Metylovická pahorkatina
Metylovická pahorkatina | |
---|---|
Metylovická pahorkatina (Metylovice) | |
Nejvyšší bod | 612 m n. m. (Kozlovická hora) |
Nadřazená jednotka | Štramberská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Štramberská vrchovina, Metylovická pahorkatina vyznačena červeným polem | |
Povodí | Odra |
Souřadnice | 49°36′38″ s. š., 18°17′42″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Metylovická pahorkatina (někdy také Metylovické hůrky) je geomorfologický okrsek Štramberské vrchoviny, jehož nejvyšším vrcholem je Kozlovická hora (612 m).
Charakteristika
Metylovickou pahorkatinu rozděluje na dvě části na severu potok Olešná a na jihu její přítok Metylovka. Nejvyšším vrcholem západní části pahorkatiny je Kozlovická hora (612 m), mezi další vrcholy dále patří Králova hora (556 m), Babí hora (538 m), Na Magoni (497 m) a Skalní vrch (462 m). Nejvyšším bodem východní části je Metylovická hůrka (524 m).
Jediným vrcholem přístupným po turistické stezce je Metylovická hůrka (někdy také Metylovská hůrka či Čupek), na které byla roku 1933 zbudována turistická útulna, která byla po roce 1948 znárodněna a přebudována v rekreační zařízení. Od roku 1990 objekt chátrá.[1]
Pahorkatinu pokrývají převážně louky, využívané zejména k pastvě krav či výrobě siláže.[2] Značnou část povrchu tvoří také smíšené lesy (smrk, jedle, borovice, modřín, bříza, javor, jasan, třešeň, trnka, hloh), na Kozlovické hoře roste také les jehličnatý. Orné plochy pokrývají jen malou část pahorkatiny.[3] Fauna je v Metylovické pahorkatině bohatá, hojně se vyskytuje srnec, káně, poštolka, zajíc, kuna, užovka, slepýš, skokan či ropucha.[2]
Oblast tvoří převážně písčité půdy, na četných místech se i písek těžil, zejména v hodoňovické pískovně na severním úpatí Metylovické hůrky. Hojné jsou také podzolovité půdy, na nichž mj. roste maliník a ostružiník. Kolem potoků se vyskytují jílovité nivní půdy, v kaňonech pak také slatiniště, která poskytují vhodné podmínky orobinci, mnoha druhům mechů či mloku skvrnitému.[2]
- Metylovická pahorkatina, v pozadí Palkovické hůrky
- Metylovická hůrka
- Chátrající budova na vrcholu Metylovické hůrky
Reference
- ↑ Obecní úřad Metylovice. Metylovice: Zajímavá místa [online]. 2007-08-27 [cit. 2008-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c RATER, Zbyňous. Rostliny v okolí Metylovic v od roku 1991-2002 [online]. 2008-04-23 [cit. 2008-07-04]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Portál veřejné správy ČR. Krajinný pokryv [online]. [cit. 2008-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-04.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metylovická pahorkatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Chátrající rekreační středisko na vrcholu Metylovské hůrky („Čupek“) v Metylovicích
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Metylovice, dřevjanka v severním úbočí Ondřejníku v lokalitě Na hlubokém, výhled na Metylovickou pahorkatinu, v pozadí Palkovické hůrky
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Štramberská vrchovina: Metylovická pahorkatina, vlevo vzadu lokalita Lišky