Metro v Tokiu

Tokijské metro 地下鉄
Základní informace
Stát	Japonsko Japonsko
Město	Tokio
Dopravce	Tókjó metoro Toei
Délka sítě	304,1 km
Počet linek	13
Počet stanic	285
Počet cestujících	3,921 miliard / rok (2019)[1]
Datum otevření	30. prosince 1927
Parametry
Rozchod koleje	1067 mm 1435 mm (Ginza, Marunouči, Toei Asakusa, Toei Óedo) 1372 mm (Toei Šindžuku)
Přívod proudu	napájecí kolejnice, trolejové vedení
Napětí	650 V (napájecí kolej) ss 1500 V (trolej) ss
Mapa sítě
Externí odkazy
OpenStreetMap	mapová data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Tokiu (japonsky 地下鉄, čikatecu) je vedle Japonských drah (Japan Railways Group neboli JR) nejdůležitějším a nejvyužívanějším dopravním systémem v Tokiu. Je provozováno dvěma subjekty, jedním je stejnojmenná soukromá společnost Tokijské metro (東京メトロ, Tókjó metoro) , druhým pak městský úřad, který spravuje linky známe pod názvem Toei (都営, lit. „provozovaný metropolitním úřadem“).

Plným názvem Tokijské metro, akciová společnost (東京地下鉄株式会社, Tókjó Čikatecu Kabušiki-gaiša), Tokijské metro je soukromá společnost vlastněná zčásti japonskou vládou, zčásti městským úřadem. Provozuje celkem 9 linek.

Linky Tóei spravuje Tokijský metropolitní úřad pro veřejnou dopravu (東京都交通局, Tókjó-to kócú-kjoku). Jsou celkem čtyři.

Kromě toho Tokijský metropolitní úřad pro veřejnou dopravu provozuje jedinou tokijskou tramvajovou linku Toden Arakawa (都電荒川), městské autobusy a jednokolejku v zoologické zahradě v Uenu.

Linky metra a Toei jsou odděleny, stejných tratí využívají výjimečně. Oproti tomu tratí Japonských drah JR využívají obě společnosti poměrně často. Vzniká tak kombinovaný provoz podzemních a nadzemních drah, tzv. „through-service“.

Pokud cestující vlastní předplacenou časovou jízdenku, může využívat bez příplatku služeb obou společností, v opačném případě je nutno koupit si novou jízdenku při přestupu, nebo předem jízdenku přestupní.

Jízdenky se zakupují před vstupem do přepravního prostoru v prodejních automatech, cena se stanovuje podle vzdálenosti, která cestujícího dělí od cílové stanice. Po označení jízdenky cestující vstoupí do přepravního prostoru a do té doby, dokud využívá stejné společnosti, se může do cílové stanice dopravit libovolným způsobem, v libovolném čase (max. 24 hodin). V případě, že z přestupního prostoru vystupuje dále, než určuje cena jízdenky, není turniketem puštěn a zbývající cena se musí doplatit v k tomu účelu určených automatech, nebo u zřízence.

Všeobecně jsou ceny japonské podzemní dopravy relativně vysoké, např. cena za ujetí vzdálenosti tří stanic se v průměru blíží 200 jenům. Na druhou stranu se vedení linek snaží vycházet vstříc cestujícím neovládajícím japonštinu, informace o příští stanici a přestupech jsou tak ve vlacích hlášeny japonsky i anglicky, jména stanic jsou psána nejen znaky, ale i hiraganou a latinkou, automaty na jízdenky mohou být přepnuty do angličtiny, apod.

Japonské metro je známé svou přesností, čistotou a častou frekvencí spojů, avšak chybí noční provoz, poslední vlaky vyráží kolem půlnoci a jezdit začínají kolem páté ráno.

• Útok sarinem v tokijském metru

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Tokiu na Wikimedia Commons
• Tokijské metro (anglicky)
• Toei (anglicky)