Metro v Tchaj-peji
| Metro v Tchaj-peji 臺北捷運 | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Tchaj-wan |
| Město | Tchaj-pej, Nová Tchaj-pej |
| Dopravce | Taipei Rapid Transit Corporation |
| Délka sítě | 152 km |
| Počet linek | 6 |
| Počet stanic | 131[1] |
| Počet cestujících | 789,60 milionů / rok[2] |
| Datum otevření | 28. března 1996 (linka Wenhu) |
| Poslední rozšíření | 31. března 2020 (okružní linka) |
| Parametry | |
| Rozchod koleje | 1 435 mm |
| Napětí | 750 V (stejnosměrný proud) |
| Mapa sítě | |
 | |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tchajpejské metro (znaky: 臺北捷運, pinyin: Táiběi Jié yùn, český přepis: Tchaj-pej ťie-jün; tchajwansky: Tâi-pak Chia̍t-ūn) je systém podzemní i nadzemní dráhy v tchajwanském hlavním městě Tchaj-peji a jeho aglomeraci. Denně přepraví 2,16 milionů cestujících.[2] Tvoří jej šest hlavních linek o celkové délce 152 km.[1] Některé z nich jsou dále rozvětvené.
Zajímavostí je automatické hlášení zastávek, které probíhá v mandarínštině, angličtině, tchajwanštině a v jazyce hakka. Na některých rušných zastávkách i v japonštině.
Historie
První síť byla schválena vládou v roce 1986 a o dva roky později byla dne 15. prosince 1988 zahájena její výstavba. Jako první byla v roce 1996 otevřena nadzemní linka Muzha (dnešní linka Wenhu). Následovala červená linka (1997), zelená a oranžová (1998), modrá (1999) a žlutá (2020). V současnosti je ve výstavbě světlezelená linka Wanda–Zhonghe–Shulin, do provozu má být uvedena v roce 2025.[3]
Linky
| Značka | Barva | Název | Znaky | Český přepis | Trasy | Délka (km)[1] | Počet stanic[1] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | hnědá | Wenhu line | 文湖線 | linka Wen-chu | Nangang Exhib. Center – Taipei Zoo | 25,2 | 24 |
 | červená | Tamsui–Xinyi line | 淡水信義線 | linka Tamsui Sin-i | Tamsui–Xiangshan | 29,3 | 28 |
| Beitou–Xinbeitou | |||||||
 | zelená | Songshan–Xindian line | 松山新店線 | linka Sung-šan Sin-tien | Songshan–Xindian | 20,7 | 20 |
| Qizhang–Xiaobitan | |||||||
 | oranžová | Zhonghe–Xinlu line | 中和新蘆線 | linka Čung-che Sin-lu | Luzhou–Nanshijiao | 29,3 | 26 |
| Huilong–Nanshijiao | |||||||
 | modrá | Bannan line | 板南線 | linka Pan-nan | Dingpu – Nangang Exhib. Center | 26,6 | 23 |
| žlutá | Circular line | 環狀線 | okružní linka | Dapinglin – New Taipei Industrial Park | 15,1 | 14 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Network and Systems. Taipei Rapid Transit Corporation [online]. 2020-01-19 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Ridership Statistics. Taipei Rapid Transit Corporation [online]. 2020-09-16 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chronicles. Taipei Rapid Transit Corporation [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Tchaj-peji na Wikimedia Commons - oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Alexwikix, Licence: CC BY-SA 4.0
Exit 6, Ximen Station, Taipei Metro.
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 4.0
G Songshan-Xindian Line
