Metadata Object Description Schema

Metadata Object Description Schema (MODS) je metadatové schéma, které vytvořili odborníci z Kongresové knihovny a Marc Standard Office.[1] Provozovatelé digitálních knihoven požadovali projekt, který by umožňoval bohatý popis jakéhokoliv dokumentu v XML, správu složitých digitálních objektů a sjednocení metadat z různých schémat (MARC atd.).[2] Původním záměrem bylo vytvořit jej jako podmnožinu MARC, který by měl pouze jiné názvy prvků, poté bylo rozhodnuto, že vznikne nové samostatné schéma. Je kompromisem mezi jednoduchým formátem Dublin Core a specializovaným a těžko čitelným MARC, při vývoji byl kladen důraz na snížení ztrátovosti při převádění z a do jiných formátů.[1] V červnu 2002 vyšla první verze MODS 1.2. Poslední verze vyšla v lednu 2008 a nese označení 3.3.[3]

Struktura

MODS sice nezahrnuje kompletní set prvků MARC, avšak jeho obsahem jsou i nové prvky. Při rozvoji projektu přibyly další atributy a prvky a zlepšila se převoditelnost dat z jiných a do jiných formátů tak, aby se snížila ztrátovost a data se blížila originálu. MODS sestává ze souboru bibliografických prvků, který byly speciálně navrženy pro knihovny (dříve pouze pro práci s papírovými dokumenty), použít jej lze však i v jiných institucích, neboť schématem MODS jde popisovat jakékoliv médium (monografie, CD-ROMy, mapy, webové stránky). MODS je založen na jazyce XML.[4] Obsah prvků lze instruovat jakýmikoliv katalogizačními pravidly, doporučené je používat AACR2. Šablona XSLT automaticky generuje interpunkci ISBD podle jednotlivých tagů. K plné verzi MODS vznikla i jednodušší verze MODS Lite s 15 prvky, které má i nekvalifikovaný Dublin Core, čímž ho dokáže nahradit a díky stejným prvkům umožňuje lepší převádění záznamů mezi MODS a DC.[3] Verze 3.3 čítá 20 základních prvků umožňující popsat dokument. Prvky se dále dělí na podprvky (dílčí prvky). K jednotlivým prvkům i podprvkům lze přiřadit atributy, které jsou ovšem nepovinné. Prvky i podprvky se dají opakovat. Podprvky musí dodržovat přesně dané pořadí, atributy žádné takové pevné pořadí nemají a nedají se opakovat. Kořenový prvek <mods> uzavírá celý obsah. Elementy MODS byly optimalizovány pro popis bibliografických metadat.[1]

Použití a využití

MODS se používá v knihovních katalozích, archivech, muzeích, digitálních knihovnách či k popisu webových stránek. Popisují se jím papírové knihy, digitální objekty, hudební partitury, obrazy, videa či 3D objekty. Lze vytvořit individuální schéma pouze s prvky, které jsou potřeba. Umožňuje tvorbu originálních popisků v XML.[1] Používá se ve webovém archivu Minerva, hudebním archivu MusicAustralia či v programu Biblio. Většina projektů na bázi MODS se realizuje v USA, postupně se rozšiřuje i do Velké Británie, Japonska, Brazílie nebo Řecka. U nás se uvažuje o jeho zavedení především v projektech digitálních depozitních knihoven, například v rámci integrace Jednotné informační brány a dalších nadnárodních portálů.[1]

Vzájemná kompatibilita a konverze

MODS je zcela kompatibilní a konverzibilní s MARC a Dublin Core. Ke konverzi z MARC byl ostatně původně vyvinut. Díky snadné konverzi z MARC 21 a Dublin Core instituce nemusí při přechodu na MODS znovu katalogizovat celý fond, konverzi lze provádět pomocí šablon.[3] Při konverzi záznamů z MARC 21, kde se interpunkce vkládá ručně, může docházet ke zdvojení.[3] I MARC je použitelný k výměně záznamů mezi institucemi, které jej používají, proto se mu také říká výměnný formát.[5] Díky tomu, že MARC 21 je adaptovaný v prostředí XML, umožňuje převoditelnost do MODS a Dublin Core.[6] Dublin Core umožňuje sjednocovat formáty popisných metadat do obecnějšího formátu.[7]

Výhody/nevýhody

Na rozdíl od MARC 21 lze význam většiny prvků a atributů v MODS pochopit přímo ze záznamu, aniž bychom potřebovali manuál.[1] Při konverzi dat z MARC 21 může v MODS docházet ke zdvojení interpunkce, pokud byla původně vkládána ručně. Z MODS lze konvertovat záznamy pomocí šablon. MODS má i jednodušší verzi MODS Lite. Podprvky v MODS umožňují dosáhnout větší detailnosti a přesnosti popisu.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g ŠVÁSTOVÁ, Pavla. Konverze bibliografických formátů MARCXML, MODS a MADS. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 157 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.
  2. ↑ GUENTHER, Rebecca S. Using the Metadata Object Description Schema (MODS) for resource description: guidelines and applications. Library Hi Tech. Vol. 22, No 1, January 2004, p. 89-98. MCB University Press. ISSN 0737-8831. Dostupný z WWW:< http://www.ingentaconnect.com/content/mcb/238/2004/00000022/00000001/art00010 >.
  3. ↑ a b c d MODS: Metadata Object Description Schema [online]. 2008 [cit. 2012-04-29] Dostupný z WWW: <http://www.loc.gov/standards/mods/>.
  4. ↑ MODS User Guidelines : Introduction and Implementation [online]. 2005 [cit. 2012-04-29]. Dostupný z WWW: <http://www.loc.gov/standards/mods/v3/mods-userguide-intro.html>.
  5. ↑ BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna: knihovnická revue[online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2004. 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2012-04-26], s. 233-254. Dostupný z WWW: <http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0404/0404233.html Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine>. ISSN 1214-0678.
  6. ↑ MARCXML : MARC 21 XML Schema [online]. The Library of Congress, 2007 [cit. 2012-04-26]. Dostupný z WWW: <http://www.loc.gov/standards/marcxml/>.
  7. ↑ The Pizza Chef: a TEI Tag Set Selector URL: http: //www. tei-c.org/pizza. html [2012-04-26].