Mezinárodní soutěž Petra Iljiče Čajkovského
| Mezinárodní soutěž Petra Iljiče Čajkovského | |
|---|---|
 (c) Kremlin.ru, CC BY 4.0 Slavnostní galakoncert laureátů 15. ročníku Čajkovského mezinárodní hhudební soutěže 2. července 2015 | |
| Vznik | 1958 |
| Účel | soutěž v oboru vážné hudby |
| Místo | Moskva,  Rusko |
| Úřední jazyk | ruština |
| Oficiální web | tchaikovskycompetition |
| Poznámky | 1x za 4 roky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezinárodní hudební soutěž Petra Iljiče Čajkovského (rusky Международный конкурс имени П. И. Чайковского) je hudební soutěž v oboru vážné hudby, pořádaná v Moskvě od roku 1958 jednou za čtyři roky.
Historie
V prvním ročníku se soutěžilo ve dvou oborech: klavír a housle. Od druhého ročníku (1962) byl přidán obor violoncello a od třetího (1966) také zpěv.
13. ročník se měl konat v roce 2006, ale byl o rok odložen,[1] aby bylo možné dokončit rekonstrukci Velkého sálu moskevské konzervatoře a oddělit jeho souběh s velkou sportovní akcí – mistrovstvím světa ve fotbale.
Laureáti
Klavír
| Rok | 1. cena | 2. cena | 3. cena |
|---|---|---|---|
| 1958 | Van Cliburn  USA | Lev Vlasenko  SSSR Liou Š‘-kchun | Наум Штаркман SSSR |
| 1962 | Vladimir Ashkenazy SSSR John Ogdon | Susan Starrová USA In Čcheng-cung | Eliso Virsaladzeová SSSR |
| 1966 | Grigorij Sokolov SSSR | Misha Dichter USA | Viktor Jeresko SSSR |
| 1970 | Vladimir Krajněv SSSR John Lill | Horacio Gutiérrez  Kuba | Arthur Moreira Lima  Brazílie Viktorija Postnikovová |
| 1974 | Andrej Gavrilov SSSR | Stanislav Igolinskij SSSR Myung-whun Chung | Jurij Jegorov SSSR |
| 1978 | Michail Pletněv SSSR | Pascal Devoyon  Francie André Laplante | Nikolaj Děmiděnko SSSR Jevgenij Ryvkin |
| 1982 | cena neudělena | Peter Donohue  Velká Británie Vladimir Ovčinnikov | Mičie Kojamová  Japonsko |
| 1986 | Barry Douglas Velká Británie | Natalja Trullová SSSR | Irina Plotnikovová SSSR |
| 1990 | Boris Berezovskij SSSR | Vladimir Miščuk SSSR | Kevin Kenner USA |
| 1994 | cena neudělena | Nikolaj Luganskij Rusko | Vadim Ruděnko Rusko HaeSun Paik |
| 1998 | Denis Macujev Rusko | Vadim Ruděnko Rusko | Freddy Kempf Velká Británie |
| 2002 | Ajako Ueharová Japonsko | Alexej Nabiulin Rusko | Ťü Ťin  Čína Andrej Ponočevnyj |
| 2007 | cena neudělena | Miroslav Kultyšev Rusko | Alexandr Ljubjancev Rusko |
| 2011 | Daniil Trifonov Rusko | Son Jol-um  Jižní Korea | Čo Song-čin Jižní Korea |
| 2015[2] | Dmitrij Maslejev Rusko | Lucas Geniušas  Litva / RuskoGeorge Li | Daniil Charitonov Rusko Sergej Reďkin |
Housle
| Rok | 1. cena | 2. cena | 3. cena |
|---|---|---|---|
| 1958 | Valerij Klimov SSSR | Viktor Pikajzen SSSR | Ştefan Ruha  Rumunsko |
| 1962 | Boris Gutnikov SSSR | Shmuel Ashkenasi  Izrael Irina Bočkovová | Nina Bejlinová SSSR Joko Kuboová |
| 1966 | Viktor Treťjakov SSSR | Masuko Ušiodová Japonsko Oleg Kagan | Joko Satoová Japonsko Олег Крыса |
| 1970 | Gidon Kremer SSSR | Vladimir Spivakov SSSR Majumi Fudžikavová | Liana Isakadzeová SSSR |
| 1974 | cena neudělena | Eugene Fodor USA Rusudan Gvasalijová | Marie-Annick Nicolasová Francie Vanja Milovanovová |
| 1978 | Ilja Grubert SSSR Elmar Oliveira | Mihaela Martinová[3] Rumunsko Dylana Jensonová | Irina Medveděvová SSSR Alexandr Vinickij |
| 1982 | Viktorija Mullovová SSSR Sergej Stadler | Tomoko Katoová Japonsko | Stephanie Chaseová USA Andres Cardenes |
| 1986 | Ilja Kaler SSSR Raphaël Oleg | Wej Süe Čína Maxim Fedotov | Jane Petersová  Austrálie |
| 1990 | Akiko Suwanai Japonsko | Jevgenij Buškov SSSR | Alyssa Parková USA |
| 1994 | cena neudělena | Anastasja Čebotarjovová Rusko Jennifer Kohová | Graf Murža Rusko Marco Rizzi |
| 1998 | Nikolaj Sačenko Rusko | Latica Hondová Rosenbergová  Německo | Pchan I-čchun Čína |
| 2002 | cena neudělena | Tamaki Kavakubová Japonsko Čchen Si | Taťjana Samuillová Rusko |
| 2007[4] | Majuko Kamiová Japonsko | Nikita Borisoglebskij Rusko | Yuki Manuela Jankeová Německo |
| 2011[5] | cena neudělena | Sergej Dogadin Rusko Itamar Zorman | Li Či-hje Jižní Korea |
| 2015 | cena neudělena | Ceng Jou-ťien  Tchaj-wan | Gajk Kazazjan Rusko Aleksandra Konunovová Pavel Miljukov |
Violoncello
| Rok | 1. cena | 2. cena | 3. cena |
|---|---|---|---|
| 1962 | Natalja Šachovskaja SSSR | Leslie Parnas USA Valentin Fejgin | Natalja Gutmanová SSSR Michail Chomicer |
| 1966 | Karina Georgianová SSSR | Stephen Kates USA Arto Noras | Ken'ičiro Jasuda Japonsko Eleonora Testelecová |
| 1970 | David Geringas SSSR | Viktorija Jaglingová SSSR | Ko Ivasakiová Japonsko |
| 1974 | Boris Pergamenščikov SSSR | Ivan Monighetti SSSR | Hirofumi Kannoová Japonsko |
| 1978 | Nathaniel Rosen USA | Mari Fudživarová Japonsko Daniel Veis | Alexandr Kňazev SSSR Alexandr Rudin |
| 1982 | Antonio Meneses Brazílie | Alexandr Rudin SSSR | Georg Faust  Západní Německo |
| 1986 | Mario Brunello  Itálie Kirill Rodin | Suren Bagratuni SSSR Martti Rousi | Sara Sant'Ambrogiová USA John Sharp |
| 1990 | Gustav Rivinius Západní Německo | Françoise Grobenová  Lucembursko Alexandr Kňazev | Bion Tsang USA Tim Hugh |
| 1994 | cena neudělena | cena neudělena | cena neudělena |
| 1998 | Denis Šapovalov Rusko | Qin Liwei Austrálie | Boris Andrianov Rusko |
| 2002 | cena neudělena | Johannes Moser Německo | Claudius Popp Německo Alexandr Čaušjan |
| 2007 | Sergej Antonov Rusko | Alexandr Buzlov Rusko | István Várdai  Maďarsko |
| 2011 | Narek Hachnazarjan  Arménie | Edgar Moreau Francie | Ivan Karizna  Bělorusko |
| 2015 | Andrei Ionuț Ioniță Rumunsko | Alexander Ramm Rusko | Alexandr Buzlov Rusko |
Zpěv (muži)
| Rok | 1. cena | 2. cena | 3. cena |
|---|---|---|---|
| 1966 | Vladimir Atlantov SSSR) | ||
| 1970 | Jevgenij Něstěrenko SSSR Nikolaj Ogrenič | ||
| 1974 | Ivan Ponomarenko SSSR | ||
| 1978 | cena neudělena | Valentin Pivovarov SSSR Nikita Storožev | |
| 1982 | Paata Burčuladze SSSR | ||
| 1986 | Grigorij Gricjuk SSSR Alexandr Morozov | ||
| 1990 | Hans Choi USA | ||
| 1994 | Jüan Čchen-je Čína | ||
| 1998 | Besik Gabitašvili  Gruzie | ||
| 2002 | Michail Kazakov Rusko | ||
| 2007 | Alexandr Cymbaljuk  Ukrajina | ||
| 2011 | Pak Čong-min Jižní Korea | ||
| 2015 | Ariunbaatar Ganbaatar  Mongolsko |
Zpěv (ženy)
| Rok | 1. cena | 2. cena | 3. cena |
|---|---|---|---|
| 1966 | Jane Marshová USA | Veronica Tylerová USA Evelina Stojcevová | cena neudělena |
| 1970 | Jelena Obrazcovová SSSR Tamara Siňavská | cena neudělena | Jevdokija Kolesniková SSSR |
| 1974 | cena neudělena | Ljudmila Sergijenková SSSR | |
| 1978 | Ljudmila Šemčuková SSSR | ||
| 1982 | Lidija Zabiljastová SSSR | ||
| 1986 | Natalja Jerasovová SSSR | ||
| 1990 | Deborah Voigtová USA | ||
| 1994 | Hibla Gerzmavová Gruzie – grand prix Marina Lalinová | ||
| 1998 | Mieko Satová Japonsko | ||
| 2002 | Ajtalina Afanasjevová-Adamovová Rusko | ||
| 2007 | Albina Šagimuratovová Rusko | ||
| 2011 | So Son-jong Jižní Korea | ||
| 2015 | Julija Matočkinová Rusko |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Международный конкурс имени П. И. Чайковского na ruské Wikipedii.
- ↑ Назад, к Чайковскому!
- ↑ Конкурс им. Чайковского пройдёт в Москве с 15 июня по 3 июля 2015 года.. www.inmsk.ru [online]. [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ Michaela Martinová Archivováno 2. 4. 2009 na Wayback Machine. na webu Moskevské mezinárodní houslové soutěže Archivováno 3. 10. 2011 na Wayback Machine. (rusky)
- ↑ Nazvany pobediteli XIII konkursa Čajkovskogo[nedostupný zdroj], web Iron Maiden
- ↑ Čao, Čajkovskij! na webu RG.ru
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní soutěž Petra Iljiče Čajkovského na Wikimedia Commons - Сайт XV Международного конкурса им. П.И. Чайковского [online]. [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-08. (anglicky)
- Сайт XIV Международного конкурса имени П. И. Чайковского [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. (anglicky)
- Прямые трансляции и архивы XIV Международного конкурса имени П. И. Чайковского [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-15. (anglicky)
- Обсуждение XIV Международного конкурса имени П. И. Чайковского [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Сайт XI Международного конкурса имени П. И. Чайковского [online]. [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Flag of Georgia used from 1990 to 2004, with slightly different proportions than the 1918 to 1921 flag.
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
Владимир Путин на торжественном гала-концерте лауреатов XV Международного конкурса имени П.И.Чайковского