Mexiko (lom)
Mexiko | |
---|---|
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Zeměpisné souřadnice | 49°57′23″ s. š., 14°11′28″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 0,17 ha[1][2] |
Délka | 80 m[1] |
Šířka | 30 m[1] |
Ostatní | |
Typ | zatopený lom |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mexiko (též zvaný Trestanecký lom, Deštivý lom, lom Schniloušák) je vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun ve Středočeském kraji v Česku. Lidové názvy vycházejí z toho, že na dno lomu nikdy nesvítí slunce. Na dně se nachází jezero, které má rozlohu 0,17 ha. Je 80 m dlouhé a 30 m široké. Leží v nadmořské výšce 361 m.
Historie
V lomu za 2. světové války fungoval trestanecký pracovní tábor. V letech 1945–1946 zde byl pracovní tábor pro zajaté Němce. V roce 1949 zde vznikl trestní pracovní útvar Mořina, který byl jedním z 11 pracovních útvarů, které spravovala věznice Pankrác. Fungoval až do roku 1953. Byli sem posíláni trestanci za vážnější kázeňská provinění. V táboře se nacházely dvě ubytovny, technické zázemí a kuchyně. Bylo zde sedm hlubinných pracovišť a jedno povrchové pracoviště. Průměrný počet trestanců byl kolem osmdesáti. Průměrný pobyt zde byl dva týdny až tři měsíce a zpravidla končil odvozem do vězeňské nemocnice. Táborem prošlo na více než 1000 vězňů. Trestanci zde pracovali pro vápenku národního podniku Železnorudné doly Nučice. Do lomu byli posíláni i političtí vězni, kteří zde museli pracovat ve velmi tvrdých podmínkách. Denní norma byla velmi vysoká a vězni měli jen malou šanci normu naplnit. Kvůli extrémním podmínkám, které v táboře panovaly, jej političtí vězni komunistického režimu nazývají „Český Mauthausen“. Jediný komu se z tábora podařilo utéct byl Josef Fric (1918–1952). Bylo to 11. listopadu 1951. Fric byl krátce poté dopaden a popraven v Pankrácké věznici.[3][4]
Po uzavření pracovního tábora těžební práce v lomu pokračovaly. Do roku 1963 se zde drtil vápenec vytěžený v nedalekém lomu Velká Amerika.
Na hraně lomu byl 30. června 2001 z iniciativy místopředsedy Konfederace politických vězňů Františka Šedivého vztyčen pomník na památku politických vězňů, který vytvořil sochař Petr Váňa.[3]
Okolí
Délka lomu je asi 300 metrů, šířka 100 m a hloubka 80 m. Nezatopené části dna jsou porostlé stromy a keři. Jezero se nachází v chráněné krajinné oblasti Český kras.
Vodní režim
Jezero nemá povrchový přítok ani odtok. Leží na rozhraní povodí Bubovického a Budňanského potoka v povodí Berounky.
Přístup
Pěšky po žluté turistické značce:
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Odhad podle ikatastr.cz
- ↑ Západně od většího jezera je ještě jedno menší o délce 25 m, šířce 13 m a rozloze 0,02 ha
- ↑ a b Mořina - Pomník politickým vězňům [online]. http://www.pametnimista.usd.cas.cz/ [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Český Mauthausen: Pracovní tábor, který vězně utýral do tří měsíců [online]. stream.cz, 2019-11-14 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mexiko na Wikimedia Commons
- Lomy Amerika (lomy-amerika.cz)
- Lomy „Amerika“ u Mořiny (soukromá stránka)
- Český Mauthausen: Pracovní tábor, který vězně utýral do tří měsíců díl z pořadu Tajemno Jaroslava Mareše na stream.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.