Metoposaurus

Jak číst taxoboxMetoposaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, před 227 až 216 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
(c) DiBgd, CC BY-SA 3.0
Rekonstrukce vzhledu metoposaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
ŘádTemnospondyli
ČeleďMetoposauridae
RodMetoposaurus
Lydekker, 1890
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metoposaurus je dávno vyhynulým rodem temnospondylního obojživelníka, žijícího v období svrchního triasu na území Severní Ameriky a Evropy (například polský Krasiejów).[1]

Popis

Jednalo se především o vodní obratlovce, charakterizované sploštělým tělem, drobnými a slabými končetinami a ostrými jehlicovitými zuby ve sploštělých okrouhlých čelistech. Šlo o dravce, lapajícího do svých širokých ozubených čelistí drobné vodní obratlovce, zejména pak ryby.[2] Jejich růst a metabolismus byl pravděpodobně přímo ovlivňován dlouhodobými klimatickými podmínkami, podobně jako u ostatních metoposauridů.[3]

Metoposauři dosahovali délky kolem 3 metrů a hmotnosti až kolem 450 kg. Patřili k posledním obřím obojživelníkům a žili zřejmě ve skupinách. Některé nálezy jsou přímo masového charakteru, proto panuje domněnka, že se v období vysychání vodních zdrojů sdružovali do velkých skupin a uhynuli pak společně. Významnou lokalitou s množstvím pozůstatků M. diagnosticus krasiejowensis je slezský Krasiejów. Množství nálezů těchto obojživelníků známe také z Indie.[4]

Variabilita v morfologii fosilních pažních kostí u polských nálezů ukazuje, že existovaly zřejmě dvě oddělené populace druhu M. diagnosticus.[5]

V roce 2020 byl publikován důkaz o přítomnosti pěti prstů (pentadaktilie) u polského druhu metoposaura (M. krasiejowensis), zatímco drtivá většina temnospondylních obojživelníků měla pouze čtyři prsty na každé končetině.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Bryan M. Gee & William G. Parker (2018). Morphological and histological description of small metoposaurids from Petrified Forest National Park, AZ, USA and the taxonomy of Apachesaurus. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2018.1480616
  2. ↑ Sudipta Kalita, Elżbieta M. Teschner, P. Martin Sander & Dorota Konietzko-Meier (2022). To be or not to be heavier: The role of dermal bones in the buoyancy of the Late Triassic temnospondyl amphibian Metoposaurus krasiejowensis. Journal of Anatomy (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/joa.13755
  3. ↑ Elżbieta M. Teschner, Sanjukta Chakravorti, Dhurjati P. Sengupta & Dorota Konietzko-Meier (2020). Climatic influence on the growth pattern of Panthasaurus maleriensis from the Late Triassic of India deduced from paleohistology. PeerJ, 8: e9868. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9868
  4. ↑ Nibedita Rakshit & Sanghamitra Ray (2020). Mortality dynamics and fossilisation pathways of a new metoposaurid-dominated multitaxic bonebed from India: a window into the Late Triassic vertebrate palaeoecosystem. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1777550
  5. ↑ Elżbieta M. Teschner, P. Martin Sander & Dorota Konietzko-Meier (2018). Variability of growth pattern observed in Metoposaurus krasiejowensis humeri and its biological meaning. Journal of Iberian Geology 44(1): 99-111. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-017-0038-y
  6. ↑ Dorota Konietzko‐Meier, Elżbieta M. Teschner, Adam Bodzioch & P. Martin Sander (2020). Pentadactyl manus of the Metoposaurus krasiejowensis from the Late Triassic of Poland, the first record of pentadactyly among Temnospondyli. Journal of Anatomy. doi: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.13276

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Metoposaurus diagnosticus kraselovi 1DB.jpg
(c) DiBgd, CC BY-SA 3.0
Metoposaurus diagnosticus kraselovi