Merja
| Merja | |
|---|---|
| Rozšíření | Jaroslavská oblast, Ivanovská oblast, Kostromská oblast, Vladimirská oblast, Moskevská oblast (Rusko) |
| Počet mluvčích | 0 |
| Klasifikace | |
| Písmo | nemá písmo |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | není |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny. Hovořili jím lidé z národu Merja, kteří obývali území dnešní Jaroslavské oblasti v Rusku, severovýchodně od Moskvy. Zanikl zřejmě okolo roku 1000 n. l.,[1], nejpozději však do 14. století, tedy v době, kdy se Merjané asimilovali se Slovany. O tomto jazyce je známo jen velmi málo, s výjimkou několika lexikálních a toponymických informací označujících pravděpodobný původ jazyka. Nejbližší tomuto jazyku je marijština.
Merjané jsou hlavními postavami ruského lyrického filmu Ztichlé duše (rusky Ovsjanki) režiséra Alexeje Fedorčenka. Jde však o mystifikaci snad sloužící filmové alegorii vyzdvihnout na obecnou rovinu problematiku loučení se s blízkým člověkem.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Merya language na anglické Wikipedii.
- ↑ JANSE, Mark, Sijmen Tol, Vincent Hendriks. Language Death and Language Maintenance. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company, 2000. Dostupné online. ISBN 9789027247520.
Média použitá na této stránce
Autor: Wiglaf., Licence: CC BY-SA 3.0
An approximate ethno-linguistic map of Kievan Rus' in the 9th century: Five Volga Finnic groups of the Merya, Mari, Muromians, Meshchera and Mordvins are shown as surrounded by the Slavs to the west; the three Finnic groups of the Veps, Ests and Chuds, and Indo-European Balts to the northwest; the Permians to the northeast the (Turkic) Bulghars and Khazars to the southeast and south.