Meridian (vlak)

Meridian
Elektrická lokomotiva řady 350 (staré označení ČSD ES 499.0), jejíž kus č. 10 byl v čele expresu Meridian při vážné nehodě v Bratislavě (1977)
Elektrická lokomotiva řady 350 (staré označení ČSD ES 499.0), jejíž kus č. 10 byl v čele expresu Meridian při vážné nehodě v Bratislavě (1977)
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DopravceČeskoslovenské státní dráhy
V provozu1969 – 22. května 1993

Meridian („poledník“) byl expresní dálkový mezinárodní vlak Československých státních drah (ČSD) a dalších železnic v dobách bývalého Československa, který v letech 1969–1993 jezdil po dlouhé trase výrazně severojižního charakteru.

Historie

S příchodem nového jízdního řádu 1969/1970 se poprvé na železničních tratích objevil nový expres[1], tehdy pod označením Ex 51/52 Meridian, který na trase BělehradBudapešťBratislavaPrahaDrážďanyBerlín spojoval hlavní města čtyř států. V následujících letech, počínaje příchodem jízdního řádu 1970/1971, byla jeho trasa prodloužena do švédského Malmö. Mezi Sassnitzem a Trelleborgem byl přepravován trajektem. Tehdy expres zdolával 1 795 km dlouhou trasu z Bělehradu do Malmö, a to přes Budapešť, Bratislavu, Prahu, Drážďany a Berlín. V té době byly v plánovaném řazení vlaku běžně řazeny vozy železničních správ DR, ČSD, MÁV, ÖBB, JŽ, ale i jídelní vůz společnosti Mitropa, ten však jezdil pouze v úseku mezi Dráždany a Sassnitzem, městem nacházejícím se na poloostrově Jasmund ve východní části ostrova Rujana v nynější německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. V úseku Praha střed – Děčín vozila expres v prvních letech děčínská Mikáda 387.0 (v Děčině přepřahaly na V 180). Na švédském úseku trati bylo v počátcích provozu možné zahlédnout lokomotivy řady D. Mezi stanicí Sassnitz a trajektovou lodí expres vozily lokomotivy BR 106.

V roce 1973 byl tento expresní vlak přečíslován z Ex 51/52 Meridian na Ex 270/271 Meridian. S příchodem jízdního řádu 1976/1977 byla opět prodloužena jeho trasa, a to až do jugoslávského Baru, města v Černé Hoře, které leží na pobřeží Jadranu. Tehdy se jeho trasa mezi městy Bar a Malmö prodloužila na 2 100 km.

Dne 28. června 1977 měl Meridian vážnou nehodu v železniční stanici Bratislava hlavná stanica.[2][3] Podle svědků této události už samotný průjezd expresu tunelem na břeclavském zhlaví stanice Bratislava hl. st., nenasvědčoval ničemu dobrému. Rychle přibližující se hluk vlaku nebyl zcela běžný. Při výjezdu z tunelu vlak projel výhybku č. 57 postavenou vlevo a následně výhybku č. 56 postavenou vpravo místo předepsanou rychlostí 30 km/h, rychlostí 93 km/h. V důsledku vysoké rychlosti vlaku došlo k jeho vykolejení. Elektrická lokomotiva řady ES 499.0 doslova vylétla z kolejí, po 150 metrech narazila do opěrné zdi, od které se odrazila a následně narazila do stojící elektrické lokomotivy řady S 458.0. Ani po tomto nárazu se nazastavila a opětovně narazila do opěrné zdi, kde se otočila o 180 stupňů a následně převrátila na kolejiště. Strojvedoucí nehodu nepřežil, pomocník strojvedoucího byl těžce zraněn, v sedmi vykolejených vozech se těžce zranilo 20 lidí. Při nehodě vznikla celková škoda 6 866 097 Kčs, provoz na trati byl obnoven v pozdních nočních hodinách následujícího dne. K datu této nehody se váže mnoho pověr, jelikož přesně o pět let předtím, 28. června 1972, se stala vážná nehoda na traťovém úseku Bratislava východ – Bratislava-Vajnory, kde se střetla lokomotiva řady T 669.0 s elektrickou jednotkou řady SM 488.0. Ve stejný den roku se později v roce 2002 stala vážná nehoda vlaku Ipeľ.[4]

S příchodem jízdního řádu 1977/1978 byl expres Meridian trasován do Baru pouze v letním období. Počínaje rokem 1981 přestal úplně jezdit do švédského Malmö a po 11 letech na výsluní se blížil jeho konec. V roce 1986 byl vlak opět přečíslován z Ex 270/271 Meridian na Ex 376/377 Meridian. Tehdy jezdil do Berlína z hlavního města Bulharska Sofie, a to po obvyklé trase přes Bělehrad, Budapešť, Bratislavu, Prahu a Drážďany. Od roku 1992 jezdil Meridian pouze jako řadový rychlík a o rok později s příchodem jízdního řádu 1993/1994 byl po 24 letech úplně zrušen.

Řazení vlaku Ex 271 Meridian v roce 1985/1986

Plánované řazení v úseku: Berlín – Praha[5]

Číslo vozuŽelezniční správaÚsek
-Československo ČSD Postmw(Leipzig Hbf. –) Dresden Hbf.Praha hl.n. (– Budapest Nyugati)
49Maďarsko MÁV BDresden Hbf. – Budapest Keleti
48Maďarsko MÁV BBerlin Ostbf.Budapest Keleti
47Maďarsko MÁV ABerlin Ostbf. – Budapest Keleti
46Maďarsko MÁV BBerlin Ostbf. – Budapest Keleti
45Maďarsko MÁV BcBerlin Ostbf. – Budapest Keleti
44Maďarsko MÁV WLABBerlin Ostbf. – Budapest Keleti
-Maďarsko MÁV D
292Jugoslávie JŽ WLABl
293Jugoslávie JŽ Bcl
294Jugoslávie JŽ ABl
295Východní Německo DR Bme
235Jugoslávie JŽ WLABl(Malmö –) Berlin Ostbf. – Beograd

Plánované řazení v úseku: Praha – Bělehrad

Číslo vozuŽelezniční správaÚsek
-Maďarsko MÁV WRmPraha hl.n.Budapest Keleti
382Československo ČSD Bm 2041Praha hl.n. – Beograd
381Československo ČSD ABm 3941Praha hl.n. – Beograd
235Jugoslávie JŽ WLABl(Malmö –) Berlin Ostbf. – Beograd
295Východní Německo DR Bme
294Jugoslávie JŽ ABl
293Jugoslávie JŽ Bcl
292Jugoslávie JŽ WLABl
-Maďarsko MÁV D
44Maďarsko MÁV WLABBerlin Ostbf. – Budapest Keleti
45Maďarsko MÁV BcBerlin Ostbf. – Budapest Keleti
46Maďarsko MÁV BBerlin Ostbf. – Budapest Keleti
47Maďarsko MÁV ABerlin Ostbf. – Budapest Keleti
48Maďarsko MÁV BBerlin Ostbf. – Budapest Keleti
49Maďarsko MÁV BDresden Hbf. – Budapest Keleti

Řazení vlaku Ex 377 Meridian v roce 1988/1989

Plánované řazení v úseku: Berlín - Budapešť[6]

Číslo vozuŽelezniční správaÚsek
384Československo ČSD BcmPraha – Rajka (- Split)
* 384Československo ČSD BcmPraha - Rajka (- Zadar)
385Československo ČSD BcmPraha - Rajka (- Split)
* 385Československo ČSD BcmPraha - Rajka (- Zadar)
386Československo ČSD BcmPraha - Rajka (- Split)
-Maďarsko MÁV WRmPraha - Budapest
45Maďarsko MÁV WLABBerlin - Budapest
46Maďarsko MÁV BcBerlin - Budapest
47Maďarsko MÁV ABerlin - Budapest
48Maďarsko MÁV BBerlin - Budapest
49Maďarsko MÁV BBerlin - Budapest
50Maďarsko MÁV BBerlin - Budapest
292Jugoslávie JŽ ABl JP ŽS BeogradBerlin - Beograd
293Jugoslávie JŽ Bcl JP ŽS BeogradBerlin - Beograd
294Bulharská lidová republika BDŽ WLABm
295Jugoslávie JŽ Bcl JP ŽS Beograd
296Východní Německo DR Bme
* 296Československo ČSD Bm
-Maďarsko MÁV D
381Československo ČSD ABmPraha - Sofia


Plánované řazení v úseku: Budapešť - Bělehrad

Číslo vozuŽelezniční správaÚsek
291Maďarsko MÁV BBudapest - Beograd
* 291Jugoslávie JŽ Bl JP ŽS BeogradBudapest - Beograd
379Maďarsko MÁV BBudapest - Sofia
380Maďarsko MÁV ABBudapest - Sofia
381Československo ČSD ABmPraha - Sofia
-Maďarsko MÁV D
296Východní Německo DR Bme
* 296Československo ČSD Bm
295Jugoslávie JŽ Bcl JP ŽS Beograd
294Bulharská lidová republika BDŽ WLABm
293Jugoslávie JŽ Bcl JP ŽS BeogradBerlin - Beograd
292Jugoslávie JŽ ABl JP ŽS BeogradBerlin - Beograd

Plánované řazení v úseku: Bělehrad - Sofie

Číslo vozuŽelezniční správaÚsek
294Bulharská lidová republika BDŽ WLABm
295Jugoslávie JŽ Bcl JP ŽS Beograd
296Východní Německo DR Bme
* 296Československo ČSD Bm
-Maďarsko MÁV D
381Československo ČSD ABmPraha - Sofia
380Maďarsko MÁV ABBudapest - Sofia
379Maďarsko MÁV BBudapest - Sofia

Odkazy

Související články

Reference

  1. Putování za historií slavných vlaků: VIII. díl - Meridian. RailPage.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online. 
  2. 30 rokov nehody expresu Meridian v Bratislave. RailPage.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online. 
  3. 35. výročie tragédie expresu Meridian. Zeleznicni.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online. 
  4. Spomíname na... T 478.4017 / 754.017-2. RailPage.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online. 
  5. Plánované řazení v úseku: Berlin Ostbahnhof – Praha hl.n.. vagonWEB [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online. 
  6. Plánované řazení v úseku: Berlin Lichtenberg - Budapest Keleti pu.. vagonWEB [online]. [cit. 04-07-2012]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Skoda 350 016-2 in Breclav.jpg
Škoda 350 016-2 in Břeclav