Metoděj Karel Bystřický

Metoděj Karel Bystřický
fotografie Metoděje Karla Bystřického z jeho náhrobku u kostela ve Valašské Bystřici
fotografie Metoděje Karla Bystřického z jeho náhrobku u kostela ve Valašské Bystřici
Rodné jménoMetoděj Karel Drda
Narození11. srpna 1907
Rakousko-Uhersko Vidče, Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. března 1975 (ve věku 67 let)
Československo Zašová, Československo
Povoláníspisovatel, duchovní
Tématavenkovská próza
Významná dílaZa hlasem srdce, Figurky z pod Radhoště, Portáš Jurka
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metoděj Karel Bystřický, vlastním jménem Metoděj Karel Drda (11. srpna 1907 Vidče – 18. března 1975 Zašová), byl básník, spisovatel a salvatoriánský duchovní.

Život

Narodil se roku 1907 ve Vidči u Rožnova pod Radhoštěm. Část svého dětství a mládí strávil ve Valašské Bystřici, kam zasadil i děj svého díla Portáš Jurka. Po absolvování reálného gymnázia v Uherském Hradišti vstoupil do řeholního řádu salvatoriánů, kde přijal jméno Irenej.[1] Jako řádový bratr působil ve Valašském Meziříčí, Prostějově a Brně.

Roku 1950 byl zatčen příslušníky StB a jeho knihovna včetně rozepsaných prací byla zlikvidována.[1] V témže roce byl tajně vysvěcen na římskokatolického kněze.[2] Po návratu z vězení vykonával nejrůznější dělnické profese.

Zemřel v Zašové roku 1975. Pohřben byl u kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Valašské Bystřici. Roku 2005 byl zapsán do Knihy Paměti kraje, do níž jsou uváděny osobnosti, které se významně zasloužily o moravské Valašsko.[2]

Dílo

Tvořil hlavně články a básně, které vycházely v Novinách z pod Radhoště. Některé jeho texty zhudebnil Vojtěch Říhovský. Hlavními tématy Bystřického děl jsou výjevy z jeho rodného Valašska, víra a poselství morálních hodnot.

  • Za hlasem srdce (1937)
  • Bílé ruce (nedatováno)
  • Figurky z pod Radhoště (1940)
  • Portáš Jurka (zřejmě před r. 1950) – dílo je považováno za jeho nejzdařilejší.[3] Vyšlo po jeho smrti v samizdatu. Děj se odehrává na Valašsku v 18. století a vypráví příběh valašskobystřického fojta a portášského velitele Jiřího Křenka. V knize se nachází několik historických nepravd a nesrovnalostí.[4]

Reference

  1. ↑ a b Karta osobnosti | Masarykova veřejná knihovna Vsetín. www.mvk.cz [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-03. 
  2. ↑ a b Metoděj Karel Bystřický – výročí … – Historie Zašové, Veselé a okolí. historie.zasova.info [online]. [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ SOBOTKA, Richard. Slasti srdce – strázně života. Život a dílo kněze, básníka a spisovatele Metoděje Karla Bystřického-Drdy. Valašsko. 2007, čís. 18, s. 44, 45. 
  4. ↑ DRÁPALA, Daniel. Portáši:Historie a tradice. První. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2017. 197 s. ISBN 978-80-210-8831-3. S. 138, 139. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Metoděj Karel Bystřický.jpg
Autor: Pavel L., Licence: CC BY-SA 4.0
Fotografie Metoděje Bystřického z jeho náhrobku na Val. Bystřici