Messier 23

Messier 23
M23 na amatérském snímku. Autor: Thomas Jäger
M23 na amatérském snímku. Autor: Thomas Jäger
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaIII1m[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu20. června 1764
Rektascenze17h 57m 4s[2]
Deklinace-18°59′6″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)6,03[3] a 5,5[3]
Úhlová velikost29'[4]
Vzdálenost628 pc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr8 ly
Metalicita [Fe/H]−0,04
Odhadované stáří300 milionů let[4]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 23
New General CatalogueNGC 6494
Collinderův katalogCollinder 356
Melottův katalogMelotte 184
Jiná označeníM23, NGC 6494,[2] Cr 356,[5] Mel 184,[6] OCL 30[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier M23 (také M23 nebo NGC 6494) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce vzdálená od Země přibližně 2 050 světelných let.[4] Objevil ji Charles Messier 20. června 1764.[7]

Pozorování

Poloha M 23 v souhvězdí Střelce

M23 se na obloze nachází přibližně 4,5° severozápadně od hvězdy Polis (μ Sgr) a leží v bohatém hvězdném poli, protože tímto směrem leží velká hvězdná oblaka Mléčné dráhy. Je viditelná i pomocí triedru 10x50, ale jednotlivé hvězdy se s jeho pomocí rozliší pouze obtížně. Dalekohled o průměru 114 mm ovšem ukáže různé hvězdy od 10. magnitudy. Dalekohled o průměru 150 mm hvězdokupu úplně rozloží na stovku hvězd a okrajové oblasti hvězdokupy v něm vypadají velice nepravidelně.[8]

Poblíž hvězdokupy se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 9° západně leží kulová hvězdokupa Messier 9, 4° jihovýchodně leží otevřená hvězdokupa M21 s mlhovinou Trifid, 6° jihovýchodně mlhovina Laguna a 4° východně hvězdné mračno ve Střelci.

M23 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět přímo v zenitu.[9] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu M23 objevil Charles Messier 20. června 1764[7] a zařadil ji do svého slavného katalogu s tímto popisem: "Hvězdokupa blízko hvězdy 65 Hadonoše. Průměr 15'." John Herschel ji pozoroval na mysu Dobré naděje a popsal ji jako hvězdokupu tvořenou stovkou hvězd od deváté do třinácté magnitudy. Admirál Smyth viděl, že jsou její hvězdy velmi rozptýlené a že je protažená od jihozápadu na severovýchod.[8]

Vlastnosti

Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti kolem 2 050 ly od Země[4] a její skutečný průměr tak je 15 až 20 ly.[8][7]

Hvězdokupa obsahuje kolem 150 potvrzených členů,[10] z nichž nejžhavější hvězdy jsou spektrálního typu B9 a nejjasnější mají magnitudu 9,2.[8][7] Její stáří se odhaduje na asi 300 milionů let.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M23 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6494 [online]. [cit. 2017-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-19. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 23 [online]. [cit. 2017-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b SIMBAD Astronomical Database.
  4. ↑ a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-08-15]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  5. ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-08-14]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  6. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-15]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d SEDS Messier Objects Database: Messier 23 [online]. [cit. 2017-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  9. ↑ Deklinace 19° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 71° od jižního nebeského pólu. Jižně od 71° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 71° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  10. ↑ SVOLOPOULOS, S. N. A photographic survey of galactic clusters NGC 6531, 6546, 6469, 6544, 7127, 7128. S. 758. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. 1953 [cit. 2017-08-15]. Roč. 113, s. 758. Dostupné online. Bibcode 1953MNRAS.113..758S. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

M023.jpg
Autor: Starhopper, Licence: CC BY-SA 4.0
Object: M23

Optic: NON1000 (200/1000mm Newton f5), GPU Corrector Mount: Skywatcher AZ-EQ6 Camera: ZWO ASI 1600MM-C @ -20°C, Gain 75, Offset 15 Filter: ZWO EFW 7x36mm, Baader 36mm Filter Exposure: total 12min, L 3x2min + 1x3min from RGB, R 1x2min, G 1x2min, B 1x2min 327xBias, 48x Darks, 31x Flat(L:R:G:B) Color: LRGB Capture: SGP (Sequencing, Autofocus, Dithering, FlatWizard) Guiding: TS-OAG 9mm, ASI120MM, PHD2 Date/Location: 2017-08-25, Austria

Image Processing: Pixinsight: BatchPreprocessingScript (calibrate only), CosmeticCorrection, StarAlignment, Blink, ImageIntegration, ChannelCombination, ABE, Stretch, PhotometricColorCalibration,

PS:

maximumFilter, GaussBlurr, Dynamic, LuminanceLayer, Levels, ColorBalance
M23map.png
Autor: Roberto Mura, Licence: CC BY 3.0
Map of M23