Metropolita moskevský a celé Rusi

Metropolita moskevský a celé Rusi;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metropolita moskevský a celé Rusi byl v letech 1461-1589 titul představeného severovýchodní (moskevské) části Ruské pravoslavné církve (a hlavního biskupa moskevského), v době působení Feodosije (Byvalceva) v moskevské eparchii až do zavedení úřadu patriarchy metropolitou Jóbem.

Kyjev, západní a jihozápadní ruské eparchie, tj. ty, které byly v té době součástí Litevského velkoknížectví a Polska, se nepodřídily moskevským metropolitům. Od roku 1988 do současnosti náleží tento titul hlavě ruské pravoslavné církve starého obřadu (od 23. října 2005 Kornil).

Titul

Samotný výraz moskevský je spíše současné definicí pro město, ve kterém se nacházela rezidence metropolitů, nikoli skutečným názvem. Metropolita se totiž v dokumentech sám psal jako metropolita celého Ruska a takto jej titulovali i ostatní.^[1] Týž titul byl zobrazen na pečeti metropolitů^[2] Týž titul se objevoval i na pečeti metropolie.

Konstantinopolský patriarcha Theolept I. ve svém poselství z roku 1516 označuje metropolitu Varlaama starým titulem jako Metropolita kyjevský a celé Rusi. ^[3] Pouze v několika dopisech z athonských klášterů z počátku 16. století oslovují metropolitu jako Metropolitu moskevského a celé Rusi. ^[3] ^[3] To se však v praxi neujalo a až do ustavení patriarchátu titul zůstal jako Metropolita celé Rusi. ^[3]

Západní Rusko

V Polském království a Litevském velkoknížectví a později ve společné Polsko-litevské unii existovala od roku 1458 samostatná Kyjevská metropole, která byla pod církevní jurisdikcí konstantinopolských patriarchů a do její jurisdikce spadala jihozápadní část ruské církve. Titul západních metropolitů byl Metropolita kyjevský a celé Rusi,^[3] později za vlády Grigorije Camblaka také Metropolita litevský a celé Rusi, počínaje metropolitou Josefem (Soltanem) Metropolita kyjevský, haličský a celé Rusi. Poslední titul pro kyjevského metropolitu se od roku 1509 udržel na dalších 200 let.

Metropolité Kyjeva, Haliče a celé Rusi v tomto období nikdy nesídlili v Kyjevě, ale ve Vilně, Novgorodku nebo Smolensku.

Seznam metropolitů

Obrázek	jméno	ve funkci od	ve funkci do	poznámka
	Feodosij (Byvalcev)	3. května 1461	13. září 1464	Byl prvním moskevským metropolitou, jejž v úřadu potvrdil velkokníže moskevský, a nikoli konstantinopolský patriarcha. (V posledním roce jeho vlády, v dubnu 1464, mu však jménem konstantinopolského patriarchy požehnal metropolita Filip z Cesareje.^[4])
	Filip I.	11. listopadu 1464	5. dubna 1473
	Gerontij	29. června 1473	28. května 1489
	Zosima (Bradatý)	26. září 1490	9. února 1495	Církevní historikové 19. století ho označovali za tajného stoupenců židovské hereze. V roce 1494 "kvůli své slabosti" opustil metropoli a usadil se nejprve v Simonovském a poté v Trojicko-sergijevském klášteře.
	Simon	22. září 1495	30. dubna 1511	Opustil metropolii. Zemřel o rok později.
	Varlaam	3. srpna 1511	18. prosince 1521	Byl nucen opustit metropolii. Zemřel v roce 1533.
	Daniil	27. února 1522	2. února 1539	V nezletilosti Ivana IV. Hrozného podporoval jeho matku Jelenu Glinskou a jejího favorita knížete Ovčinu-Telepněva, po jehož pádu byl sesazen Šujskými a odešel do Josefo-volokolamského kláštera. Zemřel v roce 1547.
	Joasaf (Skripicyn)	6. února 1539	leden 1542	Sesazen Šujskými za vlády nezletilosti Ivana IV. Hrozného a poslán do Kirillo-bělozerského kláštera. Zemřel v roce 1555.
bez rámečku	Makarij	19. března 1542	31. prosince 1563
	Afanasij	5. března 1564	16. května 1566	Odstoupil. Zemřel v roce 1575.
	German (Sadyrev-Poljev)	červenec 1566	?	Jmenován do úřadu metropolity. Dle zpráv byl zabit v roce 1567 ve své cele opričníkem, jenž mu sekerou uťal hlavu.
	Filip II. (Kolyčov)	25. července 1566	4. listopadu 1568	Oběť opričniny. Byl sesazen rozsudkem církevního soudu. Vyhnán do tverského kláštera Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Zemřel v roce 1569, možná byl zabit.
	Kirill (III./IV.)	11. listopadu 1568	8. února 1572
	Antonij	květen 1572	začátek roku 1581
bez rámečku	Dionisij	1581	13. října 1586	Za vlády Fjodora I. Ivanoviče byl zbaven úřadu a Borisem Godunovem poslán do vyhnanství v Chutynském klášteře. Následujícího roku zemřel.
bez rámečku	Jov	19. prosince 1586	23. ledna 1589	První patriarcha moskevský.

Související články

Seznam moskevských metropolitů a patriarchů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Metropolita moskevský a celé Rusi na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Митрополит Московский и всея Руси na ruské Wikipedii.

↑ Акты исторические, Т.I. [s.l.]: [s.n.], 1841. S. 121, 126, 127, 129, 130, 137, 139, 141,142, 144, 145, 166, 168, 169, 170, 191, 201, 287, 290, 295, 332, 408, 506, 508, 510, 511, 512, 514, 518, 519, 521, 529, 534, 545. .
↑ Lakier, Alexandr Borisovič. Русская геральдика. СПб.: [s.n.], 1855. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Акты исторические, Т.I 1841.
↑ Golubinskii, Istoriia russkoi tserkvi, vol. 2, pt. 1, p. 530.

Literatura

Акты исторические. — СПб., 1841. — Т. I. 1334—1598.

[1] Акты исторические, Т.I. [s.l.]: [s.n.], 1841. S. 121, 126, 127, 129, 130, 137, 139, 141,142, 144, 145, 166, 168, 169, 170, 191, 201, 287, 290, 295, 332, 408, 506, 508, 510, 511, 512, 514, 518, 519, 521, 529, 534, 545. .

[2] Lakier, Alexandr Borisovič. Русская геральдика. СПб.: [s.n.], 1855. Dostupné online.

[FOOTNOTEАкты_исторические,_Т.I1841-3] Акты исторические, Т.I 1841.

[4] Golubinskii, Istoriia russkoi tserkvi, vol. 2, pt. 1, p. 530.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály