Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights) byl přijat Valným shromážděním OSN dne 16. prosince 1966 v New Yorku jako součást mezinárodní úmluvy o lidských právech. V platnost vstoupil v lednu roku 1976.[1] Smluvní strany, které tento pak přijaly, se zavázaly usilovat o dodržování a rozvoj práv, které se v tomto paktu nacházejí. Dále smluvní strany přijaly odpovědnost za zlepšení životních podmínek pro lidi, které na jejich území žijí.[2] S tímto dokumentem zároveň také vznikl Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.[3]

Pro Československou socialistickou republiku pakt vstoupil v platnost dne 23. března 1976 a v plném znění byl zveřejněn ve sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb.[4] Zveřejněním se stal pakt obecně závazným a všem dostupným.[5]

Celkový počet smluvních stran, které tento pakt přijaly, je nyní 164 a 70 signatářů.[6]

Struktura a obsah

Na začátku dokumentu je preambule, která shrnuje důvody vytvoření této smlouvy. Celý pakt je tvořen 5 částmi a 31 články.

První část se věnuje právu národů, které se mohou svobodně rozhodovat o svém hospodářském, sociálním a kulturním vývoji.

Další část se zaobírá rovnými právy jako například: náboženskými, rasovými, kulturními, politickými, sociálními, majetkovými, rodovými a sexuálními.

Část třetí se zabývá právem na práci a vším okolo, co s ní souvisí. Tedy právem na mzdu a bezpečnými podmínky při ní. Dále se například zabývá časem na odpočinek, duševním zdravím a rozvojem osobnosti. V této části se také píše o právu na vzdělání a o podílení se na kulturní sféře života.

Čtvrtá část pojednává o implementaci této smlouvy.

Celý pakt je zakončen pátou částí upravující podpis smlouvy, uložení ratifikačních listin a další obecné zálažitosti.[7]

Konkrétní práva obsažená v paktu

Čl. 1

Čl. 2

  • Využití svých zdrojů samostatně
  • Práva pro všechny bez rozlišení rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního a sociálního původu, majetku rodu a nebo jiného postavení

Čl. 3

  • Rovná práva mužů a žen

Čl. 6

  • Právo na práci a vydělávání si na živobytí svojí prací

Čl. 7

  • Spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky (odměna; bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky; stejná příležitost pro všechny dosáhnout povýšení na odpovídající vyšší stupeň; odpočinek, zotavení, vymezení pracovních hodin, pravidelná placená dovolená)

Čl. 8

  • Právo zakládání odborových organizací a vstupování do odborových organizací podle vlastního výběru
  • Vytváření mezinárodních odborových organizací
  • Svobodná činnost odborových organizací
  • Právo na stávku, pokud je v souladu se zákony příslušné země

Čl. 9

Čl. 10

  • Nejvyšší ochrana a pomoc poskytnuta rodině
  • Zvláštní ochrana pro matky
  • Ochrana a pomoc všem dětem a mládeži

Čl. 11

Čl. 12

  • Právo na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně fyzického i duševního zdraví

Čl. 13

  • Právo všech lidí na vzdělání

Čl. 15

  • Právo účasti na kulturním životě, užívání plodů vědeckého pokroku a použití ochrany morálních a materiálních zájmů
  • Právo na ochranu výsledků tvůrčí činnosti autora.
  • Právo na zachování, rozvoj a šíření vědy a kultury[7]

Dodržování smlouvy

Kontrola nad dodržováním tohoto paktu je nyní svěřena Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva, který je vytvořen z 18 expertů. Tento výbor předkládá vyhotovené zprávy o dodržování paktu Hospodářské a sociální radě.

V minulosti měl kontrolu nad dodržováním paktu na starosti mezinárodní orgán.[8]

V roce 2008 byl Valným shromážděním OSN přijat opční protokol, který Výboru umožňuje přímo komunikovat s jednotlivci a skupinami ve státech, které se k protokolu připojí - tedy projednávat jejich stížnosti.[9]

Reference

  1. ↑ PROF. PHDR. KREJČÍ CSC., Oskar. Lidská práva. první. vyd. Praha: Professional Publishing, 2011. 175 s. ISBN 978-80-7431-056-0. 
  2. ↑ KLÍMA, Karel a kolektiv. Státověda. [s.l.]: Aleš Čeněk, 2011. 431 s. ISBN 978-80-7380-296-7. S. 269. 
  3. ↑ BENEŠ, Roman. Systém ochrany lidských práv na základě Paktů z roku 1966 [online]. Plzeň: e - Polis.cz Společenskovědní časopis, 24. březen 2005. Dostupné online. 
  4. ↑ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, dostupná např. na Zákony pro lidi.cz.
  5. ↑ Vláda České republiky [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ UNTC - International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights [online]. [cit. 2015-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-17. 
  7. ↑ a b Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech [online]. 19. 12. 1966 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ BENEŠ, Roman. Systém ochrany lidských práv na základě Paktů z roku 1966 [online]. Plzeň: e -Polis Společenskovědní časopis, 24. březen 2005. Dostupné online. 
  9. ↑ PROF. PHDR. KREJČÍ CSC., Oskar. Lidská práva. první. vyd. Praha: Professional Publishing, 2011. 175 s. ISBN 978-80-7431-056-0. S. 117.