Mexická drogová válka

Drogová válka v Mexiku
konflikt: Válka proti drogám
Náhodné kontrolní stanoviště mexické armády v březnu 2009.
Trvání	2006 — současnost
Místo	Mexiko Mexiko
Výsledek	probíhá
Strany
Mexiko Mexiko Mexická vláda Mexická armáda Komunitní policie Podpora: USA USA Kolumbie Kolumbie Drogové kartely Los Zetas Golfo Sinaloa Tijuana Juaréz Beltrán-Leyva Templářští rytíři La Familia Michoacana (rozpuštěn)
Síla
Mexiko Mexiko 130 000 vojáku (2009) 35 000 federálních policistů 100 000
136 100 zabito kartely dle AI.[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mexická drogová válka je označení pro ozbrojený konflikt, který se od roku 2006 odehrává mezi mexickou vládou a zároveň několika tamními drogovými kartely, které se snaží ovládnout co nejvíce území a získat tak kontrolu nad vývozem drog do sousedních Spojených států.^[2]

Válku proti drogovým kartelům v Mexiku vyhlásil prezident Felipe Calderón krátce po svém nástupu do úřadu roku 2006.^[3] Do boje nasadil až 50 000 mexických vojáků.^[4]

Současně působí v Mexiku minimálně 7 drogových kartelů, z nichž největší je kartel Sinaloa, který působí ve 47 státech a je zároveň největším drogovým kartelem v Latinské Americe. Ještě před rokem 2002 byl však nejsilnějším kartelem Golfo, jehož význam se od smrti jeho zakladatele Juana Nepomuceno Guerra zmenšuje. O území současně bojují i kartely Los Zetas, které dříve spolu spolupracovaly. Mimo jiné spolu válčí i Sinaloa s kartelem Juaréz, který se specializuje na přepravu drog mezi Ciudad Juárez, největším městem ve státě Chihuahua a El Pasem v sousedním Texasu.^[5] Existuje však i několik menších uskupení. Některé kartely občas tvoří koalici a stojí tak proti ostatním.^[4]

Jedním z problémů v boji proti drogovým kartelům je korupce ve vládě od nejvyšších pozic po nejnižší. Často je také vnímána korupce policistů, vojáků či soudců, z nichž většina nabídku peněz příjme.^[4]

K roku 2010 stoupl počet obětí drogové války k více než 15 000, z nichž většina přišla o život během popravy či krvavých přestřelek, mezi nimiž byli členové kartelů, policisté, soudci, politici včetně žen a dětí a novinářů. Kromě toho je několik lidí pohřešováno.^[4]

• Dne 27. září 2012 zatkla mexická policie Ivána Velásqueze Caballeru, který byl jedním z nejhledanějších bossů v Mexiku. Přezdívaný „El Talibán“ byl vůdcem kartelu Los Zetas.^[6]
• Dne 12. září 2012 zatkla mexická policie Jorgeho Costillu, vůdce Golfského kartelu.^[7]
• Dne 3. září 2012 zatkli příslušníci mexického vojenského námořnictva Gulf Maria Cárdenase Guillena přezdívaného „El Gordo“, vůdce Golfského kartelu.^[8]
• Dne 1. srpna 2012 obvinila mexická policie tři mexické generály a jednoho podplukovníka z členství v drogovém kartelu Beltrán-Leyva.^[9]
• Dne 15. července 2012 zatkla mexická policie bosse Gregoria Salase přezdívaného „car pirátství“, který byl v čele Los Zetas.^[10]
• Dne 13. prosince 2011 zatkla mexická policie Raúla Fernándeze přezdívaného „El Lucky“, vůdce kartelu Los Zetas.^[11]
• Dne 1. října 2011 zatkla mexická policie vysokého představitele José Antonia Acostu Hernández přezdívaného „El Diego“, který byl členem kartelu Juaréz. Přiznal se k odpovědnosti 1500 vražd. Předem byla na něj vypsána odměna 1,3 milionů USD.^[12]
• Dne 9. srpna 2011 zatkla kolumbijská policie Dolly Cifuentesovou přezdívanou „La Meno“, významnou představitelku kartelu Sinaloa.^[13]
• Dne 5. července 2011 zatkla mexická policie Jesúse Aguilara přezdívaného „Mamito“, který je jedním ze zakladatelů a stál v čele kartelu Los Zetas.^[14]
• Dne 21. června 2011 zatkla mexická policie José de Jesús Méndez Vargas přezdívaného „The Monkey“, bosse kartelu La Familia Michoacana zodpovědného za přepravu a prodej marihuany, kokainu a pervitinu.^[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mexická drogová válka na Wikimedia Commons
• Mapa násilí během války