Mezinárodní federace učitelů živých jazyků
| Mezinárodní federace učitelů živých jazyků | |
|---|---|
| Vznik | 4. dubna 1931 |
| Lídr | Georges Roger (1931–1934), Ernst Springer (1935–1936), Margaret F. Adamsová (1937–1946), Charles Boulanger (1947–1948), François Closset (1949–1951) a Louis Landré (1952–1955) |
| Oficiální web | fiplv |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezinárodní federace učitelů živých jazyků (francouzsky Fédération Internationale des Professeurs de Langues Vivantes, anglicky International Federation of Language Teacher Associations) je nevládní nezisková organizace (NGO) sdružující národní sdružení učitelů cizích jazyků nebo mezinárodní sdružení učitelů jednoho jazyka.
Je známa pod zkratkou FIPLV a sdružuje 22 národních a 6 mezinárodních organizací učitelů cizích jazyků (2010).
Cíle
Cílem federace je přispívat k odbornému růstu učitelů jazyků, shromažďovat a rozšiřovat poznatky nejnovějšího výzkumu, prosazovat hlavní zájmy ve školství, tj. politiku jazykové výuky, vícejazyčnost, velikost tříd, zajišťovat výměnu zkušeností mezi členy, mezinárodně zastupovat učitele cizích jazyků, na vyžádání zastupovat UNESCO v otázkách jazykové politiky, jazykových práv, vícejazyčnosti a podobných otázkách.
Dějiny
FIPLV bylo založeno 4. dubna 1931 na ustavujícím kongresu v Paříži, kde se sešli zástupci učitelů z Belgie, Francie, Jugoslávie, Maďarska, Německa, Nizozemí, Polska, Rakouska, Řecka, Švýcarska, USA a Velké Británie. Kongres završil ideu sdružení učitelů cizích jazyků, která vznikla již před první světovou válkou. Počátkem 50. let byla zahájena úzká spolupráce s UNESCO. Také v důsledku toho federace stabilizovala svoji mezinárodní pozici. V jejích cílech se kromě trvalého důrazu na profesionalitu odrážela mezinárodní situace a náhledy na rozvoj světové kultury.[1]
Seznam prezidentů
| Období | Jméno | Země |
|---|---|---|
| 1931 – 1934 | Georges Roger |  Francie |
| 1935 – 1936 | Ernst Springer |  Rakousko |
| 1937 – 1946 | Margaret F. Adams |  Velká Británie |
| 1947 – 1948 | Charles Boulanger |  Belgie |
| 1949 – 1951 | François Closset | Belgie |
| 1952 – 1955 | Louis Landré | Francie |
| 1956 – 1962 | Daam M. van Willigen |  Nizozemí |
| 1963 – 1965 | Robert Vian | Rakousko |
| 1966 – 1968 | Sven G. Johansson |  Švédsko |
| 1969 – 1971 | Rudolf Filipović |  Jugoslávie |
| 1972 – 1974 | Paul Hartig |  Spolková republika Německo |
| 1975 – 1977 | Gérard Hardin | Francie |
| 1978 – 1980 | Josef Hendrich |  Československo |
| 1981 – 1992 | Edward Batley | Velká Británie |
| 1993 – 1997 | Michel Chandelier | Francie |
| 1998 – 2006 | Denis Cunningham |  Austrálie |
| 2007 – 2019 | Terry Lamb | Velká Británie |
| 2019 – dosud | Mirosław Pawlak |  Polsko |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- (anglicky) Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
