Mezina

Mezina
	Kostel Nejsvětější Trojice
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bruntál
Obec s rozšířenou působností	Bruntál; (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko + Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°57′31″ s. š., 17°28′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	396 (2023)
Rozloha	11,41 km²
Katastrální území	Mezina
Nadmořská výška	575 m n. m.
PSČ	792 01
Počet domů	139 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Mezina 2; 792 01 Bruntál 1 ; obec.mezina@tiscali.cz
Starostka	Helena Bartošáková
	Oficiální web: www.mezina.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Mezina
Další údaje
Kód obce	551724
Kód části obce	93734
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezina (německy Messendorf,^[4] polsky Mezyna) je obec ležící v okrese Bruntál. Má 396^[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1 138 ha. Téměř celé katastrální území obce včetně celé zástavby leží ve Slezsku.^{[pozn. 1]}

Název

Jméno vesnice je totožné se starým mezina - "místo, kde jsou meze". Německé jméno se vyvinulo z českého.^[5]

Historie

Obec Mezina byla založena v roce 1258 za vlády českého krále Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, markraběte moravského. Královský místodržící, olomoucký biskup, Sas Bruno ze Schauenburka, spolehlivá opora královské moci, nechal kromě jiných založit i Mezinu a to již patrně podruhé. Původní kolonisté ovládali těžbu a zpracování hornin, železa, zlata a stříbra. Lokátor založil Mezinu klasicky, tj. páteřním způsobem kolem potoka, s možností mlýna v dolní části obce a dvory, k nimž posléze náležely šňůry polí a lesa. Osud Meziny byl vždy spjat s městem Bruntál, mnohdy byla obec i jeho součástí jako šosovní. Příznivá poloha obce vzhledem k Bruntálu znamenala i relativní bezpečnost obyvatel a možnost prosperity obce.

V obci vznikla v roce 1830 továrna na kovové zboží a strojírna J. Schenk, která měla k roku 1910 160 zaměstnanců. V roce 1831 vynikla papírna, která po roce 1850 zanikla. Roku 1851 vynikla prádelna lnu a roku 1888 výroba výšivek, dámského prádla a zástěr. Byla zde i továrna na klobouky. Od roku 1930 až do 70. let byl v Mezině provozován čedičový lom. V obci se k roku 1900 připomíná i záložna. Od roku 1894 zde byl hasičský spolek a k roku 1925 se připomíná zemědělský spolek. K roku 1880 se připomíná obecná škola, která měla roku 1900 jednu třídu.^[6]

Obec byla obsazena Rudou armádou 7. května 1945,^[6] a poté následoval odsun německého obyvatelstva. Až do té doby šlo prakticky o čistě německou obec. K 1. lednu 1954^[7] došlo ke změně katastrální hranice obce, když na základě usnesení MNV obcí Karlovce, Meziny a Razové byl původě moravský katastr obce Karlovce rozšířen o kolonie těchto dvou slezských obcí, čímž získal své dnešní hranice a od té doby zasahuje Karlovec do Slezska.

V období normalizace byla obec Mezina zařazena mezi obce tzv. ostatního významu a funkci střediskové obce plnila obec Moravský Kočov. Následně pak byla Mezina 1. ledna 1979 přičleněna k městu Bruntál. V roce 1974 byla na území obce vyhlášena stavební uzávěra. Výstavba v obci byla obnovena v roce 1985 až v souvislosti s vysídlováním obcí v zátopě vodní nádrže Slezská Harta. Administrativní částí města Bruntálu byla obec do 23. listopadu 1990.^[8]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Meziny podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[9]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	613	578	672	668	621	559	551^{[p 1]}	287	278	316	286	215	237^{[p 2]}

↑ z toho: 4 Čechoslováci, 543 Němců; 544 řím. kat., 4 evang.
↑ z toho: 214 Čechů, Moravanů a Slezanů, 5 Slováků, 1 Němec; 26 řím. kat., 3 evang., 132 bez vyzn.

V Mezině je evidováno 120 adres: 107 čísel popisných (trvalé objekty) a 13 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 80 domů, z toho 56 trvale obydlených.

Pamětihodnosti a zajímavosti

barokní farní Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1722
Venkovská usedlost čp. 53
přírodní památka Lávový proud u Meziny
Venušina sopka
památné stromy
- Lípa u Kohoutů
- Dub u Slováků
- Mléč v Mezině
- Klen v Mezině^[11]

Rodáci

Alois Fischer (1880–1945), malíř Jesenicka

Odkazy

Poznámky

↑ Ze srovnání historických map a současných katastrálních map ale vyplývá, že lesní a zemědělské pozemky na západě (parcely 1642/1, 1642/2, 1643, 1644/1, 1644/2, 1644/3, 1644/4, 1646, 1647/1, 1647/2, 1647/3, 1650, 1651, 1652) byly původně součástí katastru Moravského Kočova, a tudíž leží na Moravě.

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 59, 60.
↑ ^a ^b BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4.
↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1953, částka 148, str. 1414, vydáno v Praze dne 12. prosince 1953
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 315.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078–1079.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
↑ Oficiální stránky mikroregionu Slezská Harta [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-12.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezina na Wikimedia Commons
Mezina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky obce
FOTO: Mezina, Venušina sopka, zahrádkářská kolonie

[11] z toho: 4 Čechoslováci, 543 Němců; 544 řím. kat., 4 evang.

[12] z toho: 214 Čechů, Moravanů a Slezanů, 5 Slováků, 1 Němec; 26 řím. kat., 3 evang., 132 bez vyzn.

[5] Ze srovnání historických map a současných katastrálních map ale vyplývá, že lesní a zemědělské pozemky na západě (parcely 1642/1, 1642/2, 1643, 1644/1, 1644/2, 1644/3, 1644/4, 1646, 1647/1, 1647/2, 1647/3, 1650, 1651, 1652) byly původně součástí katastru Moravského Kočova, a tudíž leží na Moravě.

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850.

[6] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 59, 60.

[jbartos-7] BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4.

[8] Úřední list republiky Československé, ročník 1953, částka 148, str. 1414, vydáno v Praze dne 12. prosince 1953

[9] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 315.

[10] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078–1079.

[Domy-13] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.

[SlezskaHarta-14] Oficiální stránky mikroregionu Slezská Harta [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-12.

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[p 1]

[p 2]

[10]

[11]

Navigation

Navigace

Tématické portály