Meziměstská vrchovina

Meziměstská vrchovina
Meziměstská vrchovina na podzim
Meziměstská vrchovina na podzim

Nejvyšší bod880 m n. m. (Ruprechtický Špičák)

Nadřazená jednotkaBroumovská vrchovina
Sousední
jednotky
Polická vrchovina
Podřazené
jednotky
Javoří hory
Broumovská kotlina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Ruprechtický Špičák
Ruprechtický Špičák
Horninypískovec
PovodíStěnava, Odra
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVB-1C
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meziměstská vrchovina je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Broumovské vrchoviny v okrese Náchod. Rozprostírá se na ploše 168 km² [1] (v jiném prameni je údaj 171,06 km²)[2] a má průměrnou nadmořskou výšku 475 m. Na jihozápadě sousedí s Polickou vrchovinou a na severovýchodě hraničí s Polskem.

Geologická stavba

Meziměstská vrchovina je členitá vrchovina v povodí Stěnavy. Dělí se na dvě geologicky i geomorfologicky odlišné jednotky, na Javoří hory a na Broumovskou kotlinu. Javoří hory jsou vyvřelé kupy s nejvyšším vrcholem oblasti – Ruprechtickým Špičákem (880 m n. m.) a Broumovská kotlina s naopak nejmenší nadmořskou výškou při hladině řeky Stěnavy v Otovicích na státní hranici s Polskem (350 m n. m.).

Meziměstská vrchovina je tvořena permskými a triasovými sedimenty, permskými porfyry a melafyry. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf, který je silně tektonicky porušený. Hlavní roli v utváření reliéfu krajiny měly sedimentární procesy, tektonické pohyby a vodní eroze. Během spodního permu v této oblasti probíhala mohutná sopečná činnost, která zde zanechala mocné akumulace vulkanických hornin – Javoří hory. Charakteristické jsou výrazné strukturně podmíněné tvary, jako jsou strukturně denudační plošiny, strukturní hřbety a suky.

Geomorfologické okrsky

Meziměstská vrchovina se člení na dva geomorfologické okrsky:

  • IVB-1C-a Broumovská kotlina, nejvyšší bod je Supí vrch u Heřmánkovic, 541 m n. m., souřadnice: 50.6326981N, 16.3335336E[3]
  • IVB-1C-b Javoří hory, nejvyšší bod je Ruprechtický Špičák, 880 m n. m., souřadnice: 50.6613206N, 16.2813486E

Nejvyšší vrcholy

Seznam vrchů nad 700 m n. m. (z toho dva převyšují 800 m n. m.):

Vodstvo

Území odvodňují četné potoky a řeka Stěnava do povodí Odry, která ústí do Baltského moře.

Mezi významnější levobřežní přítoky Stěnavy patří potok Starostínský (pramení v Polsku), Vižňovský, Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Kravský, Svinský a Černý. Významnějšími pravobřežními přítoky Stěnavy jsou potoky Vernéřovický, Jetřichovský, Křinický, Martínkovický a Božanovský.

Odkazy

Reference

  1. DEMEK, Jaromír; A KOLEKTIV. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 350. 
  2. Geopark BROUMOVSKO. První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26. 
  3. Marushka - Mapový aplikační server.... sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-08. 

Literatura

  • DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 350. 
  • KOPECKÝ; KOPPL. Geopark BROUMOVSKO, První kroky. [s.l.]: MAS Broumovsko 51 s. S. 26. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Meziměstská vrchovina II.jpg
Autor: Kateřina Ostradecká, Licence: CC BY-SA 4.0
Meziměstská vrchovina