Messier 69

Messier 69
M69 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M69 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaV[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu31. srpna 1780
Rektascenze18h 31m 23,1s[2]
Deklinace-32°20′53,1″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)8,31[3][4], 9,32[4], 8,295[5], 7,693[5] a 7,306[5]
Úhlová velikost7,1'[1]
Vzdálenost28 700 ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr25[1] ly
Absolutní magnituda (V)−7,64
Metalicita [Fe/H]−0,7, −0,84, −0,9 a −0,78
Odhadované stáří13,1 miliard let[6]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 69
New General CatalogueNGC 6637
Melottův katalogMelotte 202
Jiná označeníM69, NGC 6637, GCl 96,[2] Mel 202[7]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 69 (také M69 a NGC 6637) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce s magnitudou 7,6.[8] Objevil ji Charles Messier 31. srpna 1780.[1][9] Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 28 700 ly.[8]

Pozorování

Poloha M 69 v souhvězdí Střelce.

M69 je možné najít přibližně 2,5° severovýchodně od hvězdy Kaus Australis (ε Sagittarii) ve hvězdném poli středně bohatém na hvězdy na pozadí. Hvězdokupa je poněkud obtížně viditelná i triedrem 10x50, ale jednotlivé hvězdy v ní začne rozlišovat až větší dalekohled o průměru přinejmenším 250 mm, a to pouze za příznivých atmosférických podmínek.[10]

Poblíž M69 je možné vyhledat mnoho dalších kulových hvězdokup, z těch jasnějších jsou to například 2,5° východně Messier 70, 5,5° severovýchodně Messier 54 a 9° severně výrazná hvězdokupa Messier 22. 8° západně také leží jasná otevřená hvězdokupa Messier 7.

M69 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu M69 objevil Charles Messier 31. srpna 1780,[9] když se podruhé marně pokoušel najít mlhavý objekt označený Lac I.11, který objevil Nicolas-Louis de Lacaille a který později dostal označení NGC 6634.[9] M69 Messier popsal takto: "mlhovina bez hvězd ve Střelci … blízko ní je hvězda 9. magnitudy; její jas je velmi slabý, je viditelná pouze za dobrého počasí a i malé světlo k osvětlení stupnice ji dokáže zneviditelnit. Její poloha byla určena pomocí hvězdy Epsilon Sagittarii. Tuto mlhovinu pozoroval pan de Lacaille a zapsal ji do svého katalogu."[10] Jak již ale bylo výše naznačeno, NGC 6634 a M69 jsou dva různé objekty.[9]

Vlastnosti

M69 leží ve vzdálenosti 28 700 světelných let[8] od Země a její skutečný průměr je přibližně 50 světelných let.[1] Nejen na obloze ale i fyzicky blízko ní leží další kulová hvězdokupa M70, v prostoru je od sebe dělí asi 1 800 světelných let a obě jsou blízko středu Galaxie.[10]

M69 patří mezi kulové hvězdokupy s vysokým obsahem kovů, protože její hvězdy vykazují poměrně hojné zastoupení prvků těžších než helium. Stále ovšem obsahuje výrazně méně kovů než mnohem mladší hvězdy populace I, jako například Slunce, a z toho se dá usoudit, že i tato kulová hvězdokupa vznikla v raných dobách vesmíru, kdy byly ve vesmíru zastoupeny převážně lehké prvky.[10]

M69 se zdá být chudá na proměnné hvězdy, kterých v ní bylo nalezeno pouze 8, z nichž dvě jsou Miridy s periodou přibližně 200 dní.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M69 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6637 (= M69 = GCL 69) [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 69 [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. ↑ a b SIMBAD.
  5. ↑ a b c Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Côté: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  6. ↑ FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-08-24]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv:1001.4289. DOI:10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode:2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  7. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-18]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode:1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  8. ↑ a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-24]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI:10.1086/118116. Bibcode:1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d SEDS Messier Objects Database: Messier 69 [online]. [cit. 2017-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d e MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. ↑ Deklinace 32° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 58° od jižního nebeského pólu. Jižně od 58° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 58° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce