Merkenstein (zřícenina)
Merkenstein | |
---|---|
Hrad Merkenstein na kresbě z roku 1670 | |
Základní informace | |
Výstavba | 1166 |
Poloha | |
Adresa | Haidlhof 211, Bad Vöslau, Rakousko |
Souřadnice | 47°58′56,24″ s. š., 16°8′1,18″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrad Merkenstein je zřícenina hradu u Bad Vöslau v katastrálním území „Großau“ v okrese Baden v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
Historie
Podle nejasných zdrojů byl hrad zmiňován již před rokem 1141. První prokazatelná zmínka pochází z Codexu Falkenstein kolem roku 1170. Páni z Merkensteinu, kteří se po hradu zvali, jej drželi až do roku 1322.
Dalším majitelem hradu byl Otto von Gerlos a po něm Konrad de Werde (Werder, Dolní Kraňsko),[1] jehož sestra Alheid († po r. 1318) byla chotí Fridricha I. z Wallsee, hejtmana na dolnorakouských Drozdovicích (Drosendorfu). V roce 1330 je zmiňována hradní kaple, kterou bratři Eberhard VI. († 1356), Friedrich IV. († 1335), Heinrich III. († 1367) z Wallsse na Drozdovicích vykoupili z dluhu u mateřského kostela v Alandu (Altmark / Sasko-Anhaltsko).[2] V této době byl již v držení pánů z Wallsee. Eberhardův syn Heinrich V. z Wallsee na Drozdovicích se po Merkensteinu psal (Heinrich zu Merkenstein).[3] Heinrichova (Jindřichova) dcera Margarethe (Markéta) byla provdána za Menharta z Hradce z velhartické větve. Pro rodové nesváry a zadlužení museli páni z Wallsee roku 1440 zboží Merkenstein odprodat. Movým majitelem se stal Stephan z Hohenbergu.[4]
V roce 1486 se hradu zmocnil uherský král Matyáš Korvín (1443–1490). K panství Merkenstein se v 16. století počítal kromě Gainfarn a Großau, panství Pottenstein a úřad Furth, Muggendorf a St. Veit.
K majetku Merkenstein patřil vedlejší, mnohem mladší Merkenstein (zámek) a asi 40 % tehdejší obce Großau.
Až do konce druhé světové války byl hrad vedle statku ve vlastnictví německého rodu Kruppů. Protože se jednalo o „německý majetek“ přešla správa majetku pod Sověty. Po Státní smlouvě přešlo vlastnictví hradu na Republiku a tím do správy „Rakouských spolkových lesů“.
V říjnu 2008 se zřícenina stala dějištěm televizní kriminální série Čtyři ženy a smrt.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ruine Merkenstein na německé Wikipedii.
- ↑ VALVASOR, Janez Vajkard. Die Ehre des Herzogthums Krain: III. Band, Buch IX-XI: Schloss Wördl, Stammhaus der Herren Werder, Unterkrain. [s.l.]: Druck und Verlag von J. Krajec 1170 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: P19r11XnUdgC.
- ↑ Fontes rerum Austriacarum: Österreichische Geschichtsquellen. Zweite Abtheilung, Diplomataria et acta, s. 141: 1330 15. November Eberhart, Friedrich und Heinrich von Walsee beurkunden.... [s.l.]: K.K. Hof- und Staats-Druckerei 536 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: qNNMAQAAMAAJ.
- ↑ Herren_von_Walsee: Walsee-Drosendorf. www.manfred-hiebl.de [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Merkenstein - Burgruine. www.burgen-austria.com [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online.
- ↑ Vienna Press Bildagentur
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Merkenstein na Wikimedia Commons
- Zřícenina Merkenstein na Burgen-Austria.com
- Zřícenina Merkenstein Archivováno 3. 7. 2020 na Wayback Machine. na tiscover