Metro v Taškentu

Metro v Taškentu
(c) Mos.ru, CC BY 4.0
Základní informace
StátUzbekistánUzbekistán Uzbekistán
MěstoTaškent
Délka sítě66,5 km
Počet linek4
Počet stanic48
Datum otevření6. listopadu 1977
Parametry
Typ metraklasické metro
sovětského typu
čtvrtá linka nadzemní sovětského typu
Rozchod koleje1520 mm
Přívod prouduNapájecí kolejnicí – spodní odběr
Napětímax. 825 V
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozůSoupravy 81–717/714
Soupravy 81-71M
Soupravy Oka
Počet vozů168
Mapa sítě
Mapa
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Taškentu představuje páteřní druh dopravy zdejšího systému MHD. Je jediným systémem svého druhu v Uzbekistánu. Má čtyři linky dlouhé dohromady 66,5 km, ročně přepraví kolem 68 milionů lidí.

Historický vývoj

Metropole tehdejší Uzbekické SSR byla jedním z větších měst celého SSSR (přes jeden milion obyvatel), což samozřejmě kladlo velké nároky na dopravu, které již nemohly povrchové druhy dopravy uspokojit. S výstavbou prvního úseku červené linky podzemní dráhy (Čilanzarské), směřující ze severovýchodu na jihozápad města se začalo v roce 1973 a o čtyři roky později 6. listopadu 1977 se mohli cestující svézt na 12,2 km metra s devíti stanicemi.

V této době se však již plánovaly i další úseky; první linka se začala prodlužovat jak severním, tak i jižním směrem a také vznikly projekty pro druhou (modrá s názvem Uzbekistanskaja) linku. Její první úsek se budoval mezi lety 1980 a 1984 a měřil 4,8 km. Ze stanice Pachtakor se stal první přestupní bod mezi oběma linkami.

První dvě linky měla doplnit i třetí, zelené barvy a s názvem Junusabadskaja. Vedena je severo-jižním směrem a kříží obě dvě starší linky. Její první úsek začal být budován v září roku 1988. Zde se však stavební práce protáhly na třináct let, vzhledem k rozpadu SSSR (v souvislosti s ním bylo přejmenováno devět již existujících stanic) a ztíženým ekonomickým podmínkám Uzbekistánu. Linka doposud nebyla dostavěna celá; otevřela se pouze její střední část s šesti stanicemi; jižní prodloužení je plánováno a severní rozestavěno. Dvě nejjižnější stanice jsou přestupní.

V současné době se plánuje také i čtvrtá, žlutá linka s názvem Sergelijskaja, vedená tangenciálním směrem na okraji města. Její první část o sedmi zastávkách byla otevřena v srpnu 2020 společně se severním prodloužením Junusabadské linky.

Vozový park

V metru jsou provozovány čtyřvozové soupravy typu 81-71 sovětské výroby v několika modifikacích (dodávané do roku 1993, některé starší byly již v roce 2001 modernizovány). Vlakům slouží dvě depa, jedno pro červenou a druhé pro modrou linku; pro vypravování vlaků na třetí je nutný přejezd pomocí mezitraťových spojek.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tash metro.png
Autor: Solijonovm1996, Licence: CC BY-SA 4.0
Tash Metro
Metro train 81-718.0-719.0 (cropped).jpg
(c) Mos.ru, CC BY 4.0
Электропоезд метрополитена 81-718.0-719.0 на станции Чкалов, Ташкент
Tashkent metro.svg
Autor: Mysportedit, Licence: CC BY-SA 4.0
Free logo of Tashkent Metro