Mezinárodní biologická olympiáda
Mezinárodní biologická olympiáda | |
---|---|
![]() logo soutěže | |
![]() | |
Vznik | 1990 |
Typ | předmětová soutěž |
Předsedkyně | Lenka Libusová |
Místopředseda | Saman Hosseinkhani |
Tajemník | Roel Baars |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezinárodní biologická olympiáda (angl. International Biology Olympiad, zkr. IBO) je celosvětově nejvyšší možné kolo biologické olympiády pro žáky gymnázií. Mohou se ho účastnit pouze nejlepší soutěžící, kteří úspěšně prošli celou kategorií A a dvěma následujícími soustředěními. Z každého státu na něj mohou postoupit maximálně 4 soutěžící.
Československo patřilo spolu s Polskem a Maďarskem k zakládajícím zemím mezinárodní biologické olympiády. První ročník IBO se konal v Olomouci v roce 1990. Každý rok se IBO pořádá v jiné zemi kdekoli ve světě. Prvního ročníku IBO se v roce 1990 účastnilo 6 států a 22 soutěžících. V letech 2014 a 2015 se IBO účastnilo 61 států a počet soutěžících se vyšplhal na téměř 240.[1]
Průběh
Úlohy jsou velmi obtížné. IBO probíhá v průběhu několika dní. Po příjezdu do země je oddělen pedagogický doprovod od soutěžících. Doprovod má za úkol přeložit soutěžní úlohy do národního jazyka. Soutěžící mají mezitím pestrý program. Po opravení úloh se sečtou body a vyhlásí výsledky. Medaile se neudělují jen třem nejlepším, ale pásmům nejlepších soutěžích: prvních 10 % ve výsledkové listině získá zlatou medaili, dalších 15 % stříbrnou a dalších 30 % bronzovou.
Výsledky mezinárodní biologické olympiády
Zdroj: výsledkové listiny mezinárodní biologické olympiády[2][3][4][5][6]
Rok | Místo konání | Celkový počet účastníků | Reprezentanti (umístění) | Počet medailí | ||
---|---|---|---|---|---|---|
🥇 | 🥈 | 🥉 | ||||
1990 | Olomouc, ![]() | 22 | 1. Vojiková, 2. Zitková, 8. Minárik, 11. Libosvárová | 2 | – | 1 |
1991 | Machačkala, ![]() | 34 | 7. Jan Votýpka, 9. Eva Vojíková, 16. Jan Jansa, 28. Tibor Skrabský | – | 2 | 1 |
1992 | Poprad, ![]() | 52 | 1. Stanislav Lhota, 5. Froňková, 13. Štítnický, 15. Lenka Kratzerová, | 1 | 3 | – |
1993 | Utrecht, ![]() | 60 | 2. Stanislav Lhota, 13. Lenka Kratzerová, 20. Pavel Hulva, 33. Ivana Kotorová | 1 | 1 | 2 |
1994 | Varna, ![]() | 72 | 3. Pavel Hulva, 4. Adam Petrusek, 32. Tomáš Valenta, 37. Jan Mourek | 2 | – | 2 |
1995 | Bangkok, ![]() | 87 | 4. Fabiánová, 7. Jiří Libus, 23. Jan Mourek, 30. Weinbergerová | 2 | 1 | 1 |
1996 | Artěk, ![]() | 91 | 35. Marek Eliáš, 59. Ivan Čepička, 67. Petr Kment, 83. Milan Řezáč | – | – | 1 |
1997 | Ašchabad, ![]() | 108 | 14. Marek Eliáš, 31. Jindra Fišerová, 34. Jitka Rudolfová, 48. Vladimír Varga | – | 3 | 1 |
1998 | Kiel, ![]() | 131 | 2. Pavel Cahyna, 21. Přemysl Falt, 36. Jitka Rudolfová, 50. Petr Bogusch | 1 | 2 | 1 |
1999 | Uppsala, ![]() | 134 | 17. Martin Kostka, 35. Přemysl Falt, 81. Miroslav Srba, 96. Petr Šípek | – | 2 | 1 |
2000 | Antalya, ![]() | 150 | 37. Martin Fikáček, 58. Miroslav Srba, 62. Jakub Straka, 72. Klára Hoffmannova | – | 1 | 3 |
2001 | Brusel, ![]() | 151 | 48. Jakub Těšitel, 53. David Novotný, 61. Petr Janšta, 105. Magdalena Kubešová | – | – | 3 |
2002 | Jurmala-Riga, ![]() | 155 | 39. Jakub Těšitel, 71. Filip Kolář, 79. Kateřina Rezková, 104. Eva Kozubíková | – | 1 | 2 |
2003 | Minsk, ![]() | 163 | 47. Jaroslav Nunvář, 48. Pavla Spáčilová, 80. Lukáš Chmátal, 81. Petr Synek | – | 2 | 2 |
2004 | Brisbane, ![]() | 159 | 59. Filip Kolář, 61. Jaroslav Nunvář, 67. Zdeněk Janovský, 80. Petr Synek | – | – | 4 |
2005 | Peking, ![]() | 197 | 44. Ivana Vonková, 46. Zdeněk Janovský, 71. Petr Zouhar, 112. Jaroslav Icha | – | 2 | 2 |
2006 | Rio Cuarto, ![]() | 185 | 51. Jaroslav Icha, 75. Jiří Svoboda, 88. Jan Fíla, 140. Michael Mikát | – | 1 | 2 |
2007 | Saskatoon, ![]() | 192 | 25. Jan Fíla, 86. Martin Frodl, 118. Lucie Hájková, 137. Ondřej Korábek | – | 1 | 1 |
2008 | Bombaj, ![]() | 220 | 31. Martin Frodl, 83. Ondřej Korábek, 99. Anna Hartmanová, 106. Tereza Nedvědová | – | 1 | 3 |
2009 | Tsukuba, ![]() | 221 | 28. Michael Mikát, 61. Jan Smyčka, 64. Tereza Nedvědová, 70. Jana Faltýnková | – | 3 | 1 |
2010 | Čchangwon, ![]() | 233 | 48. Jan Smyčka, 58. Jitka Tuková, 59. Jana Faltýnková, 79. Vojtěch Dostál | – | 3 | 1 |
2011 | Tchaj-pej, ![]() | 227 | 78. Karel Kodejš, 96. Lenka Čurnová, 98. Kateřina Medková, 120. Václav Nuc | – | – | 4 |
2012 | Singapur, ![]() | 239 | 71. Magdalena Holcová, 84. Lenka Čurnová, 92. Eva Vojáčková, 104. Quang Hiep Bui | – | 1 | 3 |
2013 | Bern, ![]() | 239 | 50. Magdalena Holcová, 69. Jan Petržílek, 94. Anna Soldánová, 95. Tomáš Zdobinský | – | 2 | 2 |
2014 | Bali, ![]() | 238 | 65. Květa Trávníčková, 74. Tomáš Zdobinský, 102. Eliška Havrdová, 149. Doubravka Požárová | – | 1 | 2 |
2015 | Aarhus, ![]() | 239 | 35. Doubravka Požárová, 36. Václav Bočan, 53. Eliška Havrdová, 96. Petra Jodasová | – | 3 | 1 |
2016 | Hanoj, ![]() | 252 | 45. Kateřina Kubíková, 48. Václav Bočan, 69. Jan Pražák, 76. Zuzana Konvičková | – | 4 | – |
2017 | Warwick, ![]() | 245 | 5. Kateřina Kubíková, 53. Lukáš Fiedler, 60. Vojtěch Brož, 91. Klára Pekařová | 1 | 2 | 1 |
2018 | Teherán, ![]() | 280 | 32. Vojtěch Brož, 47. Jiří Janoušek, 59. Lukáš Fiedler, 60. Jonáš Vlasák | – | 4 | – |
2019 | Segedín, ![]() | 285 | 53. Anna Hýsková, 76. Kateřina Bezányiová, 82. Kateřina Čermáková, 168. Ondřej Pelánek | – | 3 | 1 |
2020[pozn. 1] | Nagasaki, ![]() | 186 | Jiří Janoušek, Ondřej Pelánek, Tereza Maxerová, Jan Tulis | 1 | 1 | 2 |
2021 | Lisabon, ![]() ![]() | Marek Pavlica, Matěj Pokorný, Tereza Maxerová, Matěj Vostrčil | 1 | 2 | 1 | |
2022 | Jerevan, ![]() | 237 | 5. Marek Pavlica, 68. Daniel Čičovský, 77. Matěj Pokorný, 93. Matěj Vostrčil | 1 | 1 | 2 |
2023 | Al Ajn, ![]() | 293 | 78. Šimon Vlach, 82. Matěj Pokorný, 120. Martin Kubeš, 166. Anežka Zamouřilová | – | 2 | 2 |
2024 | Astana, ![]() | 286 | 84. Adrian Svoboda, 107. Ema Krumniklová, 113. Jakub Krutina, 143. Jáchym Vodenka | – | 1 | 3 |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Z důvodu pandemie SARS-CoV-2 byli pořadatelé nuceni nahradit mezinárodní biologickou olympiádu online verzí-IBO Challenge 2020.
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.ibo-info.org [online]. [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-05.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ibo-info.org [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Archivovaná kopie. ibo2015.org [online]. [cit. 2016-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-27.
- ↑ http://ibo2016.org/IBO2016/Results
- ↑ Archivovaná kopie. biologickaolympiada.cz [online]. [cit. 2016-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-15.
- ↑ IBO results & reports. International Biology Olympiad [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní biologická olympiáda na Wikimedia Commons
- oficiální stránky Mezinárodní biologické olympiády
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
bendera Indonesia
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Autor: Hahaha15022002, Licence: CC BY-SA 4.0
The stage of a past IBO' inauguration.
Autor: Dongngocha1502, Licence: CC BY-SA 4.0
The logo of the International Biology Olympiad