Mezinárodní astronomická unie
| Mezinárodní astronomická unie | |
|---|---|
 | |
 | |
| Zakladatel | Benjamin Baillaud |
| Vznik | 1919 |
| Sídlo | Paříž, Francie |
| Souřadnice | 48°50′5,24″ s. š., 2°20′6,86″ v. d. |
| Působnost | Země |
| Úřední jazyk | francouzština a angličtina |
| Generální tajemník | Teresa Lago |
| Lídr | Debra Elmegreen (2022–2024) |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, zkráceně IAU) je mezinárodní organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa. Byla založena v roce 1919 a sídlí v Paříži. Její prezidentkou je v současnosti Debra Meloy Elmegreen.
Činnost
Mezinárodní astronomická unie je členem Mezinárodního vědeckého koncilu. Je mezinárodně uznávaná jako společnost zodpovědná za pojmenování hvězd, planet, planetek a jiných kosmických těles a fenoménů ve vědecké komunitě. Jejím hlavním cílem je však pomocí mezinárodní spolupráce prosazovat a zabezpečovat rozvoj astronomie.[1]
Členové a struktura
Unie má 13 000 členů – profesionálních astronomů z celého světa; nejvíce jich je z USA. Z České republiky bylo v roce 2013 celkem 127 členů – mj. Jiří Grygar, Luboš Perek, Petr Heinzel, Jana Tichá nebo Jiří Borovička.[2]
Kromě individuálních členů sdružuje IAU 82 národních sdružení, která reprezentují státy zapojené do její činnosti. Českou republiku v Mezinárodní astronomické unii zastupuje Český národní komitét astronomický. Jeho předsedou je pracovník Astronomického ústavu Akademie věd a předseda organizačního výboru pražského astronomického kongresu Jan Palouš.
Astronomický kongres
Nejvyšším orgánem Mezinárodní astronomické unie je valné shromáždění, obecně zvané astronomický kongres. Koná se pravidelně každé tři roky (kromě období 2. světové války). První shromáždění se konalo v roce 1922, v Římě. 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie se konalo ve dnech 14. – 26. srpna 2006 v Kongresovém centru v Praze.
Historie kongresů
| Kongres | Rok | Místo |
|---|---|---|
| 1. kongres | 1922 |  Řím, Itálie |
| 2. kongres | 1925 |  Cambridge, Spojené království |
| 3. kongres | 1928 |  Leiden, Nizozemsko |
| 4. kongres | 1932 |  Cambridge, USA |
| 5. kongres | 1935 |  Paříž, Francie |
| 6. kongres | 1938 |  Stockholm, Švédsko |
| 7. kongres | 1948 |  Curych, Švýcarsko |
| 8. kongres | 1952 | Řím, Itálie |
| 9. kongres | 1955 |  Dublin, Irsko |
| 10. kongres | 1958 |  Moskva, Sovětský Svaz |
| 11. kongres | 1961 | Berkeley, USA |
| 12. kongres | 1964 |  Hamburk, Západní Německo |
| 13. kongres | 1967 |  Praha, Československo |
| 14. kongres | 1970 | Brighton, Spojené království |
| 15. kongres | 1973 |  Sydney, Austrálie |
| 16. kongres | 1976 | Grenoble, Francie |
| 17. kongres | 1979 |  Montréal, Kanada |
| 18. kongres | 1982 |  Patras, Řecko |
| 19. kongres | 1985 |  Nové Dillí, Indie |
| 20. kongres | 1988 | Baltimore, USA |
| 21. kongres | 1991 |  Buenos Aires, Argentina |
| 22. kongres | 1994 | Haag, Nizozemsko |
| 23. kongres | 1997 |  Kjóto, Japonsko |
| 24. kongres | 2000 | Manchester, Spojené království |
| 25. kongres | 2003 | Sydney, Austrálie |
| 26. kongres | 2006 | Praha, Česko |
| 27. kongres | 2009 |  Rio de Janeiro, Brazílie |
| 28. kongres | 2012 |  Peking, Čína |
| 29. kongres | 2015 | Honolulu, USA |
| 30. kongres | 2018 |  Vídeň, Rakousko |
| 31. kongres | 2012 |  Pusan, Jižní Korea |
| 32. kongres | 2024 |  Kapské Město, Jihoafrická republika |
Prezident a výkonný výbor
Mezi kongresy je nejvyšším orgánem Výkonný výbor, v jehož čele stojí prezident Mezinárodní astronomická unie.[3] Je volen vždy na 3 roky na období mezi kongresy. Od roku 2021 je prezidentkou Američanka Debra Meloy Elmegreen.
Dalším členem výkonného výboru je tzv. zvolený prezident (President-Elect). Jde o praxi z posledních 20 let, kdy nový prezident je zvolen již na předcházejícím kongresu, ale než nastoupí do úřadu, vykonává první 3 roky tuto funkci, která odpovídá prvnímu viceprezidentovi.
Ve výboru jsou dále generální sekretář (k roku 2024 Piero Benvenuti z Itálie) a několik viceprezidentů.
Komise
Dalšími velmi důležitými orgány IAU jsou odborné komise. V současnosti jich pracuje 40 a jsou sloučeny do 12 divizí.[4]
Seznam členů
Afrika
Alžírsko
Egypt
Etiopie
Ghana
Jihoafrická republika
Madagaskar (pozorovatel)
Maroko (pozorovatel)
Mosambik (pozorovatel)
Nigérie
Amerika
Argentina
Bolívie (pozastaveno)
Brazílie
Chile
Honduras (prozatímní)
Kanada
Kolumbie
Kostarika (prozatímní)
Mexiko
Panama (prozatímní)
Peru (pozastaveno)
Spojené státy americké
Uruguay (pozorovatel)
Venezuela
Asie
Arménie
Čína
Filipíny
Gruzie (pozastaveno)
Indonésie
Írán (pozastaveno)
Izrael
Japonsko
Jižní Korea
Jordánsko
Kazachstán
KLDR (prozatímní)
Kypr
Libanon (prozatímní)
Malajsie
Mongolsko (prozatímní)
Saúdská Arábie (pozastaveno)
Spojené arabské emiráty
Sýrie (pozorovatel)
Tádžikistán
Tchaj-wan
Thajsko
Turecko
Vietnam (prozatímní)
Evropa
Belgie
Bulharsko
Česko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Irsko
Island
Itálie
Litva
Lotyšsko
Maďarsko
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Rusko
Řecko
Slovensko
Slovinsko
Spojené království
Srbsko
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Ukrajina
Vatikán
Oceánie
Odkazy
Reference
- ↑ Welcome! [online]. IAU - International Astronomical Union [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-02.
- ↑ Členové IAU z ČR [online]. Český národní komitét astronomický, 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Executive Committee [online]. IAU - International Astronomical Union [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-12.
- ↑ Divisions 2006–2009 [online]. IAU - International Astronomical Union [cit. 2007-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-11.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní astronomická unie na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Stránky 26. astronomického kongresu (Praha, 2006)
- Stránky 27. astronomického kongresu[nedostupný zdroj] (Rio de Janeiro, 2009)
- Stránky Českého národního komitétu astronomického
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information..svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Vlajka Etiopie
| Flag of Bolivia* | |
|---|---|
| country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
| used by | Bolivia |
| from | 1851 |
| until | Present |
| created by | Government of Bolivia |
| format | 15:22 |
| shape | rectangular |
| colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
| other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Note: The color selected is «turquoise blue» (the color mentioned in the decree), as defined by Pantone.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
bendera Indonesia
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
%2c_Flag_of_Syria_(1980%e2%80%932024).svg)
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Finská vlajka
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
.svg)
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
.svg){kind=link}
A detailed map of country members of International Astronomical Union based on IAU National Members. Terminated members are excluded.
The Flag of Vatican City State, as per the 2023 w:en:Fundamental Law of Vatican City State, reproducing Annex A which contains the official depiction of this version. See 2023 Fundamental Law of Vatican City State, art. 23, n. 1.
This 2023 flag is very similar to the flag used in the 1929 Fundamental Law of Vatican City State, see here, p. 35. Thus, it is in the public domain.
Autor: Astronomical Institute, Academy of Sciences of the Czech Republic, Licence: CC BY-SA 2.5
Závěrečné zasedání 26. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze. Vpravo dole nová prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky.