Metriorhynchidae

Metriorhynchidae; Stratigrafický výskyt: Střední jura až raná křída, před 170 až 125 miliony let
	Suchodus, zástupce skupiny.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Infratřída	Archosauromorpha;
Nadřád	Crocodylomorpha;
Podřád	Thalattosuchia;
Čeleď	Metriorhynchidae; Fitzinger, 1843
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metriorhynchidae („mírné čenichy“) byla čeleď krokodýlovitých mořských plazů vzdáleně příbuzných dnešním krokodýlům. Spadali do kladu Thalattosuchia a byli velmi dobře anatomicky a fyziologicky adaptovaní na život v mořích.^[1] Žili v období střední jury až rané křídy, zhruba před 170 až 135 miliony let v mořích téměř celého světa. Známým zástupcem je například rod Dakosaurus, známý i z Evropy.^[2] Čeleď pojmenoval rakouský přírodovědec Leopold Fitzinger v roce 1843.^[3]

Popis a význam

Tito mořští krokodýlovití plazi dosahovali obvykle délky asi 4 až 7 metrů a vykazovali velké množství pokročilých adaptací (anatomických a fyziologických přizpůsobení) pro život v mořích.^[4] Mezi tyto adaptace mohla patřit i přítomnost zpětně "uzavíratelných" nozder.^[5]

Zajímavým anatomickým znakem metriorhynchidů byla výrazná vertikální ocasní ploutev, připomínající ploutve žraloků. Jejich pádlovité končetiny byly relativně krátké a v průběhu vývoje tito plazi ztratili osteodermy (zkostnatělé destičky, pokrývající tělo). Jedná se o jedinou známou skupinu celého kladu Archosauria, u nichž došlo ke kompletnímu přechodu do moře a stali se pelagickými formami. Koncová část čelistí těchto plazů postrádala somato-senzorický neurovaskulární systém, kterým jsou charakterističtí dnešní krokodýli.^[6]

Velcí zástupci této skupiny představovali dominantní predátory ve svých ekosystémech, kde soupeřili s velkými zástupci nepříbuzných mořských plazů ze skupiny Plesiosauria.

České objevy

Zástupci této skupiny (v rámci podčeledi Geosaurinae) žili v období rané křídy (věk hauteriv, asi před 133 miliony let) také na území dnešní České republiky. Jejich fosilní zuby byly objeveny patrně na začátku 20. století ve vápencových masivech v okolí Štramberka. Objeveny byly pouze fosilní zuby, uložené nejpozději od roku 1912 v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Jednalo se patrně o vývojové příbuzné rodů Plesiosuchus a Torvoneustes, dosahující délky mezi 4 a 6 metry.^[7]

Odkazy

Reference

↑ Stéphane Hua, Jeff Liston and Jérôme Tabouelle (2024). The Diet of Metriorhynchus (Thalattosuchia, Metriorhynchidae): Additional Discoveries and Paleoecological Implications. Fossil Studies. 2 (1): 66-76. doi: https://doi.org/10.3390/fossils2010002
↑ SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 92-93)
↑ Fitzinger, L. J. F. J. (1843). Systema Reptilium. Wien: Braumüller et Seidel, 106 pp.
↑ Schwab, J. A.; et al. (2020). Inner ear sensory system changes as extinct crocodylomorphs transitioned from land to water. Archivováno 12. 5. 2020 na Wayback Machine. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2002146117
↑ Mark T. Young, Sven Sachs, Pascal Abel, Davide Foffa, Yanina Herrera & James J. N. Kitson (2020). Convergent evolution and possible constraint in the posterodorsal retraction of the external nares in pelagic crocodylomorphs. Zoological Journal of the Linnean Society. 189 (2): 494-520. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa021
↑ Charlotte I. W. Bowman, Mark T. Young, Julia A. Schwab, Stig Walsh, Lawrence M. Witmer, Yanina Herrera, Jonah Choiniere, Kathleen N. Dollman & Stephen L. Brusatte (2021). Rostral neurovasculature indicates sensory trade-offs in Mesozoic pelagic crocodylomorphs Archivováno 26. 8. 2021 na Wayback Machine.. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24733
↑ Daniel Madzia, Sven Sachs, Mark T. Young, Alexander Lukeneder and Petr Skupien (2021). Evidence of two lineages of metriorhynchid crocodylomorphs in the Lower Cretaceous of the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00801.2020

Literatura

Andrade, M. B. D.; Young, M. T.; Desojo, J. B.; Brusatte, S. L. (2010). The evolution of extreme hypercarnivory in Metriorhynchidae (Mesoeucrocodylia: Thalattosuchia) based on evidence from microscopic denticle morphology. Journal of Vertebrate Paleontology. 30 (5): 1451–1465.
Mark T. Young and Marco Brandalise de Andrade (2009). What is Geosaurus? Redescription of Geosaurus giganteus (Thalattosuchia: Metriorhynchidae) from the Upper Jurassic of Bayern, Germany. Zoological Journal of the Linnean Society. 157 (3): 551–585.
Vignaud, P.; Gasparini, Z. B. (1996). New Dakosaurus (Crocodylomorpha, Thalattosuchia) from the Upper Jurassic of Argentina. Comptes Rendus de l'Académie des Sciences, Paris. 2 (322): 245-250.
Julia A. Schwab, Mark T. Young, Yanina Herrera, Lawrence M. Witmer, Stig A. Walsh, Orestis L. Katsamenis & Stephen L. Brusatte (2021). The braincase and inner ear of Metriorhynchus cf. M. brachyrhynchus – implications for aquatic sensory adaptations in crocodylomorphs. Journal of Vertebrate Paleontology Article. e1912062. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2021.1912062
Frederik Spindler, René Lauer, Helmut Tischlinger, and Matthias Mäuser (2021). The integument of pelagic crocodylomorphs (Thalattosuchia: Metriorhynchidae). Palaeontologia Electronica. 24 (2): a25. doi: https://doi.org/10.26879/1099

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Metriorhynchidae na Wikimedia Commons
SOCHA, Vladimír. Když u Štramberka plavali v moři krokodýli. OSEL.cz [online]. 24. května 2021. Dostupné online. (česky)

[1] Stéphane Hua, Jeff Liston and Jérôme Tabouelle (2024). The Diet of Metriorhynchus (Thalattosuchia, Metriorhynchidae): Additional Discoveries and Paleoecological Implications. Fossil Studies. 2 (1): 66-76. doi: https://doi.org/10.3390/fossils2010002

[2] SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 92-93)

[3] Fitzinger, L. J. F. J. (1843). Systema Reptilium. Wien: Braumüller et Seidel, 106 pp.

[4] Schwab, J. A.; et al. (2020). Inner ear sensory system changes as extinct crocodylomorphs transitioned from land to water. Archivováno 12. 5. 2020 na Wayback Machine. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2002146117

[5] Mark T. Young, Sven Sachs, Pascal Abel, Davide Foffa, Yanina Herrera & James J. N. Kitson (2020). Convergent evolution and possible constraint in the posterodorsal retraction of the external nares in pelagic crocodylomorphs. Zoological Journal of the Linnean Society. 189 (2): 494-520. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa021

[6] Charlotte I. W. Bowman, Mark T. Young, Julia A. Schwab, Stig Walsh, Lawrence M. Witmer, Yanina Herrera, Jonah Choiniere, Kathleen N. Dollman & Stephen L. Brusatte (2021). Rostral neurovasculature indicates sensory trade-offs in Mesozoic pelagic crocodylomorphs Archivováno 26. 8. 2021 na Wayback Machine.. The Anatomical Record (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1002/ar.24733

[7] Daniel Madzia, Sven Sachs, Mark T. Young, Alexander Lukeneder and Petr Skupien (2021). Evidence of two lineages of metriorhynchid crocodylomorphs in the Lower Cretaceous of the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00801.2020

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály