Messier 43
| De Mairanova mlhovina | |
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
|---|---|
| Typ | emisní mlhovina |
| Objevitel | Jean Jacques Dortous de Mayran |
| Datum objevu | 1731 |
| Rektascenze | 5h35m31,3s |
| Deklinace | -5°16'3" |
| Souhvězdí | Orion (lat. Ori) |
| Zdánlivá magnituda (V) | +9,0 |
| Úhlová velikost | 20,0' |
| Vzdálenost | 1 600 ly |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 43 |
| New General Catalogue | NGC 1982 |
| Jiná označení | De Mairanova mlhovina, M 43, NGC 1982, CED 55G |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
De Mairanova mlhovina (též M 43 a NGC 1982) je emisní mlhovina v souhvězdí Orionu, nacházející se poněkud vlevo od hvězdy Théta Orionis (θ v souhvězdí Orionu je několikanásobný fyzický systém - hvězdy v něm mají mezi sebou relativně malé vzdálenosti, pocházejí pravděpodobně z okolní otevřené hvězdokupy vytvořené mlhovinou M42) v Orionově meči. Stejně jako její sestra M42 je spojena se vznikem hvězd v tomto regionu, které jsou především modrými obry a modrými veleobry. Nejvýraznější (6,85 magnitudy) hvězdou v této mlhovině je ν Orionis (pozice na obloze: rektascenze: 5h 35m 51,09s, deklinace: -5° 15' 29,1"; pozice v katalozích: TYC 4774-906-1, PPM 188230, SAO 132328, HD 37061, BD-5 1325), nachází se ve vzdálenosti 1177 +/- 284 světelných let a se svítivostí minimálně stonásobku Slunce (údaje v katalogu uvádí 192 +/- 104). M43 se rozprostírá okolo této hvězdy.
Označení v katalogu: M 43, NGC 1982, CED 55G
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 43 ve Wikimedia Commons - Katalog objektů hlubokého vesmíru (New General Catalogue/Index Catalogue): NGC/IC
Média použitá na této stránce
Autor: Původně soubor načetl Listo na projektu Wikipedie v jazyce švédština, Licence: CC BY-SA 3.0
Orion med svärd och pilbåge.
The NASA/ESA Hubble Space Telescope has taken a close-up view of an outer part of the Orion Nebula’s little brother, Messier 43. This nebula, which is sometimes referred to as De Mairan’s Nebula after its discoverer, is separated from the famous Orion Nebula (Messier 42) by only a dark lane of dust. Both nebulae are part of the massive stellar nursery called the Orion molecular cloud complex, which includes several other nebulae, such as the Horsehead Nebula (Barnard 33) and the Flame Nebula (NGC 2024).
The Orion molecular cloud complex is about 1400 light-years away, making it one of the closest massive star formation regions to Earth. Hubble has therefore studied this extraordinary region extensively over the past two decades, monitoring how stellar winds sculpt the clouds of gas, studying young stars and their surroundings and discovering many elusive objects, such as brown dwarf stars.
This view shows several of the brilliant hot young stars in this less-studied region and it also reveals many of the curious features around even younger stars that are still cocooned by dust.
This picture was created from images taken using the Wide Field Channel of Hubble’s Advanced Camera for Surveys. Images through yellow (F555W, coloured blue) and near-infrared (F814W, coloured red) filters were combined. The exposure times were 1000 s per filter and the field of view is about 3.3 arcminutes across.