Messerschmitt P. 1101
| Messerschmitt P. 1101 | |
|---|---|
 Model Messerschmittu P. 1101 | |
| Určení | výzkumný letoun, víceúčelový stíhací letoun |
| Výrobce | Messerschmitt |
| Šéfkonstruktér | Willy Messerschmitt |
| Uživatel | Luftwaffe |
| Vyrobeno kusů | 1 prototyp |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messerschmitt P. 1101 byl první letoun na světě, který disponoval měnitelnou geometrií křídel.
Vznikla díky zadání vrchního velitelství Luftwaffe (OKL – Oberkommando Luftwaffe) z poloviny roku 1944, které požadovalo jednomístnou stíhačku, rychlou 1 000 km/h ve výšce 7.000 m. P.1101 sloužila v první řadě k vyzkoušení křídla s měnitelnou geometrií a neměla být předložena OKL v rámci zadání – pro tento účel byl určen typ Messerschmitt P.1110, který byl vyvíjen později.
Jelikož vhodný motor Heinkel HeS 011 ještě nebyl k dispozici, byl prototyp vybaven motorem Junkers Jumo 004. Křídlo P. 1101 bylo stavitelné v úhlu šípu od 35 ° do 45 ° (ale pouze na zemi). Krátce před dokončením letounu dobyli Američané v dubnu 1945 továrnu Messerschmitt v Oberammergau (tzv. Oberbayerische Forschungsanstalt) a převezli prototyp do USA, kde prošel rozsáhlými testy. Výsledkem byl letoun Bell X-5, který byl od P. 1101 odvozen, ale úhel křídla již mohl měnit i ve vzduchu.
Konstrukční tým společnosti Saab získal koncem války data o letounu P. 1101. Data o konstrukci letounu s šípovým křídlem pak posloužily pro vývoj letounu Saab 29 Tunnan.[1][2] Dokumentaci k letounu se podařilo získat také Francouzům. Američané měli zájem na získání této dokumentace, ale Francie získané dokumenty zadržovala.[1][3]
Varianty
- P.1101 V1 – první prototyp
- P.1101 – plánovaná sériová verze
- P.1101L – návrh letounu s náporovým motorem.[4]
- P. 1101/XVIII-108 – návrh letounu s dvojicí otočných křídel[5]
Specifikace
| Messerschmitt P.1101 V1 | první vzorek výzkumného letounu |
| veličina | data |
|---|---|
| užívání | výzkumný letoun s proměnlivým šípem |
| motor | tryskový motor Junkers Jumo 004-B o tahu 890 kg |
| délka | 8,98 m |
| výška | 3,50 m |
| rozpětí | 8,06 m při šípu 40° |
| váha při startu | 3.250 kg |
| nejvyšší rychlost | 860 km/h |
| výzbroj | žádná, pouze zátěž |
| posádka | 1 osoba |
| Messerschmitt P.1101 | návrh sériového stroje z 22. února 1945 |
| veličina | data |
|---|---|
| užívání | stíhačka, přepadová stíhačka, bombardovací stíhačka |
| motor | tryskový motor Heinkel HeS 011-A-0 o tahu 1300 kg |
| délka | 9,175 m |
| výška | 3,71 m |
| rozpětí | 8,06 m při šípu 40° |
| váha při startu | 4064 kg |
| nejvyšší rychlost | 985 km/h |
| výzbroj | čtyři MK 108, dohromady 210 nábojů |
| posádka | 1 osoba |
Odkazy
Reference
- ↑ a b DORR, Robert F. Messerschmitt’s P.1101 Never Flew, but Influenced Aviation for Decades [online]. defensemedianetwork, 2012-06-22 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUCIU, Peter. Meet the Saab 29 Tunnan: The Fighter Jet Built for War with Russia [online]. 19fortyfive, 2022-04-01 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Supersonic Speed and Super Science - Fighting Hitler's Jets [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Messerschmitt Me P.1101 [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LARRIMER, Bruce I. Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy. Washington, DC: NASA, 2013. 269 s. Dostupné online. ISBN 978-1626830059. S. 20. (anglicky)
Literatura
- Messerschmitt Geheimprojekte ; W. Radinger, W.Schick; AVIATIC Verlag, Oberhaching 1991; ISBN 3-925505-14-8
- Nowarra Heinz J.:Die Deutsche Luftrüstung 1933–1945, Bernard & Graeffe Verlag, Koblenz 1993, ISBN 3-7637-5464-4
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messerschmitt P. 1101 na Wikimedia Commons - Messerschmitt P.1101
Média použitá na této stránce
Autor: JuergenKlueser, Licence: CC BY-SA 3.0
Model photo Messerschmitt Me P.1101 The markings and X-4 rockets are fantasy
Messerschmitt P 1101