Meridian (vlak)
Meridian | |
---|---|
Elektrická lokomotiva řady 350 (staré označení ČSD ES 499.0), jejíž kus č. 10 byl v čele expresu Meridian při vážné nehodě v Bratislavě (1977) | |
Stát | Československo |
Dopravce | Československé státní dráhy |
V provozu | 1969 – 22. května 1993 |
Meridian („poledník“) byl expresní dálkový mezinárodní vlak Československých státních drah (ČSD) a dalších železnic v dobách bývalého Československa, který v letech 1969–1993 jezdil po dlouhé trase výrazně severojižního charakteru.
Historie
S příchodem nového jízdního řádu 1969/1970 se poprvé na železničních tratích objevil nový expres[1], tehdy pod označením Ex 51/52 Meridian, který na trase Bělehrad – Budapešť – Bratislava – Praha – Drážďany – Berlín spojoval hlavní města čtyř států. V následujících letech, počínaje příchodem jízdního řádu 1970/1971, byla jeho trasa prodloužena do švédského Malmö. Mezi Sassnitzem a Trelleborgem byl přepravován trajektem. Tehdy expres zdolával 1 795 km dlouhou trasu z Bělehradu do Malmö, a to přes Budapešť, Bratislavu, Prahu, Drážďany a Berlín. V té době byly v plánovaném řazení vlaku běžně řazeny vozy železničních správ DR, ČSD, MÁV, ÖBB, JŽ, ale i jídelní vůz společnosti Mitropa, ten však jezdil pouze v úseku mezi Dráždany a Sassnitzem, městem nacházejícím se na poloostrově Jasmund ve východní části ostrova Rujana v nynější německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. V úseku Praha střed – Děčín vozila expres v prvních letech děčínská Mikáda 387.0 (v Děčině přepřahaly na V 180). Na švédském úseku trati bylo v počátcích provozu možné zahlédnout lokomotivy řady D. Mezi stanicí Sassnitz a trajektovou lodí expres vozily lokomotivy BR 106.
V roce 1973 byl tento expresní vlak přečíslován z Ex 51/52 Meridian na Ex 270/271 Meridian. S příchodem jízdního řádu 1976/1977 byla opět prodloužena jeho trasa, a to až do jugoslávského Baru, města v Černé Hoře, které leží na pobřeží Jadranu. Tehdy se jeho trasa mezi městy Bar a Malmö prodloužila na 2 100 km.
Dne 28. června 1977 měl Meridian vážnou nehodu v železniční stanici Bratislava hlavná stanica.[2][3] Podle svědků této události už samotný průjezd expresu tunelem na břeclavském zhlaví stanice Bratislava hl. st., nenasvědčoval ničemu dobrému. Rychle přibližující se hluk vlaku nebyl zcela běžný. Při výjezdu z tunelu vlak projel výhybku č. 57 postavenou vlevo a následně výhybku č. 56 postavenou vpravo místo předepsanou rychlostí 30 km/h, rychlostí 93 km/h. V důsledku vysoké rychlosti vlaku došlo k jeho vykolejení. Elektrická lokomotiva řady ES 499.0 doslova vylétla z kolejí, po 150 metrech narazila do opěrné zdi, od které se odrazila a následně narazila do stojící elektrické lokomotivy řady S 458.0. Ani po tomto nárazu se nazastavila a opětovně narazila do opěrné zdi, kde se otočila o 180 stupňů a následně převrátila na kolejiště. Strojvedoucí nehodu nepřežil, pomocník strojvedoucího byl těžce zraněn, v sedmi vykolejených vozech se těžce zranilo 20 lidí. Při nehodě vznikla celková škoda 6 866 097 Kčs, provoz na trati byl obnoven v pozdních nočních hodinách následujícího dne. K datu této nehody se váže mnoho pověr, jelikož přesně o pět let předtím, 28. června 1972, se stala vážná nehoda na traťovém úseku Bratislava východ – Bratislava-Vajnory, kde se střetla lokomotiva řady T 669.0 s elektrickou jednotkou řady SM 488.0. Ve stejný den roku se později v roce 2002 stala vážná nehoda vlaku Ipeľ.[4]
S příchodem jízdního řádu 1977/1978 byl expres Meridian trasován do Baru pouze v letním období. Počínaje rokem 1981 přestal úplně jezdit do švédského Malmö a po 11 letech na výsluní se blížil jeho konec. V roce 1986 byl vlak opět přečíslován z Ex 270/271 Meridian na Ex 376/377 Meridian. Tehdy jezdil do Berlína z hlavního města Bulharska Sofie, a to po obvyklé trase přes Bělehrad, Budapešť, Bratislavu, Prahu a Drážďany. Od roku 1992 jezdil Meridian pouze jako řadový rychlík a o rok později s příchodem jízdního řádu 1993/1994 byl po 24 letech úplně zrušen.
Řazení vlaku Ex 271 Meridian v roce 1985/1986
Plánované řazení v úseku: Berlín – Praha[5]
| Plánované řazení v úseku: Praha – Bělehrad
|
Řazení vlaku Ex 377 Meridian v roce 1988/1989
Plánované řazení v úseku: Berlín - Budapešť[6]
| Plánované řazení v úseku: Budapešť - Bělehrad
| Plánované řazení v úseku: Bělehrad - Sofie
|
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Putování za historií slavných vlaků: VIII. díl - Meridian. RailPage.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online.
- ↑ 30 rokov nehody expresu Meridian v Bratislave. RailPage.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online.
- ↑ 35. výročie tragédie expresu Meridian. Zeleznicni.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online.
- ↑ Spomíname na... T 478.4017 / 754.017-2. RailPage.net [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online.
- ↑ Plánované řazení v úseku: Berlin Ostbahnhof – Praha hl.n.. vagonWEB [online]. [cit. 03-07-2012]. Dostupné online.
- ↑ Plánované řazení v úseku: Berlin Lichtenberg - Budapest Keleti pu.. vagonWEB [online]. [cit. 04-07-2012]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Vzpomínkové video na Ex 271 Meridian (YouTube) (slovensky).
- Zmínky o vlaku Meridian v článku o vlaku Metropol na stránkách Dějiny vlaků.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Škoda 350 016-2 in Břeclav