Metro ve Stockholmu

Metro ve Stockholmu
(c) Julian Herzog, CC BY 4.0
Základní informace
Stát	Švédsko Švédsko
Město	Stockholm
Provozovatel	Storstockholms Lokaltrafik MTR Nordic
Délka sítě	105,7 km
Počet linek	7
Počet stanic	100
Počet cestujících	353 milionů/rok
Datum otevření	30. září 1933 (jako premetro) 1. října 1950 (jako metro)
Linky	10, 11, 13, 14, 17, 18 a 19
Parametry
Rozchod koleje	1,435 mm
Přívod proudu	pomocí napájecí kolejnice (třetí kolejnice)
Napětí	650 V (u linek 13, 14, 17, 18 a 19) 750 V (u linek 10 a 11)
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů	Novější C20 a C30 a starší C1–C15 (Cx)
Počet vozů	271 vlaků typu C20 250 vlaků typu Cx
Depa	4 depa (3 nadzemní, 1 podzemní)
Mapa sítě
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholms tunnelbana) je systém podzemní dráhy ve švédském hlavním městě Stockholmu. Tvoří jej tři trasy (zelená, modrá a červená), na kterých je v provozu sedm linek.

Vlaky jsou provozovány od 5:00 do 1:00, s prodlouženou noční službou v pátek a sobotu. Na všech linkách jezdí během dne vlaky každých 10 minut, brzo ráno a později večer vlaky jezdí každých 15 minut a během noci jezdí každých 30 minut.

Historie

První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišly švédské umělkyně Siri Derkertová a Vera Nilssonová s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložily dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění, a někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii.^[1]

První část červené linky byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá linka, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve všech velkých městech na světě.

Stanice

Ve Stockholmu je v provozu 100 stanic, z nichž 47 % je pod zemí. Stanice Kymlinge byla postavena, ale nikdy nebyla použita. Jedna stanice byla vyřazena z provozu a zbourána. Stanice Bagarmossen byla zbourána a nahrazena novou stanicí.

Stockholmské metro je známé pro jeho výzdobu stanic; je nazýváno nejdelší uměleckou galerií na světě. Několik stanic (obzvláště na modré lince) je zdobeno surovým a nedokončeným podložím. Ve stanici Rissne je po obou stranách vestibulu informativní nástěnná freska o historii civilizací Země.

Metro má čtyři přestupní stanice: T-Centralen, Slussen, Gamla Stan a Fridhemsplan.

Linky

• Zelená linka (švédsky Tunnelbana 1) má 3 trasy a 49 stanic. Z těcho 49 stanice je 12 podzemních a 37 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km. Byla otevřen 1. října 1950 (trasa mezi stanicemi Slussen a Hökarängen).
• Červená linka (švédsky Tunnelbana 2) má 2 trasy a 36 stanic. 20 stanic je podzemních a 15 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km (je o 18 metrů kratší než zelená linka).Byla otevřena 5. dubna 1964.
• Modrá linka (švédsky Tunnelbana 3) má 2 trasy a 20 stanic: 19 stanic je podzemních a jedna je nadzemní. Trať je dlouhá 25 km. Byla otevřeno 31. srpna 1975.

Zprovoznění úseků podle data

Galerie

• 
  stanice Kungsträdgården
• 
  stanice T-centralen
• 
  stanice Stadion
• 
  stanice Rådhuset
• 
  stanice Näckrosen
• 
  stanice Solna centrum
• 
  stanice Tensta
• 
  stanice Bandhagen

Stanice metra

Budoucnost

Modrá linka by měla být prodloužena na sever do budované čtvrti Barkarby (2024).^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro ve Stockholmu na Wikimedia Commons
• Galerie Metro ve Stockholmu na Wikimedia Commons
• Stockholm Transport^{[nedostupný zdroj]} - Oficiální stránky anglicky
• Stockholm Transport - Oficiální stránky švédsky
• Stockholm - na stránkách UrbanRail.net (anglicky)
• Fotografie nejmodernějšího vlaku Vagn 2000
• Fotogalerie stanic
• Fotogalerie na stránkách Metroweb:
  • 1/5
  • 2/5
  • 3/5
  • 4/5
  • 5/5