Merklínka
Merklínka | |
---|---|
Merklínka ve Strýčkovicích | |
Základní informace | |
Délka toku | 39,4 km |
Plocha povodí | 157,2 km² |
Průměrný průtok | 0,63 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-10-02-0850 |
Pramen | |
Branžovský hvozd 49°25′13,06″ s. š., 13°5′12,63″ v. d. | |
Ústí | |
do Radbuzy ve Stodě 49°38′20,16″ s. š., 13°10′7,56″ v. d. | |
Protéká | |
Česko (Plzeňský kraj - Němčice, Chocomyšl, Křenice, Merklín, Stod) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Radbuza | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Merklínka je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okresech Domažlice a Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Délka toku činí 39,4 kilometru.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 157,2 km².[2][pozn 2]
Průběh toku
Říčka pramení v Branžovském hvozdu, 1,5 kilometru od obce Němčice, v nadmořské výšce 612 metrů. Merklínka si udržuje severní směr a má charakter lučního potoka. Na svém horním toku bývá místně nazývána Starý a dále Bukovský potok. Název Merklínka (Merklínský potok) je odvozen od Merklína, městečka s barokním zámkem ze 17. století na středním toku. Na své pouti napájí několik rybníků, jako poslední Merklínský.
Ve Stodu se vlévá zprava do Radbuzy, ve výšce 335 m n. m..
Větší přítoky
- levé – Těšovický potok
- pravé – Chudenický potok, Biřkovský potok
Vodní režim
Průměrný průtok Merklínky u ústí činí 0,63 m³/s.[3]
Hlásný profil:[4]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Merklín | – | 118,24 km² | 0,52 m³/s | 70,3 m³/s |
Sídla na řece
Němčice, Úboč, Všepadly, Únějovice, Chocomyšl, Kaničky, Strýčkovice, Křenice, Újezdec, Kloušov, Merklín, Zemětice, Čelákovy, Líšina, Lelov a Stod.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Merklínka [online]. [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 174.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Merklín [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-03.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Merklínka na Wikimedia Commons
- Újezdec – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 12. 3. 2017 na Wayback Machine.
- Merklín – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 12. 3. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Potok ve Strýčkovicích. Okres Domažlice, Česká republika.