Mišmar ha-Jarden

Mišmar ha-Jarden
משמר הירדן
Celkový pohled na Mišmar ha-Jarden před koncem 19. století
Celkový pohled na Mišmar ha-Jarden před koncem 19. století
Poloha
Souřadnice33°0′18″ s. š., 35°35′56″ v. d.
Nadmořská výška226 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaMevo'ot ha-Chermon
Mišmar ha-Jarden
Mišmar ha-Jarden
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel653 (2014[1])
Správa
Vznik1949
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mišmar ha-Jarden (hebrejsky מִשְׁמַר הַיַּרְדֵּן, doslova „Strážce Jordánu“, anglicky Mishmar HaYarden[2]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Mevo'ot ha-Chermon.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 226 metrů v údolí řeky Jordán (respektive Chulském údolí) v Horní Galileji. Mošav je situován cca 12 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera. Jižně od vesnice protéká směrem k Jordánu vodní tok Nachal Roš Pina.

Vesnice se nachází cca 25 kilometrů severoseverovýchodně od města Tiberias, cca 130 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 60 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Mišmar ha-Jarden obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Výjimkou je město Tuba-Zangarija cca 4 kilometrů jižním směrem, které obývají izraelští Arabové, respektive Beduíni.

Na dopravní síť je napojen pomocí dálnice číslo 91, která spojuje údolí Jordánu a Golanské výšiny.

Dějiny

Nynější mošav Mišmar ha-Jarden byl založen v roce 1949.[2] Nedaleko odtud ale už koncem 19. století vznikla stejnojmenná židovská zemědělská vesnice typu mošava (tedy individuálně hospodařící). Už v 80. letech 19. století zde vznikla soukromá farma Šošanat ha-Jarden (שושנת הירדן) „Jordánská růže“, kterou tu zřídil Mordechaj Lovovski - přistěhovalec z USA. V roce 1890 jeho zdejší pozemky vykoupil jistý Moše David Šuv - židovský přistěhovalec z Rumunska, který se stal jedním z prvních aktivistů sionistického ražení v tehdejší turecké Palestině. Do Palestiny přišel v rámci první aliji a původně sídlil v Roš Pina. Na tomto místě založil Šuv zemědělskou osadu Mišmar ha-Jarden.[3]

Pomník původním osadníkům zničené vesnice Mišmar ha-Jarden

Osada se potýkala s ekonomickými těžkostmi a útoky okolních arabských Beduínů, ale podpořila ji organizace Chovevej Cijon a později i Jewish Colonization Association, která vznikla jako nástupnická organizace zřízená baronem Edmondem Jamesem de Rothschildem pro pokračování jeho sponzorských aktivit v Palestině.[3] V roce 1898 se manažerem osady stal Chajim Kalwarijski-Margalijot, který pomohl vesnici organizačně a ekonomicky stabilizovat.[4] Během první světové války byla osada dočasně opuštěna, v jejím okolí se odehrávaly těžké boje mezi Brity a Turky. Židovské osídlení se sem vrátilo až roku 1923. Následovalo čtvrtstoletí růstu během britského mandátu Palestina.[3] V listopadu 1939 provedli Britové v mošavě Mišmar ha-Jarden razii a zatkli 38 členů vojenské organizace Ecel (Irgun), kteří zde procházeli výcvikem.[5]

Těsně před svým zánikem měla obec 150 obyvatel a rozlohu katastrálního území 7 500 dunamů (7,5 kilometrů čtverečních).[6] Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice Mišmar ha-Jarden dobyta syrskou armádou a její obránci zabiti nebo odvedeni do zajetí. Syrský útok začal 6. června 1948. Prováděly ho dva pěchotní prapory s podporou dělostřelectva a tanků. Počáteční útok byl sice odražen, ale 10. června 1948 následovala druhá vlna. Nyní už Syřané nasadili do akce dvě brigády a osm tanků. Podařilo se jim překročit řeku Jordán a téhož dne prolomili obranný systém vesnice. Do zajetí padlo dvacet přeživších obránců. Šlo o nejvýraznější úspěch Syřanů při jejich invazi židovského státu.[7]

Po podpisu smluv o příměří mezi Izraelem a Sýrií (jednání o příměří probíhalo nedaleko odtud, v území nikoho mezi Mišmar ha-Jarden a Roš Pina) se sice území zničené vesnice vrátilo pod izraelskou kontrolu, její bývalí obyvatelé se sem už ale nevrátili a zůstali v Kirjat Šmona.[3][8] Oblast okolo Mišmar ha-Jarden byla v rámci dohod o příměří vyhlášena za demilitarizovanou zónu.[9]

Současný mošav Mišmar ha-Jarden byl založen v listopadu roku 1949 nedaleko od zničené původní vesnice.[10] Prvními osadníky zde byli veteráni války za nezávislost, kteří bojovali v tomto regionu. Část obyvatel pocházela ze Safedu a původní jméno této osady tak znělo Bnej Cfat (בני צפת) - Synové Safedu. Tato prvotní skupina obyvatel se ale rozpadla a roku 1956 byla vesnice osídlena novou skupinou, tvořenou židovskými přistěhovalci ze severní Afriky. Tehdy byla přejmenována na Mišmar ha-Jarden na počest zničené původní vesnice.[11]

V 70. letech 20. století prodělával mošav těžkou ekonomickou krizi. Obměnilo se pak jeho vedení a došlo k částečné výměně obyvatelstva. Následovala stabilizace. Počátkem 21. století ve vesnici začala bytová výstavba s plánovanou kapacitou 180 nových bytových jednotek.[11]

Ekonomika obce je založena na zemědělství a turistice. Část obyvatel Mišmar ha-Jarden za prací dojíždí mimo obec.[11] V mošavu se nachází zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v komplexu Ramat Korazim poblíž vesnice Elifelet, střední školy jsou v jiných obcí v tomto regionu. V obci je k dispozici obchod se smíšeným zbožím, sportovní areály a synagoga.[12]

Demografie

Obyvatelstvo mošavu Mišmar ha-Jarden je sekulární.[13] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v mošavu Mišmar ha-Jarden Židé - cca 600 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 700 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 653 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 4,8 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Mišmar ha-Jarden[1] [6][14][15]
Rok194919611972198319952001200320042005200620072008200920102011201220132014
Počet obyvatel150135229280312336407445472487517532578583595592623653

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. ↑ a b c d משמר הירדן, מושבה [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  4. ↑ מרגליות-קלווריסקי, חיים [online]. Bet Alon [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (hebrejsky) 
  5. ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 209. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  6. ↑ a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  7. ↑ HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 54–56. (anglicky) Dále jen: Arab-Israeli Wars. 
  8. ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 269
  9. ↑ Arab-Israeli Wars. s. 105
  10. ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 268
  11. ↑ a b c משמר הירדן [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  12. ↑ משמר הירדן [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky) 
  13. ↑ משמר הירדן [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  14. ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  15. ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Israel location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Israel. De facto situation.
Monumentmishmar.jpg
monument in ruins of mishmar hayarden settlement ruined in 1948 אנדרטה ללוחמים בהריסות המושבה משמר הירדן
Mishmar HaYarden (before 1899).jpg
This work or image is now in the public domain because its term of copyright has expired in Israel (details). According to Israel's copyright statute from 2007 (translation), a work is released to the public domain on 1 January of the 71st year after the author's death (paragraph 38 of the 2007 statute) with the following exceptions:
  • A photograph taken on 24 May 2008 or earlier — the old British Mandate act applies, i.e. on 1 January of the 51st year after the creation of the photograph (paragraph 78(i) of the 2007 statute, and paragraph 21 of the old British Mandate act).
  • If the copyrights are owned by the State, not acquired from a private person, and there is no special agreement between the State and the author — on 1 January of the 51st year after the creation of the work (paragraphs 36 and 42 in the 2007 statute).
Viz též kategorii: PD Israel & British Mandate.