Merlík

Jak číst taxoboxMerlík
alternativní popis obrázku chybí
Merlík Berlandierův (Chenopodium berlandieri)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďlaskavcovité (Amaranthaceae)
Podčeleďmerlíkové (Chenopodioideae)
Rodmerlík (Chenopodium)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Merlík (Chenopodium) je rod převážně jednoletých bylinčeledi laskavcovitých (Amaranthaceae). Rod v minulosti patřil do čeledi merlíkovitých (Chenopodiaceae), která je nyní včleněna do čeledi laskavcovitých jako monofyletická podčeleď merlíkové (Chenopodoideae). Rod má téměř 150 druhů[1] a je kosmopolitně rozšířen, nejpestřejší výběr druhů je v mírných a subtropických oblastech.[2]

Ekologie

Je to rod morfologicky variabilní, druhy se od sebe liší tvarem listů, strukturou květu, typem květenství i velikostí a barvou pylu. Rostliny se vyznačují vysokou odolností, úspěšně rostou v aridních i semiaridních oblastech, často ve vysokých nadmořských výškách, nevadí jim ani půdy s vyšší koncentraci soli.

Obsahuje druhy diploidní, tetraploidní i hexaploidní, vyskytují se i různé stupně ploidie v rámci jednoho druhu. Chromozomové číslo rodu je x = 9.[2][3][4]

Popis

Rostliny jsou, zvláště v mládí, porostlé na rozvětvené lodyze, listech i květech drobnými, měchýřkovitými chlupy, které vyvolávají dojem pomoučení, u některých druhů s věkem olysávají. Listy se tvarem i velikostí od sebe u jednotlivých druhů odlišují a bývají důležitým určovacím znakem; jsou jen lodyžní a někdy bývají u báze koncentrované, jsou řapíkaté i přisedlé a nemají palisty.

Nenápadné květy vyrůstají v klubkách, které jsou dále sestaveny do bohatých latnatých nebo klasovitých květenství. Drobné, v převážně většině oboupohlavné květy mají pětilisté (ojediněle troj- či čtyřlisté) vytrvalé okvětí, někdy považované za kalich. V květech je pět (ojediněle i méně) tyčinek postavených proti okvětním lístkům a volný, svrchní, ze dvou plodolistů vytvořený semeník s jediným vajíčkem a se dvěma kratičkými čnělkami s vícelaločnými bliznami. Pro zamezení samoopylení dozrávají dříve blizny než pyl v podlouhlých prašnících. Květy neprodukují nektar a jsou opylovány větrem. Plodem je kulovitá, tmavá nažka, částečně nebo zcela uzavřená v suchém okvětí.[3][4][5][6][7]

Význam

Většina druhů jsou planě rostoucí rostliny, pouze některé se začínají ve větší míře používat jako užitkové rostliny. Jsou to např. merlík Berlandierův (Chenopodium berlandieri) pěstovaný hlavně v Mexiku, merlík canihua (Chenopodium pallidicaule) a merlík čilský (Chenopodium quinoa) z Jižní Ameriky. Počítají se mezi pseudoobiloviny a obsahují mnoho výživných látek a aminokyselin, více než obiloviny i luštěniny, a navíc neobsahují lepek. Dalším významným druhem je vytrvalý merlík vonný (Chenopodium ambrosioides), který se na jihoamerických náhorních plošinách seče, suší a používá jako seno.[2]

Druhy merlík bílý, merlík fíkolistý, merlík kalinolistý, merlík mnohosemenný, merlík sivý, merlík švédský, merlík tuhý a merlík zvrhlý jsou považované za rostliny zaplevelující česká pole.[8]

Taxonomie

V přírodě České republiky se trvale nebo příležitostně vyskytuje těchto 25 druhů merlíků z rodu Chenopodium:

  • merlík australský (Chenopodium nitrariaceum (F. Muell.) Benth.)
  • merlík Berlandierův (Chenopodium berlandieri Moq.)
  • merlík bílý (Chenopodium album L.)
  • merlík červený (Chenopodium rubrum L.)
  • merlík čilský (Chenopodium quinoa Willd.)
  • merlík drobnolistý (Chenopodium striatiforme Murr)
  • merlík fíkolistý (Chenopodium ficifolium Sm.)
  • merlík hlavatý (Chenopodium capitatum (L.) Asch.)
  • merlík hustoklasý (Chenopodium probstii Aellen)
  • merlík kalinolistý (Chenopodium opulifolium W. D. J. Koch et Ziz)
  • merlík kozlí (Chenopodium hircinum Schrad.)
  • merlík listnatý (Chenopodium foliosum Asch.)
  • merlík městský (Chenopodium urbicum L.)
  • merlík misurský (Chenopodium missouriense Aellen)
  • merlík mnohosemenný (Chenopodium polyspermum L.)
  • merlík rozprostřený (Chenopodium karoi (Murr) Aellen)
  • merlík sivý (Chenopodium glaucum L.)
  • merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides (L.) Aellen)
  • merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria L.)
  • merlík švédský (Chenopodium suecicum Murr)
  • merlík tuhý (Chenopodium strictum Roth)
  • merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus L.)
  • merlík zašpičatělý (Chenopodium acuminatum Willd.)
  • merlík zední (Chenopodium murale L.)
  • merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum L.)

a 8  samovolných kříženců:

  • Chenopodium ×fursajevii (C. album × C. suecicum)
  • Chenopodium ×gruellii (C. ficifolium × C. suecicum)
  • Chenopodium ×preissmannii (C. album × C. opulifolium)
  • Chenopodium ×schulzeanum (C. glaucum × C. rubrum)
  • Chenopodium ×thellungii (C. opulifolium × C. suecicum)
  • Chenopodium ×tridentinum (C. opulifolium × C. strictum)
  • Chenopodium ×variabile (C. album × C. berlandieri)
  • Chenopodium ×zahnii (C. album × C. ficifolium).[9]

Galerie

Reference

  1. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Chenopodium [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c BABČANOVÁ, Natália. Úloha polyploidizace v evoluci rodu Chenopodium (merlík) .... Praha, 2012 [cit. 11.01.2016]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Helena Štorchová. Dostupné online.
  3. a b FAJMON, Karel; SIMONOVÁ, Deana. Merlíky – opomíjení průvodci našich cest. S. 205–207. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2008 [cit. 11.01.2016]. Čís. 5, s. 205–207. Dostupné online. ISSN 0044-4812. 
  4. a b GATHE, J.; WATSON, Leslie. FloraBase the Western Australian Flora: Chenopodium [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.08.2008 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CLEMANTS, Steven E.; MOSYAKIN, Sergej L. Flora of North America: Chenopodium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Flora of Pakistan: Chenopodium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. BRENAN, J. P. M. Flora Zambesiaca: Chenopodium [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, 1988 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Merlíky, s. 106–113. 
  9. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 11.01.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Chenopodium suecicum 1.JPG
Autor: Rolf Engstrand, Licence: CC BY-SA 3.0
Plant species Chenopodium suecicum in Uppsala, Sweden
Chenopodium berlandieri NPS-1.jpg
Chenopodium berlandieri at Wind Cave National Park, South Dakota, USA
Chenopodium ficifolium Oulu, Finland 25.07.2013.jpg
Autor: Matti Virtala, Licence: CC0
Chenopodiaceae, Chenopodium ficifolium
20140624Chenopodium album.jpg
Autor: AnRo0002, Licence: CC0
Weißer Gänsefuß (Chenopodium album) am Staden in Saarbrücken