MiG-9

MiG-9
Určení	proudový stíhací letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Závod č. 1
Konstruktérská skupina	Mikojan-Gurevič
První let	24. dubna 1946
Zařazeno	1946
Charakter	Vyřazen
Uživatel	Sovětské letectvo Letectvo ČLR
Výroba	1946–1948
Vyrobeno kusů	598 (včetně 12 prototypů)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MiG-9 (kód v rámci USAF/DOD: Type 1, v kódu NATO „Fargo“) byl raný sovětský proudový stíhací letoun. Jeho vývoj začal roku 1944, avšak kvůli problémům s domácími motory se opozdil. Sověti díky ukořistěným německým materiálům, které získali díky vítězství ve Velké vlastenecké válce, okopírovali německý motor BMW 003A. Prototyp s označením I-300 uskutečnil první let 24. dubna 1946; ve stejný den jen o hodinu později vzlétl i další sovětský proudový letoun Jak-15. Letoun se dostal do výzbroje sovětské armády na přelomu let 1946–1947. Celkem bylo vyrobeno 598 kusů.

Patřil do kategorie proudových stíhaček první generace a trpěl přetrvávajícími problémy s vyhasínáním motoru při střelbě ze svých kanónů ve velkých výškách kvůli nasátí plynů ze zbraní. Byla testována řada různých konfigurací výzbroje, ale žádná problém nevyřešila. Bylo testováno i několik různých motorů, ale žádný nebyl zalétán, protože prototyp nového MiGu-15 sliboval vynikající výkony.

Nejméně 372 letounů bylo v roce 1950 převedeno k letectvu lidové osvobozenecké armády, aby bránily čínská města proti náletům nacionalistických sil a cvičili čínské piloty na proudových letounech. MiG-9 byl rychle nahrazen MiGem-15. Dochovaly se tři letouny.

Varianty

• I-300 – Prototyp
• MiG-9 – Sériová varianta
• MiG-9 I-301 – Cvičná dvoumístná verze určená pro výcvik pilotů a nácvik katapultáže. Byly postaveny jen dva prototypy (FT-1 a FT-2)
• MiG-9 I-302 – Prototyp jednomotorového letadla s přímým křídlem
• MiG-9FL, I-305 – Prototyp jednomotorové verze s motorem Ljulka TR-1A – nikdy nevzlétl
• MiG-9FF, I-307 – Verze s motorem RD-20f s přídavným spalováním
• MiG-9FR, I-308 – Modernizovaná verze s přetlakovou kabinou, vystřelovací sedačkou, lepší pancéřovou ochranou, hlavňovou výzbrojí přesunuty do boků trupu a novými motory RD-21, každý s tahem 9,81 kN
• MiG-9UTI – Cvičná dvoumístná verze
• MiG-9PB – Verze s přídavnými nádržemi pod křídlem
• MiG-9B – Verze s nově navrženým předkem, který měl zabránit vnikání zplodin střelby do motorů

Specifikace (MiG-9)

Technické údaje

• Posádka: 1
• Délka: 9,83 m
• Rozpětí: 10,00 m
• Výška: 3,22 m
• Plocha křídel: 18,20 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 3 420 kg
• Vzletová hmotnost: 4 965 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 5 500 kg
• Pohonná jednotka: 2× proudový motor RD-20, každý o tahu 7,84 kN

Výkony

• Maximální rychlost: 910 km/h (ve výšce 4 500 m)
• Dolet: 800 km
• Dostup: 13 000 m
• Stoupavost: 19,4 m/s
• Tah / hmotnost: 0,40

Výzbroj

• 1× kanón NS-37 ráže 37 mm
• 2× kanón NS-23 ráže 23 mm
• 400 kg pum na vnějších závěsech

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikojan-Gurevič MiG-9 na Wikimedia Commons
• Mikojan-Gurevič MiG-9 (kód NATO: Fargo)
• Not A Pound For Air To Ground: The Mysterious Fargo Wasn't As Bad As We Think. And It Could Fire Its Guns (Sometimes) na YouTube (anglicky)