Miami Open 2018

Miami Open 2018
Datum19. března – 1. dubna 2018
Ročník34.
MístoKey Biscayne, Miami, Spojené státy
DějištěTennis Center at Crandon Park
KategorieATP World Tour Masters 1000
KategorieWTA Premier Mandatory
Dotace8 909 960 USD (muži)
8 648 508 USD (ženy)
Prize money7 972 535 USD (muži)
7 972 535 USD (ženy)
ŘeditelJames Blake
Soutěže96 dvouhra / 32 čtyřhra
Povrchtvrdý – Laykold / venku
Vítězové
mužská dvouhra
USA John Isner
ženská dvouhra
USA Sloane Stephensová
mužská čtyřhra
USA Bob Bryan / USA Mike Bryan
ženská čtyřhra
Austrálie Ashleigh Bartyová / USA Coco Vandewegheová
Miami Open
< 2017
2019 >
 

Miami Open 2018, oficiálně se jménem sponzora Miami Open presented by Itaú 2018, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, naposledy hraný v areálu Tennis Center at Crandon Park na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem Laykold. Konal se mezi 19. březnem až 1. dubnem 2018 ve floridském Key Biscayne jako třicátý čtvrtý ročník turnaje.

Mužská polovina se řadila po grandslamu do třetí nejvyšší kategorie okruhu ATP World Tour Masters 1000 a její dotace činila 8 909 960 amerických dolarů.[1] Ženská část s rozpočtem 8 648 608 dolarů patřila také do třetí nejvyšší úrovně okruhu WTA Premier Mandatory.[2] Miamská událost tradičně navázala na kalifornský Indian Wells Masters. Počtvrté se generálním sponzorem stal bankovní dům Itaú.

Nejvýše nasazenými hráči v singlových soutěžích se stali světové jedničky Roger Federer ze Švýcarska, jenž ztratil pozici prvního hráče klasifikace a Simona Halepová z Rumunska. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili slovenský 96. hráč pořadí Lukáš Lacko a 87. žena klasifikace Jennifer Bradyová ze Spojených států.[1][2]

Poprvé od roku 2004 zvítězili na Miami Masters v obou singlových soutěžích zástupci amerického tenisu. Premiérový singlový titul v sérii Masters vybojoval 32letý John Isner, jenž se stal vůbec nejstarším vítězem debutového mastersu z dvouhry.[3] Premiérově od Paris Masters 2004 nevyhrál žádný člen Velké čtyřky – Federer, Nadal, Djoković a Murray, ani jeden zápas na mastersu, Turnaji mistrů či Grand Slamu.[4][5][6][7][8] I šesté kariérní finále ženské dvouhry ovládla 25letá Sloane Stephensová, čímž si zajistila debutový posun do elitní světové desítky, když jí po turnaji patřila 9. příčka žebříčku WTA.[9]

Rekordní pátou deblovou trofej z Miami Masters si odvezl pár 39letých amerických bratrů Boba a Mika Bryanových, kteří vybojovali sto patnáctou společnou trofej při sto sedmdesáti dvou účastech ve finále.[10] Na svém druhém společně odehraném turnaji získaly deblový titul Australanka Ashleigh Bartyová s Američankou Coco Vandewegheovou.[11]

Rozdělení bodů a finančních odměn

Rozdělení bodů

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v kole64 v kole96 v koleQQ2Q1
dvouhra mužů[1]1000600360180904525101680
čtyřhra mužů[12]0—————
dvouhra žen[2]65039021512065351030202
čtyřhra žen[13]10—————

Finanční odměny

Soutěžvítězovéfinalistésemifinalistéčtvrtfinalisté16 v kole32 v kole64 v kole96 v koleQ2Q1
dvouhra mužů[1][14]$1 340 860$654 380$327 965$167 195$88 135$47 170$25 465$15 610$4 650$2 380
dvouhra žen[2][15]
čtyřhra mužů[12]$439 350$214 410$107 470$54 760$28 880$15 460————
čtyřhra žen[13]————
částky ve čtyřhře jsou uvedeny na pár

Dvouhra mužů

Nasazení

StátHráč[1]ATPNasazení
ŠvýcarskoŠvýcarsko ŠvýcarskoRoger Federer1.1.
ChorvatskoChorvatsko ChorvatskoMarin Čilić3.2.
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíGrigor Dimitrov4.3.
NěmeckoNěmecko NěmeckoAlexander Zverev5.4.
ArgentinaArgentina ArgentinaJuan Martín del Potro6.5.
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní AfrikaKevin Anderson8.6.
BelgieBelgie BelgieDavid Goffin9.7.
USAUSA USAJack Sock11.8.
SrbskoSrbsko SrbskoNovak Djoković12.9.
ČeskoČesko ČeskoTomáš Berdych13.10.
USAUSA USASam Querrey14.11.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoRoberto Bautista Agut15.12.
ArgentinaArgentina ArgentinaDiego Schwartzman16.13.
USAUSA USAJohn Isner17.14.
ItálieItálie ItálieFabio Fognini18.15.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoPablo Carreño Busta1916
AustrálieAustrálie AustrálieNick Kyrgios20.17.
FrancieFrancie FrancieAdrian Mannarino22.18.
Jižní KoreaJižní Korea Jižní KoreaČong Hjon23.19.
KanadaKanada KanadaMilos Raonic25.20.
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíKyle Edmund26.21.
SrbskoSrbsko SrbskoFilip Krajinović27.22.
LucemburskoLucembursko LucemburskoGilles Müller28.23.
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a HercegovinaDamir Džumhur30.24.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoFeliciano López32.25.
JaponskoJaponsko JaponskoKei Nišikori33.26.
RuskoRusko RuskoAndrej Rubljov34.27.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoDavid Ferrer35.28.
ChorvatskoChorvatsko ChorvatskoBorna Ćorić36.29.
FrancieFrancie FrancieRichard Gasquet37.30.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoFernando Verdasco39.31.
RuskoRusko RuskoKaren Chačanov41.32.
Žebříček ATP k 19. březnu 2018

Jiné formy účasti

Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráč nastoupil do hlavní soutěže pod žebříčkovou ochranou:

Následující hráči postoupili z kvalifikace:

Následující hráč postoupil z kvalifikace jako tzv. šťastný poražený:

Odhlášení

před zahájením turnaje

Mužská čtyřhra

Nasazení

StátHráč[12]StátHráč[12]ATPNasazení
PolskoPolsko PolskoŁukasz KubotBrazílieBrazílie BrazílieMarcelo Melo2.1.
FinskoFinsko FinskoHenri KontinenAustrálieAustrálie AustrálieJohn Peers7.2.
RakouskoRakousko RakouskoOliver MarachChorvatskoChorvatsko ChorvatskoMate Pavić11.3.
USAUSA USABob BryanUSAUSA USAMike Bryan18.4.
NizozemskoNizozemsko NizozemskoJean-Julien RojerRumunskoRumunsko RumunskoHoria Tecău23.5.
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíJamie MurrayBrazílieBrazílie BrazílieBruno Soares29.6.
ChorvatskoChorvatsko ChorvatskoIvan DodigUSAUSA USARajeev Ram35.7.
KolumbieKolumbie KolumbieJuan Sebastián CabalKolumbieKolumbie KolumbieRobert Farah40.8.
Žebříček ATP k 19. březnu 2018; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru

Jiné formy účasti

Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Ženská dvouhra

Nasazení

StátHráčka[2]WTANasazení
RumunskoRumunsko RumunskoSimona Halepová1.1.
DánskoDánsko DánskoCaroline Wozniacká2.2.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoGarbiñe Muguruzaová3.3.
UkrajinaUkrajina UkrajinaElina Svitolinová4.4.
ČeskoČesko ČeskoKarolína Plíšková6.5.
LotyšskoLotyšsko LotyšskoJeļena Ostapenková5.6.
FrancieFrancie FrancieCaroline Garciaová7.7.
USAUSA USAVenus Williamsová8.8.
ČeskoČesko ČeskoPetra Kvitová9.9.
NěmeckoNěmecko NěmeckoAngelique Kerberová10.10.
Spojené královstvíSpojené království Spojené královstvíJohanna Kontaová14.11.
NěmeckoNěmecko NěmeckoJulia Görgesová13.12.
USAUSA USASloane Stephensová12.13.
USAUSA USAMadison Keysová15.14.
FrancieFrancie FrancieKristina Mladenovicová19.15.
USAUSA USACoco Vandewegheová16.16.
SlovenskoSlovensko SlovenskoMagdaléna Rybáriková18.17.
RuskoRusko RuskoSvětlana Kuzněcovová27.18.
RuskoRusko RuskoDarja Kasatkinová11.19.
LotyšskoLotyšsko LotyšskoAnastasija Sevastovová17.20.
AustrálieAustrálie AustrálieAshleigh Bartyová20.21.
BelgieBelgie BelgieElise Mertensová21.22.
RuskoRusko RuskoAnastasija Pavljučenkovová25.23.
RuskoRusko RuskoJelena Vesninová43.24.
ČeskoČesko ČeskoBarbora Strýcová24.25.
AustrálieAustrálie AustrálieDarja Gavrilovová26.26.
ŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoCarla Suárezová Navarrová23.27.
EstonskoEstonsko EstonskoAnett Kontaveitová28.28.
NizozemskoNizozemsko NizozemskoKiki Bertensová29.29.
PolskoPolsko PolskoAgnieszka Radwańská32.30.
ČínaČína ČínaČang Šuaj30.31.
RumunskoRumunsko RumunskoSorana Cîrsteaová33.32.
Žebříček WTA k 19. březnu 2018

Jiné formy účasti

Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Následující hráčky postoupily z kvalifikace:

Následující hráčka postoupila z kvalifikace jako tzv. šťastná poražená:

Odhlášení

před zahájením turnaje
v průběhu turnaje

Skrečování

Ženská čtyřhra

Nasazení

StátHráčka[13]StátHráčka[13]WTANasazení
RuskoRusko RuskoJekatěrina MakarovováRuskoRusko RuskoJelena Vesninová6.1.
Čínská Tchaj-pejČínská Tchaj-pej Čínská Tchaj-pejČan Chao-čchingČínská Tchaj-pejČínská Tchaj-pej Čínská Tchaj-pejLatisha Chan16.2.
KanadaKanada KanadaGabriela DabrowskáČínaČína ČínaSü I-fan19.3.
MaďarskoMaďarsko MaďarskoTímea BabosováFrancieFrancie FrancieKristina Mladenovicová23.4.
ČeskoČesko ČeskoAndrea Sestini HlaváčkováČeskoČesko ČeskoBarbora Strýcová26.5.
ČeskoČesko ČeskoBarbora KrejčíkováČeskoČesko ČeskoKateřina Siniaková42.6.
NizozemskoNizozemsko NizozemskoKiki BertensováŠvédskoŠvédsko ŠvédskoJohanna Larssonová44.7.
SlovinskoSlovinsko SlovinskoAndreja KlepačováŠpanělskoŠpanělsko ŠpanělskoMaría José Martínezová Sánchezová44.8.
Žebříček WTA k 5. březnu 2018; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členek páru

Jiné formy účasti

Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:

Přehled finále

Mužská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Miami Open 2018 – mužská dvouhra.

Ženská dvouhra

Podrobnější informace naleznete v článku Miami Open 2018 – ženská dvouhra.

Mužská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Miami Open 2018 – mužská čtyřhra.

Ženská čtyřhra

Podrobnější informace naleznete v článku Miami Open 2018 – ženská čtyřhra.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2018 Miami Open na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Miami Open presented by Itaú 2018 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Miami Open presented by Itaú 2018 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Isner v Miami zdolal Zvereva a jako nejstarší získal první titul z turnaje Masters 1000 [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Roger Federer's Profile, section Activity [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Rafael Nadal's Profile, section Activity [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Novak Djokovic's Profile, section Activity [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Andy Murray's Profile, section Activity [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Jose Morón. ¿La era del Big Four empieza a llamar a su fin? [online]. Puntodebreak.com, 2018-03-26 [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Stephensová v Miami přehrála Ostapenkovou a slaví šestý titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-31 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bratři Bryanovi po dvou letech vyhráli turnaj Masters a získali 115. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou v Miami první společný titul nezískaly [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-05-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d Miami Open presented by Itaú 2018 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d Miami Open presented by Itaú 2018 – čtyřhra dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Miami Open presented by Itaú 2018 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Miami Open presented by Itaú 2018 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of the Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.