Mezní situace

Mezní situace (německy Grenzsituation) je situace zvláštního druhu, v níž člověk naráží na své meze, na hranice imanentního bytí a vlastního pobývání.

Jako filozofický termín tento pojem poprvé užil roku 1919 německý filozof Karl Jaspers ve své knize Psychologie světonázorů (německy Psychologie der Weltanschauungen). Příklady mezních situací jsou podle Jasperse smrt, utrpení, boj nebo vina.^[1]