Metoda (programování)
Metody v objektově orientovaném programování (OOP) jsou podobné funkcím, které se používají v programování. V OOP jsou v podstatě také funkcemi, které mohou pracovat s daty třídy nebo objektu. Z vnějšku jsou data neviditelná – nepřístupná, jelikož jsou zapouzdřena v objektu a nelze je volat přímo. Metody určené k tomu, aby s daty objektu mohly pracovat i jiné objekty, nazýváme rozhraním objektu.
Typy metod
Statické metody
Jsou součástí třídy, ale lze je použít aniž by byla vytvářena instance třídy. Chceme-li označit danou metodu jako statickou, použijeme klíčové slovo static.
Konečné (finální) metody
Metody se mohou v odvozených třídách překrývat, ale existují případy, kdy chceme mít jistotu, že danou metodu nebude možné změnit. Slouží k tomu konečné metody, které nemohou být „přepsány“ v žádné z odvozených tříd. Chceme-li označit danou metodu jako konečnou, použijeme klíčové slovo final.
Abstraktní (virtuální) metody
Při návrhu se lze setkat s případy, kdy chceme nechat implementaci určitých metod až na potomky. Jako příklad lze uvést třídu Obrazec, která definuje obecný geometrický útvar a u níž víme, že potomci budou mít stejné metody (např. obvod a obsah), ale jejich implementace bude různá. Pokud tedy označíme metodu jako abstraktní říkáme tím, že tuto metodu implementuje její potomek. Tyto metody se většinou označují klíčovým slovem abstract nebo virtual.
Výše uvedený příklad v Javě:
//definování obecného Obrazce
abstract class Obrazec {
//každý potomek této třídy např. Čtverec, Obdélník bude implementovat níže uvedené metody
public abstract double obvod();
public abstract double obsah();
}
//třída definující Čtverec a implementující dvě abstraktní metody předka
class Ctverec extends Obrazec {
public double obvod(double a){
return double (4*a);
}
public double obsah(double a){
return double (a*a);
}
}
//třída definující Obdélník a implementující dvě abstraktní metody předka
class Obdelnik extends Obrazec {
public double obvod(double a, double b){
return double (2*(a+b));
}
public double obsah(double a, double b){
return double (a*b);
}
}
Speciální metody
Sem patří metody pro tzv. zapouzdření: konstruktor, destruktor a tzv. „gettery“ a „settery“. Poslední dvě zmiňované metody neslouží k ničemu jinému, než k získávání a nastavování hodnot příslušných vlastností třídy. Nebývá vhodné samotné vlastnosti či členy tříd definovat jako veřejné, mohlo by např. dojít k nechtěné změně jejich hodnot, k jejich změně bez zaručeného souběžného ošetření apod., proto vlastnosti/členové tříd bývají chráněné nebo soukromé a přistupuje se k nim pomocí zmíněných getterů a setterů. Jejich názvy by měly začínat slovem get_ nebo set_.
Modifikátory přístupu
Většina běžně používaných objektově orientovaných programovacích jazyků má tři modifikátory přístupu:
- public – lze je volat odkudkoli
- protected – lze je volat pouze z metod stejné či odvozené třídy
- private – lze je volat pouze z metod téže třídy
Přetěžování
Přetěžování (anglicky overloading) umožňuje objektům volání jedné metody se stejným jménem, ale s jinou implementací. Provádí se to tak, že se deklaruje více metod se stejným názvem, které se mohou lišit různým počtem, typem argumentů popř. jejich pořadím.
Ukázka v Javě:
// Třída pro práci se soubory
public class Soubor{
public static void otevri(Binary binary){
Console.WriteLine("Otevírám binární soubor.");
//implementace otevření binárního souboru
}
public static void otevri(Text text){
Console.WriteLine("Otevírám textový soubor.");
//implementace otevření textového souboru
}
public static void prectiRadek(Binary binary){
Console.WriteLine("Čtu řádek z binárního souboru.");
//implementace čtení řádku z binárního souboru
}
public static void prectiRadek(Text text){
Console.WriteLine("Čtu řádek z textového souboru.");
//implementace čtení řádku z textového souboru
}
public static void zavri(Binary binary){
Console.WriteLine("Zavírám binární soubor.");
//implementace zavření binárního souboru
}
public static void zavri(Text text){
Console.WriteLine("Zavírám textový soubor.");
//implementace zavření textového souboru
}
}
Volání metod
Rozlišujeme volání uvnitř třídy a volání metody určitého objektu. V prvním případě se běžně používá pouze její název, ve druhém případě je nejdříve uveden název objektu a pak název volané metody.
Ukázka volání metod v Javě:
//definování třídy
public class Trida {
double Metoda1 (double a){
return a;
}
double Metoda2 (double b){
//volání metody uvnitř třídy
double prom = Metoda1(b);
return prom;
}
}
Trida instance=new Trida();
//volání metody objektu
instance.Metoda1(5);
Volání metod může být v některých programovacích jazycích jiné viz PHP, kde se volají následovně:
class MojeTrida{
//statická metoda vypisující chyby
static function vypisChybu($zprava_chyby, $cislo_chyby){
echo "Nastala chyba číslo: $cislo_chyby";
echo "Popis chyby: $zprava_chyby";
}
public function deleni(a, b){
if((a || b) == 0){
//volání lokální statické metody uvnitř třídy pomocí self
self::vypisChybu("Nelze dělit nulou!","400");
}else {
return (a/b);
}
}
public function vypocet(a, b){
$vysledek = 0;
//volání lokální metody uvnitř třídy pomocí $this
$vysledek = $this->deleni(a,b)+(a*b);
return $vysledek;
}
}
//volání metody objektu
$trida = new MojeTrida();
$trida->vypis_chybu(4,5);
Ukázky vytvoření metod
Java
//Ukázka statických metod
public class Ctverec extends Obrazec {
//deklarace statické metody pro výpočet obvodu
static double obvod (double a){
return 4*a;
}
//deklarace statické metody pro výpočet obsahu
static double obsah (double a){
return a*a;
}
}
//Ukázka finálních metod
class Ctverec extends Obrazec {
final double obvod (double a){
return 4*a;
}
final double obsah (double a){
return a*a;
}
}