Messier 96

Messier 96
M96 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO/Oleg Maliy
M96 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO/Oleg Maliy
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typspirální galaxie, sub-millimetric source, HI (21cm) source a zdroj infračerveného záření
TřídaSBa[1]/SAB(rs)ab[2]
ObjevitelPierre Méchain
Datum objevu20. března 1781
Rektascenze10h 46m 45,7s[2]
Deklinace11°49′12″[2]
SouhvězdíLev (lat. Leo)
Zdánlivá magnituda (V)9,25[3], 10,42[3], 10,15[4], 8,99[4], 7,236[5], 6,568[5] a 6,32[5]
Úhlová velikost7,6′x5,2′[2]
Vzdálenost34 800 000 ly
Plošná jasnost13,2[6]
Poziční úhel176[6]
Rudý posuv0,003 012
Kupa galaxiíSkupina galaxií M 96[7]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr50 000[7] ly
Absolutní magnituda (V)-21,1[7]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 96
New General CatalogueNGC 3368
IRASIRAS 10441+1205 a IRAS F10441+1205
Uppsala General CatalogueUGC 5882
Principal Galaxies CataloguePGC 32192
Jiná označeníM96, NGC 3368, UGC 5882, PGC 32192[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 96 (také M96 nebo NGC 3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva. Spolu s galaxií Messier 95 ji objevil Pierre Méchain 20. března 1781.[7] Od Země je vzdálená asi 34,8 milionů světelných let[8] a je nejjasnějším členem Skupiny galaxií M 96,[7] která leží přímo uprostřed souhvězdí Lva.

Pozorování

Poloha M 96 v souhvězdí Lva

M96 a její blízké galaxie leží v oblasti oblohy bez výrazných hvězd, takže je potřeba vyjít ze spojnice hvězd Regulus (α Leo) a Chertan (θ Leo) a v polovině této spojnice se posunout přibližně 2° směrem na jih. M96 je nejjasnější ve své skupině galaxií, takže je, i když velmi obtížně, viditelná i triedrem 10x50, ve kterém vypadá jako světlá neurčitá mlhovina bez podrobností Podobně vypadá i v dalekohledu o průměru 60 až 80 mm. V dalekohledech o průměru 150 až 250 mm je možné spatřit jasné oválné jádro protažené od jihovýchodu na severozápad a navíc neurčité halo protažené stejným směrem, z jehož několika zjasnění je možné vytušit spirální strukturu.[9]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem. Přesto je tedy viditelná ze všech obydlených oblastí Země.[10] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od února do srpna.

40′ západně od M96 leží M95 a asi 50′ severně od M96 leží M105.[11]

Historie pozorování

M96 objevil spolu se sousední galaxií M95 Pierre Méchain 20. března 1781 a oznámil to svému kolegovi Charlesi Messierovi, který obě o 4 dny později zařadil do svého katalogu. Toho dne pak Méchain objevil i blízkou galaxii M105, ale tu Messier do katalogu nezařadil - dostala se do něj až dodatečně v polovině 20. století.[7] M96 Messier popsal jako velmi slabou a těžko pozorovatelnou skvrnu bez hvězd a nezapsal k ní souřadnice. William Herschel, který měl mnohem větší dalekohled než Messier, ji naopak popsal jako velmi jasné a velmi velké trochu protažené mračno, které je nejjasnější přímo uprostřed v sotva rozlišitelném středu. William Parsons, který ji pozoroval ještě větším dalekohledem, ji popsal jako mračno se zářivým středem.[9]

Vlevo M95 (kulatý prstenec kolem jádra) a vpravo M96 (oválný prstenec). Sever je vpravo dole.

Vlastnosti

M96 je spirální galaxie vzdálená od Země 34,8 milionů světelných let.[8] V této vzdálenosti může mít nejjasnější vnitřní oblast skutečný rozměr více než 65 000 světelných let a poměrně slabý prstenec obklopující tuto oblast může mít rozměr přes 100 000 světelných let. Tato vnější oblast je protkána spoustou velmi jasných modrých mladých hvězd, které jí dodávají výrazný modravý odstín. Tato oblast je místem probíhajících významných hvězdotvorných jevů, naopak vnitřní oblasti jsou tvořeny mnohem staršími hvězdami a převládá v nich žlutá barva. Hmotnost galaxie se odhaduje na 160 miliard hmotností Slunce. Při pozorování ze Země je galaxie odkloněna o 35° od přímého pohledu na ni. V roce 1998 byla v této galaxii pozorována supernova, která dostala označení SN 1998bu, byla typu Ia a dosáhla magnitudy 11,8.[9][12]

Skupina galaxií M 96

Podrobnější informace naleznete v článku Skupina galaxií M 96.

M96 je nejjasnějším členem Skupiny galaxií M 96, což je skupina galaxií v souhvězdí Lva, do které patří také sousední galaxie M95 a M105.[13][14][15][16]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M96 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ SIMBAD Astronomical Database: Results for M 96 [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 96 [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  4. ↑ a b Robert Kennicutt, Daniela Calzetti, David Cook, Charles Engelbracht, Janice Lee, Daniel Dale: The Spitzer Local Volume Legacy (LVL) global optical photometry. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. září 2014. DOI 10.1093/MNRAS/STU1580.
  5. ↑ a b c Thomas Jarrett, John Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  6. ↑ a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 3368 [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f SEDS Messier Objects Database: Messier 96 [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-03-14]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  9. ↑ a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  10. ↑ Deklinace 12° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 78° od severního nebeského pólu. Severně od 78° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 78° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  11. ↑ KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Lev [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ TULLY, R. B. Nearby Galaxies Catalog. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. ISBN 0-521-35299-1. 
  14. ↑ FOUQUE, P.; GOURGOULHON, E.; CHAMARAUX, P., et al. Groups of galaxies within 80 Mpc. II - The catalogue of groups and group members. S. 211–233. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Květen 1992 [cit. 2018-03-14]. Roč. 93, čís. 2, s. 211–233. Dostupné online. Bibcode 1992A&AS...93..211F. (anglicky) 
  15. ↑ GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. S. 47–90. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2018-03-14]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode 1993A&AS..100...47G. (anglicky) 
  16. ↑ GIURICIN, Giuliano; MARINONI, Christian; CERIANI, Lorenzo, et al. Nearby Optical Galaxies: Selection of the Sample and Identification of Groups. S. 178–194. Astrophysical Journal [online]. Listopad 2000 [cit. 2018-03-14]. Roč. 543, čís. 1, s. 178–194. Dostupné online. arXiv astro-ph/0001140. DOI 10.1086/317070. Bibcode 2000ApJ...543..178G. (anglicky) 

Literatura

Knihy

  • O'MEARA, Stephen James. Deep Sky Companions: The Messier Objects. New York: Cambridge University Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-521-55332-6. (anglicky) 

Mapy hvězdné oblohy

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 96 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 96 [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 96 [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 96 [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Lev [online]. [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Spirální galaxie M96 z Hubbla [online]. astro.cz, 2015-09-21 [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. 
  • Portrait of an imperfect but beautiful spiral [online]. Evropská jižní observatoř, 2011-10-24 [cit. 2018-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

AnttlersM95-m96.jpg
Messier 95 and Messier 96 in visible light. Credit: Scott Anttila. See http://www.anttlersoptics.com/Canonphotos/AnttlersM95-m96.jpg .
M96map.png
Autor: Roberto Mura, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of M96
NGC 3368 ESO.jpg
Autor: ESO/Oleg Maliy, Licence: CC BY 3.0
Not all spiral galaxies have to be picture-perfect to be striking. Messier 96, also known as NGC 3368, is a case in point: its core is displaced from the centre, its gas and dust are distributed asymmetrically and its spiral arms are ill-defined. But this portrait, taken with the FORS1 instrument on ESO’s Very Large Telescope, shows that imperfection is beauty in Messier 96. The galaxy's core is compact but glowing, and the dark dust lanes around it move in a delicate swirl towards the nucleus. And the spiral arms, patchy rings of young blue stars, are like necklaces of blue pearls.

Messier 96 lies in the constellation of Leo (The Lion). It is the largest galaxy in the Leo I group of galaxies; including its outermost spiral arms, it spans some 100 000 light-years in diameter — about the size of our Milky Way. Its graceful imperfections likely result from the gravitational pull of other members in the group, or are perhaps due to past galactic encounters.

A multitude of background galaxies peers through the dusty spiral. Perhaps the most striking of these objects is an edge-on galaxy that — because of a chance alignment — appears to interrupt the outermost spiral arm to the upper left of Messier 96's core.

This image was processed by ESO using the observational data found by Oleg Maliy from Ukraine, who participated in ESO's Hidden Treasures 2010 astrophotography competition [1], organised in October–November 2010, for everyone who enjoys making beautiful images of the night sky using astronomical data obtained with professional telescopes. The image was made with data taken at visible and infrared wavelengths through B, V, and I filters.

Notes

[1] ESO’s Hidden Treasures 2010 competition gave amateur astronomers the opportunity to search through ESO’s vast archives of astronomical data, hoping to find a well-hidden gem that needed polishing by the entrants. To find out more about Hidden Treasures, visit http://www.eso.org/public/outreach/hiddentreasures/.