Metron

Název stanice metra Muzeum v písmu Metron
Použití písma v jedné z nejnovějších stanic, Letňany
Písmo Metron v lanovce na Petřín

Metron je bezpatkové písmo, které bylo vytvořeno v Československu roku 1973 pro systém pražského metra (dopravní podnik si písmo pro podzemní dráhu objednal již roku 1970). V této době byl použit pro celý orientační systém právě dokončovaného metra.

Písmo se ve své první verzi vyznačovalo například nelomenými háčky, či hlubšími zářezy v místech, kde se setkávají šikmé linie se svislými či šikmými, nebo s křivkami. Kolmé ukončení tahů pak urychlovalo čtení.

Metron se užíval až do roku 1985 na většině informačních prvků v metru, počínaje otevřením linky B se používá již jen pro vyznačení názvů stanic litým kovovým písmem zpravidla umístěným na stěnách za nástupištěm - jedinou výjimku tvoří stanice Depo Hostivař, ve které je zcela nepochopitelně užit jiný typ písma ve výrazně menší velikosti. Pro ostatní prvky informačního a orientačního systému se od 80. let používá modifikované písmo Helvetica, pro listové staniční hodiny bylo použito sesterské písmo Digita.[1]

Typograf Jakub Krč pro Lidové noviny písmo ocenil, podle něj bylo v době zavedení v navigačním systému metra na světové úrovni a úspěšná byla i pozdější úprava pro tisk.[1] Krč jej označuje za jedno z nejkrásnějších bezpatkových písem a uvedl, že koncem 90. let jím byla v rámci módní vlny sázena řada časopisů zaměřených na mladé, progresivní lidi.[1]

Písma Metron v cyrilici – stanice Pražskaja moskevského metra

Písmo Metron v cyrilici je použito ve stanici Pražskaja moskevského metra, její výstavby se zúčastnili čeští inženýři a architekti. Stanice vznikla v rámci Československo-sovětského přátelství, zatímco sovětští pracovníci budovali v Praze stanici Moskevská (dnes Anděl). Obě stanice měly představit styl stanic v „družebním“ městě.

V roce 2014 Metron zdigitalizovali František Štorm a Marek Pistora.[2]

Spor o autorství

Podle názoru objednatele vytvořil písmo v letech 1971–1972 grafik a designér Jiří Rathouský, v roce 2010 však žalobu o přiznání autorství podal designér Petr Tučný.[1] Tvrdí, že podklady pro písmo vytvořil v letech 1967–1968 a že Rathouský vytvořil pouze úzkou verzi písma jeho prostým stlačením.[1]

Petr Tučný v roce 2010 podal v zastoupení advokátem Antonínem Janákem k Městskému soudu v Praze žalobu, podle níž Dopravní podnik hlavního města Prahy užívá písmo neoprávněně a neautorským komolením jej dehonestuje.[1] Původně Tučný hodlal po Dopravním podniku požadovat 5 milionů Kč, ale kvůli výši soudních poplatků žalobu omezil na stanici Kačerov a na 0,5 milionu Kč (jako tzv. pilotní žalobu) a s dalšími požadavky přijde až v případě úspěchu.[1] Dědička Rathouského i právník DP se pozastavili nad tím, že Tučný přišel se svými nároky až po smrti Rathouského.[1] V dubnu 2012 Petr Tučný zemřel. V květnu 2014 oznámil František Štorm, že se v soudním sporu fakticky nepodařilo vyvrátit autorství Jiřího Rathouského a že žalující strana ve sporu nepokračuje.[3] Soudní spor o autorství písma skončil zpětvzetím žaloby dědici Tučného. Ze znaleckého posudku vypracovaného VŠUP vyplývá jednoznačný závěr, že autorem písma Metron je Jiří Rathouský.

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Praha, Letňany, stanice metra Letňany, nápis.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Stanice metra Letňany, několik hodin po otevření pro veřejnost
Metro station Prazhskaya Moscow 2.jpg
Autor: Aleksb1, Licence: CC BY-SA 2.5
Metro station "Prazhskaya" in Moscow
Petřín Hill IMG 3078.JPG
Autor: Deror_avi, Licence: CC BY-SA 4.0
Petřín, Prague
Praha, Muzeum, obkad za nástupištěm.JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Metro station Muzeum (line A) in Prague - Stanice metra Muzeum (trasa A) v Praze