Metaloly
Metaloly jsou sloučeniny odvozené od cyklopentadienu náhradou uhlíku v poloze 5 (nasyceného uhlíku) heteroatomem. Některé tyto sloučeniny jsou organokovové, ovšem jako heteroatomy zde mohou sloužit i polokovy a nekovy.[1]
Mnoho těchto látek vykazuje fluorescenci. Polymery pyrrolu a thiofenu jsou zkoumány pro možné využití v molekulární elektronice.
K metalolům patří mimo jiné:
Název | M | délka vazby (M-C), pm | délka vazby (M-H), pm | úhel (C-M-C), ° | E, kJ/mol |
---|---|---|---|---|---|
Pyrrol | N | 137 | 101 | 110 | 0 |
Fosfol | P | 181 | 142,5 | 90,5 | 67 |
Arsol | As | 194 | 153 | 86 | 125 |
Stibol | Sb | 214 | 172,5 | 80,5 | 160 |
Bismol | Bi | 224 | 182 | 78 | 220 |
- Arsol, aromatický arsenový analog
- Bismol, bismutový analog
- Borol, boritý analog
- Furan (oxol), kyslíkový analog
- Gallol, galliový analog
- Germol, germaniový analog
- Fosfol, fosforový analog
- Pyrrol (azol), dusíkatý analog
- Selenofen, selenový analog
- Silol, křemíkový analog
- Stannol, cínový analog
- Stibol, antimonový analog
- Tellurofen, tellurový analog
- Plumbol,[3][4] olověný analog
- Thiofen, sirný analog
- Titanol, titanový analog
- Zirkonol, zirkoniový analog
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Metallole na anglické Wikipedii.
- ↑ Henry J. Tracy, Jerome L. Mullin, Wim T. Klooster, James A. Martin, Judith Haug, Scott Wallace, Isaac Rudloe, Kimberly Watts. Enhanced Photoluminescence from Group 14 Metalloles in Aggregated and Solid Solutions. Inorganic Chemistry. 2005, s. 2003–2011. DOI 10.1021/ic049034o. PMID 15762727.
- ↑ Silke Pelzer; Karin Wichmann; Ralf Wesendrup; Peter Schwerdtfeger. Trends in Inversion Barriers IV. The Group 15 Analogous of Pyrrole. The Journal of Physical Chemistry A. 2002, s. 6387. DOI 10.1021/jp0203494. Bibcode 2002JPCA..106.6387P.
- ↑ SAITO, Masaichi; NAKADA, Marisa; KUWABARA, Takuya; OWADA, Ryota; FURUKAWA, Shunsuke; NARAYANAN, Radhika; ABE, Minori. Inverted Sandwich Rh Complex Bearing a Plumbole Ligand and Its Catalytic Activity. Organometallics. 2019-08-26, s. 3099–3103. Dostupné online. ISSN 0276-7333. DOI 10.1021/acs.organomet.9b00339.
- ↑ MÜNZFELD, Luca; SUN, Xiaofei; SCHLITTENHARDT, Sören; SCHOO, Christoph; HAUSER, Adrian; GILLHUBER, Sebastian; WEIGEND, Florian. Introduction of plumbole to f-element chemistry. Chemical Science. 2021-12-10. Dostupné online. ISSN 2041-6539. DOI 10.1039/D1SC03805B.
- ↑ G. Dettlaf; E. Weiss. Crystal structure, proton NMR and mass spectrum of tricarbonylferracyclopentadienetricarbonyliron, C4H4Fe2(CO)6. Journal of Organometallic Chemistry. 1976, s. 213–223. DOI 10.1016/S0022-328X(00)82143-9.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: Smokefoot, Licence: CC BY-SA 4.0
ferrole crystal structure from doi 10.1016/S0022-328X(00)82143-9