Miami Open 2021 – ženská čtyřhra

Miami Open 2021
VítězkyJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
FinalistkyUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
Výsledek6–2, 7–5
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2019 •• 2022 >

Ženská čtyřhra Miami Open 2021 probíhala na přelomu března a dubna 2021. Do deblové soutěže miamského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu v Miami Gardens nastoupilo třicet dva párů. V sezóně 2020 byl turnaj zrušen kvůli pandemii covidu-19. Obhájcem titulu z roku 2019 byl první světový pár složený z Belgičanky Elise Mertensové a Bělorusky Aryny Sabalenkové,[1] který nestačil v úvodním zápase na dvojici bývalých světových jedniček dvouhry Simonu Halepovou a Angelique Kerberovou. V důsledku ztráty neobhájených bodů opustily Sabalenková s Mertensovou první, resp. druhou příčku světové klasifikace. Staronovou jedničkou se stala Tchajwanka Sie Šu-wej, když jí návrat do čela zajistila prohra Maďarky Tímea Babosové ve druhém kole.

Vítězem se stal pátý nasazený pár Japonek Šúko Aojamová a Ena Šibaharaová, který ve finále zdolal americko-brazilské turnajové osmičky Hayley Carterovou a Luisu Stefaniovou po dvousetovém průběhu 6–2 a 7–5. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 1000 bodů a získaly šestou společnou trofej. V probíhající sezóně vyhrály třetí turnaj a jejich celková zápasová bilance po skončení činila 15–4. Aktivní bilanci finálových duelů navýšily na 6–1. Šúko Aojamová vybojovala patnáctý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Šibaharaovou to bylo šesté takové turnajové vítězství. V Miami se staly prvními japonskými vítězkami od Ai Sugijamové z roku 2008.[2]

Nasazení párů

  1. Belgie Elise Mertensová / Bělorusko Aryna Sabalenková (1. kolo)
  2. Česko Barbora Krejčíková / Česko Kateřina Siniaková (2. kolo)
  3. USANicole Melicharová-Martinezová / Nizozemsko Demi Schuursová (1. kolo)
  4. Maďarsko Tímea Babosová / Rusko Veronika Kuděrmetovová (2. kolo)
  5. Japonsko Šúko Aojamová / Japonsko Ena Šibaharaová (vítězky)
  6. Čína Sü I-fan / Čína Čang Šuaj (2. kolo)
  7. Chile Alexa Guarachiová / USA Desirae Krawczyková (1. kolo)
  8. USA Hayley Carterová / Brazílie Luisa Stefaniová (finále)

Pavouk

Legenda

Finálové fáze

Semifinále Finále
  USA Bethanie Matteková-Sandsová
 Polsko Iga Świąteková
664[2] 
5 Japonsko Šúko Aojamová
 Japonsko Ena Šibaharaová
377[10] 
 5 Japonsko Šúko Aojamová
 Japonsko Ena Šibaharaová
67
 
 8 USA Hayley Carterová
 Brazílie Luisa Stefaniová
25
8 USA Hayley Carterová
 Brazílie Luisa Stefaniová
26[10]
  Kanada Gabriela Dabrowská
 Mexiko Giuliana Olmosová
63[8] 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Belgie E Mertens
 Bělorusko A Sabalenka
55 
 Rumunsko S Halep
 Německo A Kerber
77    Rumunsko S Halep
 Německo A Kerber
 
PR Belgie K Flipkens
 USA C Vandeweghe
62[6]   Ukrajina L Kičenok
 Lotyšsko J Ostapenko
w/o 
 Ukrajina L Kičenok
 Lotyšsko J Ostapenko
36[10]     Ukrajina L Kičenok
 Lotyšsko J Ostapenko
14 
 Rusko A Blinkova
 Rumunsko M Niculescu
01     USA B Mattek-Sands
 Polsko I Świątek
66 
 USA B Mattek-Sands
 Polsko I Świątek
66    USA B Mattek-Sands
 Polsko I Świątek
66
 USA S Kenin
 USA S Stephens
63[8]  6 Čína I-f Sü
 Čína Š Čang
31 
6 Čína I-f Sü
 Čína Š Čang
46[10]    USA B Mattek-Sands
 Polsko I Świątek
664[2]
4 Maďarsko T Babos
 Rusko V Kuděrmetova
36[10]   5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
377[10]
 Austrálie E Perez
 Čína S-s Čeng
64[7]  4 Maďarsko T Babos
 Rusko V Kuděrmetova
15 
Alt Francie C Garcia
 Argentina N Podoroska
776  Alt Francie C Garcia
 Argentina N Podoroska
67 
 Česko L Hradecká
 Česko Kr Plíšková
632   Alt Francie C Garcia
 Argentina N Podoroska
32
PR USA K Christian
 Rusko A Kudrjavceva
23   5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
66 
 Chorvatsko D Jurak
 Srbsko N Stojanović
66    Chorvatsko D Jurak
 Srbsko N Stojanović
 Slovinsko A Klepač
 Slovinsko T Zidanšek
771[6]  5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
w/o 
5 Japonsko Š Aojama
 Japonsko E Šibahara
626[10] 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
66 
 Kazachstán J Rybakina
 Řecko M Sakkari
14  8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
66 
WC Austrálie A Tomljanović
 Spojené království H Watson
41  Alt Rusko J Alexandrova
 Čína Č-s Jang
30 
Alt Rusko J Alexandrova
 Čína Č-s Jang
66   8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
66 
WC USA H Baptiste
 USA R Montgomery
22   Alt USA A Muhammad
 USA J Pegula
41 
Alt Chorvatsko P Martić
 USA S Rogers
66  Alt Chorvatsko P Martić
 USA S Rogers
63[3]
Alt USA A Muhammad
 USA J Pegula
66  Alt USA A Muhammad
 USA J Pegula
46[10] 
3 USAN Melichar
 Nizozemsko D Schuurs
22   8 USA H Carter
 Brazílie L Stefani
26[10]
7 Chile A Guarachi
 USA D Krawczyk
36[7]     Kanada G Dabrowski
 Mexiko G Olmos
63[8]
 Kanada G Dabrowski
 Mexiko G Olmos
64[10]    Kanada G Dabrowski
 Mexiko G Olmos
66 
PR USA V King
 Kazachstán J Švedova
52    Německo A-L Friedsam
 Austrálie S Sanders
24 
 Německo A-L Friedsam
 Austrálie S Sanders
76     Kanada G Dabrowski
 Mexiko G Olmos
677
 USA C Gauff
 USA C McNally
66     USA C Gauff
 USA C McNally
464 
 Ukrajina N Kičenok
 Rumunsko R Olaru
31    USA C Gauff
 USA C McNally
656[10]
WC Nizozemsko K Bertens
 Nizozemsko A Rus
14  2 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
774[8] 
2 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
66 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 Miami Open – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sunshine Double pro Mertensovou a Sabalenkovou. Po Indian Wells ovládly i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-01 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  2. Aoyama, Shibahara win third title of year in Miami over Carter, Stefani [online]. WTA Tennis, 2021-04-04 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia