Mezinárodní sionistický kongres

Theodor Herzl shlíží na Rýn z balkónu svého hotelového pokoje v Basileji v době konání 5. sionistického kongresu v roce 1901.

Theodor Herzl na známce státu Izrael u příležitosti 23. sionistického kongresu

Světový sionistický kongres, či Mezinárodní sionistický kongres (hebrejsky: הקונגרס הציוני העולמי), někdy označovaný také jako „Parlament židovského lidu“, je hlavní událost Světové sionistické organizace, při níž se setkávají její členové k projednávání různá politických a ekonomických témat sionismu, přijímání předkládaných návrhů a rozhodování o jejich zavádění apod.

Historie

První sionistický kongres se konal ve švýcarské Basileji roku 1897. Od té doby se ve městě konaly další dvě desítky kongresů v různých městech Evropy až do roku 1945, a po roce 1948, kdy byl založen samostatný židovský stát se sedm kongresů konalo v Jeruzalémě.^[1]. Prvních pět kongresů se konalo každý rok, další po dvou letech (s přerušením v době první světové války) a poslední kongresy každé tři roky.

Seznam kongresů

Toto je chornologicky řazený seznam kongresů Světové sionistické organizace s uvedeným datem a místem konání a se stručným přehledem projednávaných témat:

Pořadí	Místo konání	Stát	Termín konání	Témata	Poznámky
1. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	29. - 31. srpna 1897	První kongres znamenal historický přelom. Sdružení Chovevej Cijon se stalo oficiálním hnutím sionismu. Theodor Herzl zde navrhl svůj program, který nazval “plánem na židovské národní znovusjednocení”. Byla zvolena rada zástupců.	Ve svém deníku si Herzl zapsal: “Mám-li shrnout závěry kongresu v Basileji jednou větou, zněla by: v Basileji jsem založil židovský stát (...). Možná za pět let, ale jiště za padesát let, zde nějaký bude.” [2], [3]
2. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	28. – 31. srpna 1898	Hlavním tématem bylo prosazení sionistických myšlenek do židovských komunit v diaspoře, založení „Židovského vyrovnávacího fondu“ Světové sionistické organizace.	Účast se oproti prvnímu kongresu byla dvojnásobná, ale stále s převážně ruským zastoupením.
3. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	15. – 18. srpna 1899	Diskuse o základech Basilejského programu.
4. kongres	Londýn	Spojené království Spojené království	13. – 16. srpna 1900	Zabýval se ekonomickými problémy dělníků v Palestině a vysokou nezaměstnaností. Tzvi Herman Shapira přednesl návrh k založení národního fondu KKL.	Kongres byl ve znamení rozkolu Rumunských Židů.
5. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	26. – 30. prosince 1901	Rozhodnutí o založení Židovského národního fondu (K.K.L.). Hlavními aktéry byli Leo Motzkin, Martin Buber a Chajim Weizmann.
6. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	23. - 28. srpna 1903	Theodor Herzl na žádost britské vlády přednesl „Projekt Uganda“, proti kterému se zvedla silná vlna opozice, zejména z řad ruských sionistů. Byla sestavena vyšetřovací komise k prozkoumání proveditelnosti projektu.	Jeden z nejbouřlivějších kongresů. Herzl sjezd uzavřel výňatkem ze 137. žalmu: „Pokud na tebe zapemenu, Jeruzaléme, ať uschne má pravice!“
7. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	27. července - 2. srpna 1905	Bylo rozhodnuto, že založení židovského státu je možné pouze na území Země izraelské a Ugandský projekt byl drtivou většinou zamítnut. Došlo k vytvoření ”hnutí teritorialistů”.	První kongres konaný po Herzlově smrti. Novým předsedou Světové sionistické organizace byl zvolen David Wolffsohn.
8. kongres	Haag	Nizozemsko Nizozemsko	14. – 21. srpna 1907	Z iniciativy Chajima Weizmanna se politický sionismus stal neoddělitelným od aktivního založení státu v Zemi izraelská.	Volba místa souvisí s probíhající mírovou konferencí v Haagu.
9. kongres	Hamburk	Německá říše Německá říše	26. – 30. prosince 1909		Dělnická hnutí jsou poprvé zastoupena jako nezávislé subjekty.
10. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	9. – 15. srpna 1911	Jednání o arabské problematice
11. kongres	Vídeň	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko	2. – 9. září 1913	Chajim Weizmann a Menachem Usiškin přednesli návrh na založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
12. kongres	Karlovy Vary	Československo Československo	1. – 14. září 1921	Byly stanoveny infrastruktury a upřesněny náležitosti založení budoucího národního státu. Kongres potvrdil založení Keren ha-jesod a také nákup nových území v Jizre'elském údolí.	První kongres konaný po skončení první světové války, po Balfourově deklaraci, po ukončení osmanské nadvlády v Palestině a skončení pogromů ve Východní Evropě.
13. kongres	Karlovy Vary	Československo Československo	6. – 18. srpna 1923	Bylo rozhodnuto o založení Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
14. kongres	Vídeň	Rakousko Rakousko	18. – 31. srpna 1925	Jednání především o problematice 4. aliji.
15. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	30. srpna – 11. září 1927	Zabýval se celkovou krizí 4. aliji spojenou s nezaměstnaností.
16. kongres	Curych	Švýcarsko Švýcarsko	29. července – 10. srpna 1929	Analýza stavu a snaha o zlepšení situace v Zemi izraelské, po 5. aliji.
17. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	30. června – 15. července 1931	Zabýval se krvavými nepokoji z roku 1929 a publikací druhé Bílé knihy baronem Passfieldem. V reakci na britskou anti-sionistickou politiku rezignoval Chajim Weizmann na funkci předsedy organizace a na jeho místo byl jmenován Nachum Sokolov.	Objevuje se první opozice v podobě revizionistického sionismu Vladimíra Zeeva Žabotinského. Stoupenci revizionismu následně opustili jednací sál a roztrhali členskou kartu.
18. kongres	Praha	Československo Československo	21. srpna – 4. září 1933	Jednání především o mocenském vzestupu Adolfa Hitlera a prvních antisemitských nařízeních přijatých německou vládou.
19. kongres	Lucern	Švýcarsko Švýcarsko	20. srpna – 4. září 1935	Zhoršující se situace v Německu, zejména pak norimberskými zákony, které Židy vylučovaly z německé společnosti.	Chajim Weizmann znovu zvolen do funkce předsedy organizace.
20. kongres	Curych	Švýcarsko Švýcarsko	3. – 16. srpna 1937	Analýza výsledků královské Peelovy komise britské vlády ohledně rozdělení Palestiny.
21. kongres	Ženeva	Švýcarsko Švýcarsko	16. – 25. srpna 1939	Jednání o odporu proti MacDonaldově bílé knize	1. září t.r. vypukla druhá světová válka.
Mimořádný kongres	New York	USA USA	9. - 11. května 1942	Projednávání možností vystěhovalectví Židů do Palestiny	Mimořádný kongres konaný v newyorském hotelu Biltmore z důvodu válečných událostí v Evropě. Předsedal mu David Ben Gurion
22. kongres	Basilej	Švýcarsko Švýcarsko	9. – 24. prosince 1945	Zabývá se nelegální emigrací a politickým a vojenským odporem proti britské vládě.	První sionistický kongres po druhé světové válce a zároveň poslední v Evropě
23. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	14. – 30. srpna 1951	Jednání o úloze Světové sionistické organizace v novém státě a o vztahu vůči novým imigrantům. Byl položen základ "Jeruzalémského programu", jehož hlavní principy jsou: posilování státu Izrael, znovusjednocení diaspory v Izraeli a jednota židovského národa.	První kongres od založení státu Izrael v roce 1948. Počínaje tímto kongresem se všechny další odehrály v Jeruzalémě.
24. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	24. dubna – 7. května 1956	Jednání o bezpečnost židovského státu v souvislosti s vojenskými přípravami arabských armád proti Izraeli a jejich dodávky zbraní ze strany komunistických zemí. Nově byla definována role instituce Keren ha-jesod.
25. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	27. prosince 1960 – 11. ledna 1961	Zabýval se problematikou imigrace a otázkami kultury a vzdělávání v diaspoře. Byl stanoven rámec vztahů mezi státem Izrael a Světovou sionistickou organizací.
26. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	30. prosince 1964 – 11. ledna 1965	Jednání o možnostech zlepšení povědomí Židů v diaspoře o Izraeli a šíření hebrejského jazyka.
27. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	9. – 19. června 1968	Hlasování o “Jeruzalémském programu” navrženém na 23. Kongresu. Potvrzení nutnosti spolupráce mezi státem Izrael a sionistickou organizací.
28. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	18. – 28. června 1972	Kongres se zabýval konkrétními problémy některých židovských komunit v diaspoře.
29. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	20. – 28. února 1978	Byla definována podoba sionismu. Analyzace problémů vzdělávání Židů v diaspoře a také podmínky imigrace a integrace přistěhovalců.
30. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	1982
31. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	1987
32. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	1992
33. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	1997
34. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	2003
35. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	červen 2006
36. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	2010
37. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	20. - 22. října 2015		Kongresu se zúčastnilo 509 členů organizace, z toho 145 z USA.[4]
38. kongres	Jeruzalém	Izrael Izrael	20. - 22. října 2020

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Congrès sioniste na francouzské Wikipedii.

Literatura

• Dvora Omer "Une voix appelle dans la pénombre".
• Yéhoshoua-Eshel Ferbstein "Le premier congrès et la religion".
• Dov Berkovitch "Vous n'habiterez pas".
• Dr Mordéhaï Naor "Le journalisme, Herzl et le congrès sioniste". Ed. Et-Mol. 1997.
• Dr Avigaïl Oren "Voyage sur les pas de Herzl en Terre d'Israël". Ed. de la Histadrut.
• Matya Kam "Le premier congrès sioniste". Ed. Fonds Avi Haï.
• Dr Mordéhaï Naor "De Hertzl à Ben-Gourion". Ed. ministère de la défense. 1996.
• Shlomit Laskov "Qui a rédigé les Protocoles de Sion". Ed. Et-Mol. 1993.
• Efraïm et Ménahem Talmi "Lexique sioniste". Ed. Maariv. Tel-Aviv 1982.

Související články

• Světová sionistická organizace
• První sionistický kongres
• Židovská agentura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Světový sionistický kongres na Wikimedia Commons