Mezina

Mezina
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice
Znak obce MezinaVlajka obce Mezina
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBruntál
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel396 (2023)[1]
Rozloha11,41 km²[2]
Katastrální územíMezina
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ792 01
Počet domů139 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMezina 2
792 01 Bruntál 1
obec.mezina@tiscali.cz
StarostkaHelena Bartošáková
Oficiální web: www.mezina.cz
Další údaje
Kód obce551724
Kód části obce93734
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezina (německy Messendorf,[4] polsky Mezyna) je obec ležící v okrese Bruntál. Má 396[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1 138 ha. Téměř celé katastrální území obce včetně celé zástavby leží ve Slezsku.[pozn. 1]

Název

Jméno vesnice je totožné se starým mezina - "místo, kde jsou meze". Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]

Historie

Obec Mezina byla založena v roce 1258 za vlády českého krále Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, markraběte moravského. Královský místodržící, olomoucký biskup, Sas Bruno ze Schauenburka, spolehlivá opora královské moci, nechal kromě jiných založit i Mezinu a to již patrně podruhé. Původní kolonisté ovládali těžbu a zpracování hornin, železa, zlata a stříbra. Lokátor založil Mezinu klasicky, tj. páteřním způsobem kolem potoka, s možností mlýna v dolní části obce a dvory, k nimž posléze náležely šňůry polí a lesa. Osud Meziny byl vždy spjat s městem Bruntál, mnohdy byla obec i jeho součástí jako šosovní. Příznivá poloha obce vzhledem k Bruntálu znamenala i relativní bezpečnost obyvatel a možnost prosperity obce.

V obci vznikla v roce 1830 továrna na kovové zboží a strojírna J. Schenk, která měla k roku 1910 160 zaměstnanců. V roce 1831 vynikla papírna, která po roce 1850 zanikla. Roku 1851 vynikla prádelna lnu a roku 1888 výroba výšivek, dámského prádla a zástěr. Byla zde i továrna na klobouky. Od roku 1930 až do 70. let byl v Mezině provozován čedičový lom. V obci se k roku 1900 připomíná i záložna. Od roku 1894 zde byl hasičský spolek a k roku 1925 se připomíná zemědělský spolek. K roku 1880 se připomíná obecná škola, která měla roku 1900 jednu třídu.[6]

Obec byla obsazena Rudou armádou 7. května 1945,[6] a poté následoval odsun německého obyvatelstva. Až do té doby šlo prakticky o čistě německou obec. K 1. lednu 1954[7] došlo ke změně katastrální hranice obce, když na základě usnesení MNV obcí Karlovce, Meziny a Razové byl původě moravský katastr obce Karlovce rozšířen o kolonie těchto dvou slezských obcí, čímž získal své dnešní hranice a od té doby zasahuje Karlovec do Slezska.

V období normalizace byla obec Mezina zařazena mezi obce tzv. ostatního významu a funkci střediskové obce plnila obec Moravský Kočov. Následně pak byla Mezina 1. ledna 1979 přičleněna k městu Bruntál. V roce 1974 byla na území obce vyhlášena stavební uzávěra. Výstavba v obci byla obnovena v roce 1985 až v souvislosti s vysídlováním obcí v zátopě vodní nádrže Slezská Harta. Administrativní částí města Bruntálu byla obec do 23. listopadu 1990.[8]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Meziny podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9]

Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel613578672668621559551[p 1]287278316286215237[p 2]
  1. z toho: 4 Čechoslováci, 543 Němců; 544 řím. kat., 4 evang.
  2. z toho: 214 Čechů, Moravanů a Slezanů, 5 Slováků, 1 Němec; 26 řím. kat., 3 evang., 132 bez vyzn.

V Mezině je evidováno 120 adres: 107 čísel popisných (trvalé objekty) a 13 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 80 domů, z toho 56 trvale obydlených.

Pamětihodnosti a zajímavosti

Rodáci

  • Alois Fischer (1880–1945), malíř Jesenicka

Odkazy

Poznámky

  1. Ze srovnání historických map a současných katastrálních map ale vyplývá, že lesní a zemědělské pozemky na západě (parcely 1642/1, 1642/2, 1643, 1644/1, 1644/2, 1644/3, 1644/4, 1646, 1647/1, 1647/2, 1647/3, 1650, 1651, 1652) byly původně součástí katastru Moravského Kočova, a tudíž leží na Moravě.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 59, 60.
  6. a b BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
  7. Úřední list republiky Československé, ročník 1953, částka 148, str. 1414, vydáno v Praze dne 12. prosince 1953
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 315.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078–1079. 
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  11. Oficiální stránky mikroregionu Slezská Harta [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-12. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Mezina vlajka.jpg
Vlajka obce Valšov
Mezina kostel.JPG
Autor: Milan dnb, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Mezina znak.jpg
Znak obce Mezina