Methylcyklohexan
Methylcyklohexan | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Model molekuly | |
Obecné | |
Systematický název | methylcyklohexan |
Ostatní názvy | hexahydrotoluen |
Sumární vzorec | C7H14 |
Vzhled | bezbarvá kapalina[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 108-87-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-624-3 |
PubChem | 7962 |
ChEBI | 165745 |
SMILES | CC1CCCCC1 |
InChI | 1S/C7H14/c1-7-5-3-2-4-6-7/h7H,2-6H2,1H3 |
Číslo RTECS | GV6125000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 98,186 g/mol |
Teplota tání | −126,6 °C (146,6 K)[1] |
Teplota varu | 101 °C (374 K)[1] |
Hustota | 0,7694 g/cm3 (20 °C)[1] |
Index lomu | 1,4231 (20 °C)[1] |
Rozpustnost ve vodě | 1,4 mg/100 ml[1] |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v acetonu a ethanolu[1] |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v benzenu, diethyletheru, petroletheru a tetrachlormethanu[1] |
Tlak páry | 5,73 kPa[1] |
Ionizační energie | 9,85 eV[1] |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | −4565,3 kJ/mol[1] |
Entalpie varu ΔHv | 35,36 kJ/mol (25 °C) 31,27 kJ/mol (teplota varu)[1] |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H225 H304 H315 H336 H411[1] |
P-věty | P210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P271 P273 P280 P301+316 P302+352 P303+361+353 P304+340 P319 P321 P331 P332+317 P362+364 P370+378 P391 P403+233 P403+235 P405 P501[1] |
Teplota vzplanutí | −4 °C (269 K)[1] |
Teplota vznícení | 258 °C (531 K)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Methylcyklohexan je organická sloučenina patřící mezi cykloalkany, se vzorcem CH3C6H11. Jedná se o bezbarvou kapalinu se slabým zápachem, používanou jako rozpouštědlo v korekčních kapalinách. Methylcyklohexan se při zpracovávání ropy mění na toluen.[2]
Výroba a použití
Methylcyklohexan lze získat hydrogenací toluenu:
- CH3C6H5 + 3 H2 → CH3C6H11
Methylcyklohexan se, jako složka směsí, obvykle dehydrogenuje na toluen, čímž se zvyšuje oktanové číslo benzinu.[2]
Jedná se rovněž o složku paliv do tryskových motorů.[4][5]
Rozpouštědlo
Methylcyklohexan se používá jako rozpouštědlo, vlastnostmi podobné jiným nasyceným uhlovodíkům, jako je heptan.[6]
Struktura
Molekula methylcyklohexanu se skládá z cyklohexanového kruhu, na který je navázána methylová funkční skupina. Podobně jako u ostatních cyklohexanů vytváří dvě židličkové konformace, které se neustále přeměňují jedna v druhou. Nejnižší energii má konformace, ve které zaujímá methyl ekvatoriální polohu a nejvyšší ta, kde je methyl v axiální poloze. Axiální methylová skupina je vystavena sterickému stínění vyvolanému tím, že axiální atomy vodíku se nacházejí na stejné straně kruhu (což se označuje jako 1,3-diaxiální interakce). Tyto interakce jsou dvě, přičemž každá z nich přispívá k celkové energii 7,61 kJ/mol. U ekvatoriální koncentrace se tyto interakce nevyskytují, ta je tak energeticky výhodnější.
Bezpečnost
Methylcyklohexan je hořlavý a také vysoce toxický pro vodní organismy.[7][8]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu methylcyklohexan na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Methylcyclohexane na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/7962
- ↑ a b M. Larry Campbell. Cyclohexane, Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2012 DOI:10.1002/14356007.a08_209.pub2
- ↑ J. H. Gary; G. E. Handwerk. Petroleum Refining Technology and Economics. [s.l.]: Marcel Dekker, 1984. Dostupné online. ISBN 0-8247-7150-8.
- ↑ Tim Edwards, Meredith Colket, Nick Cernansky, Fred Dryer, Fokion Egolfopoulos, Dan Friend, Ed Law, Dave Lenhert, Peter Lindstedt, Heinz Pitsch, Adel Sarofim, Kal Seshadri, Mitch Smooke, Wing Tsang & Skip Williams, 2007, AIAA2007-770: Development of an Experimental Database and Kinetic Models for Surrogate Jet Fuels, 45th AIAA Aerospace Sciences Meeting and Exhibit, 8-11 January 2007, Reno, Nevada, DOI 10.2514/6.2007-770 [1], accessed 27 May 2014
- ↑ Meredith Colket, Tim Edwards, Fred Dryer, Skip Williams, Nicholas Cernansky, David Miller, Fokion Egolfopoulos, Frederick Dryer & Josette Bellan, 2008, AIAA 2008-972: Identification of Target Validation Data for Development of Surrogate Jet Fuels, 46th AIAA Aerospace Sciences Meeting and Exhibit, 8-11 January 2007, Reno, Nevada, DOI 10.2514/6.2008-972, [2], accessed 27 May 2014
- ↑ D. Bryce-Smith and E. T. Blues Unsolvated n-Butylmagnesium Chloride Organic Syntheses 1967, 47, 113 DOI:10.15227/orgsyn.047.0113
- ↑ Chevron Phillips, 2014, Material Safety Data Sheet: Methylcyclohexane (v. 1.5), [3] Archivováno 29. 9. 2018 na Wayback Machine., accessed 23 May 2014
- ↑ CDC, 2014, Methylcyclohexane, NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards, [4], accessed 27 May 2014
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for flammable substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
Autor: Smokefoot, Licence: CC BY-SA 4.0
chemical equation for an aromatization reaction starting with methylcyclohexane, as practiced in refineries
Ball-and-stick model of the methylcyclohexane molecule