^[2] Základnou byl čtverec o stranách asi 80×80 metrů a pyramida dosahovala výšky asi 50 metrů.^[2]Ze zádušního chrámu se nezachovalo skoro nic. Vstup do pyramidy je na severní straně v úrovni základny. V pohřební komoře je bazaltový sarkofág, který byl v době objevu (Heinrich Brugsch 1881) intaktní, a v něm se nacházela mumie. Nicméně později se ukázalo, že se patrně jedná o sekundární pozdní pohřeb. V podlaze byla zapuštěna kanopická nádoba. Na stěně jsou zlomky, pro 6. dynastii typické, pyramidové hieroglyfické texty.

• Miroslav Verner, Ladislav Bareš, Břetislav Vachala: Encyklopedie starověkého Egypta, Libri, Praha 2007, ISBN 978-80-7277-306-0, str. 24–25
• Ian Shaw: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4, str. 131–132
• Miroslav Verner, Abúsír, v srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Merenre I. na Wikimedia Commons

Předchůdce: Pepi I.

Egyptský král 2227–2217 př. n. l.

Nástupce: Pepi II.