Metro v Tbilisi
Metro v Tbilisi | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Základní informace | |
Stát | ![]() |
Město | Tbilisi |
Dopravce | Tbilisi Transport Company |
Délka sítě | 27,3 km |
Počet linek | 2 v provozu |
Počet stanic | 23 |
Datum otevření | 11. ledna 1966 |
Parametry | |
Rozchod koleje | 1520 mm |
Mapa sítě | |
Externí odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metro (gruzínsky თბილისის მეტროპოლიტენი, Tbilisis Metropoliteni) tvoří v hlavním městě Gruzie, Tbilisi, velmi důležitou součást městské hromadné dopravy.
Charakter systému
Systém má celkem 2 linky (Gldani-Varketili a Saburtalo) dohromady dlouhé 27,3 km s 23 stanicemi. 21 z nich je podzemních, z toho 16 založených hluboce (6 pilířových, 5 sloupových a 5 jednolodních stanic petrohradského typu) a 4 mělce.
Metro obsluhuje centrum města, průmyslové oblasti a místa, kde se nachází kulturní budovy. Tři ze stanic se nacházejí u železničních nádraží.
Odhadu využití za rok 2005 činí 105,6 milionu cestujících[1]. Provoz zajišťují tří- až čtyřvozové vlaky, dohromady má síť 186 vozů metra. Jedná se většinou o Soupravy typu E, zčásti novější 81-71. Některé z těch byly modernizovány závodem ZREPS z Moskvy, čelo řídících vozů dodala Škoda Transportation z Plzně, takže vzhledem připomínají typ 81-71M používaný v metru v Praze (na linkách A a B). Jako technické zázemí jim slouží dvě depa, každá linka má jedno.
Historie

Tbilisi jako milionové centrum Gruzínské SSR trpělo zhoršující se dopravní situací, kterou se snažilo vyřešit metrem sovětského typu.
Výstavba v tehdy sedmisettisícovém městě[2] začala roku 1952 a trvala 14 let. 11. ledna 1966 byl otevřen 6,3 km dlouhý úsek s šesti stanicemi.[3] Tbilisi tak bylo čtvrté sovětské město s metrem po Moskvě, Petrohradu a Kyjevě. Druhá linka přibyla v roce 1979, třetí se buduje v současné době[kdy?]. V roce 1981 bylo v provozu celkem 18,8 km tratí a 16 stanic.[3]
Rychlý rozvoj však skončil rozpadem SSSR roku 1991, když nezávislá Gruzie vstoupila do nových společensko-ekonomických podmínek. Ideologické názvy stanic byly změněny; zastavena však byla stavba nových úseků, snížilo se rovněž financování a údržba tratí stávajících. Navíc došlo k některým incidentům (9. října 1997 ve stanici Didube se odpálil sebevražedný atentátník, 14. února 2000 někdo hodil do metra podomácku vyrobený granát a v březnu 2004 byl zaznamenán pokus o útok jedovatým plynem). Mezi lety 2004 a 2005 byla jako odpověď na tyto činy zpřísněna bezpečnostní opatření.
Od roku 2005 začaly procházet stanice i vlaky metra v Tbilisi rozsáhlou rekonstrukcí. Vynakládané finanční sumy se výrazně zvýšily; metro v Tbilisi tak mělo v roce 2007 dosáhnout evropských standardů.
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Tbilisi na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Georgian flag in Pantone MS.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: Paata Vardanashvili, Licence: CC BY 2.0
Merto Station RUSTAVELI in Tbilisi, Georgia
Autor: Tbilisi Transport Company, Licence: CC BY-SA 4.0
Tbilisi Metro departing train 81-717m/714m on the State University station
(c) Giorgi Balakhadze na projektu Wikimedia Foundation, CC BY-SA 4.0
Map of Tbilisi Metro