MiG-9

MiG-9
Určeníproudový stíhací letoun
PůvodSovětský svaz
VýrobceZávod č. 1
Konstruktérská skupinaMikojan-Gurevič
První let24. dubna 1946
Zařazeno1946
CharakterVyřazen
UživatelSovětské letectvo
Letectvo ČLR
Výroba1946–1948
Vyrobeno kusů598 (včetně 12 prototypů)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MiG-9 (kód v rámci USAF/DOD: Type 1, v kódu NATO „Fargo“) byl raný sovětský proudový stíhací letoun. Jeho vývoj začal roku 1944, avšak kvůli problémům s domácími motory se opozdil. Sověti díky ukořistěným německým materiálům, které získali díky vítězství ve Velké vlastenecké válce, okopírovali německý motor BMW 003A. Prototyp s označením I-300 uskutečnil první let 24. dubna 1946; ve stejný den jen o hodinu později vzlétl i další sovětský proudový letoun Jak-15. Letoun se dostal do výzbroje sovětské armády na přelomu let 19461947. Celkem bylo vyrobeno 598 kusů.

Patřil do kategorie proudových stíhaček první generace a trpěl přetrvávajícími problémy s vyhasínáním motoru při střelbě ze svých kanónů ve velkých výškách kvůli nasátí plynů ze zbraní. Byla testována řada různých konfigurací výzbroje, ale žádná problém nevyřešila. Bylo testováno i několik různých motorů, ale žádný nebyl zalétán, protože prototyp nového MiGu-15 sliboval vynikající výkony.

Nejméně 372 letounů bylo v roce 1950 převedeno k letectvu lidové osvobozenecké armády, aby bránily čínská města proti náletům nacionalistických sil a cvičili čínské piloty na proudových letounech. MiG-9 byl rychle nahrazen MiGem-15. Dochovaly se tři letouny.

Varianty

  • I-300 – Prototyp
  • MiG-9 – Sériová varianta
  • MiG-9 I-301Cvičná dvoumístná verze určená pro výcvik pilotů a nácvik katapultáže. Byly postaveny jen dva prototypy (FT-1 a FT-2)
  • MiG-9 I-302 – Prototyp jednomotorového letadla s přímým křídlem
  • MiG-9FL, I-305 – Prototyp jednomotorové verze s motorem Ljulka TR-1A – nikdy nevzlétl
  • MiG-9FF, I-307 – Verze s motorem RD-20f s přídavným spalováním
  • MiG-9FR, I-308 – Modernizovaná verze s přetlakovou kabinou, vystřelovací sedačkou, lepší pancéřovou ochranou, hlavňovou výzbrojí přesunuty do boků trupu a novými motory RD-21, každý s tahem 9,81 kN
  • MiG-9UTI – Cvičná dvoumístná verze
  • MiG-9PB – Verze s přídavnými nádržemi pod křídlem
  • MiG-9B – Verze s nově navrženým předkem, který měl zabránit vnikání zplodin střelby do motorů

Specifikace (MiG-9)

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Délka: 9,83 m
  • Rozpětí: 10,00 m
  • Výška: 3,22 m
  • Plocha křídel: 18,20 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 3 420 kg
  • Vzletová hmotnost: 4 965 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 5 500 kg
  • Pohonná jednotka:proudový motor RD-20, každý o tahu 7,84 kN

Výkony

  • Maximální rychlost: 910 km/h (ve výšce 4 500 m)
  • Dolet: 800 km
  • Dostup: 13 000 m
  • Stoupavost: 19,4 m/s
  • Tah / hmotnost: 0,40

Výzbroj

  • kanón NS-37 ráže 37 mm
  • 2× kanón NS-23 ráže 23 mm
  • 400 kg pum na vnějších závěsech

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

MiG-35D (3861086285).jpg
Autor: Carlos Menendez San Juan, Licence: CC BY-SA 2.0

Mikoyan-Gurevich MiG-35D Russia Air Force 154 BLUE

C/N unknown, help appreciated
MiG-9 VVS museum.jpg
Autor: Mike1979 Russia, Licence: CC BY-SA 3.0
МиГ-9. Музей ВВС.
Mig-9.png
MiG-9 3-view_drawing