Michael Fincke

Edward Michael Fincke
Astronaut NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození14. března 1967 (56 let)
Místo narozeníPittsburgh, Pensylvánie, USA
Předchozí
zaměstnání		Vojenský inženýr a letec
Hodnostplukovník (2007)
Čas ve vesmíru365 dní 21 hodin 31 minut
Kosmonaut od1. května 1996
MiseExpedice 9
(Sojuz TMA-4/ISS)
Expedice 18
(Sojuz TMA-13/ISS)
Znaky misí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Michael Fincke (* 14. března 1967 Pittsburgh, Pensylvánie, USA) je bývalý americký voják, od května 1996 astronaut NASA. Má za sebou dva půlroční lety na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Život

Mládí

Michael Fincke pochází z Pensylvánie, roku 1989 získal dva tituly bakaláře na MIT (v oboru aeronautiky a astronautiky a v oboru věd o Zemi, atmosféře a planetách.[1] Léto 1989 strávil na stáži v Moskevském leteckém institutu Serga Ordžonikidzeho. O rok později se na Stanfordově univerzitě stal magistrem. Druhý magisterský titul (z planetární geologie) získal na University of Houston–Clear Lake roku 2001. Od roku 1990 sloužil u vojenského letectva jako inženýr pro testování kosmických systémů, roku 1994 absolvoval školu zkušebních pilotů, od ledna 1996 sloužil v Japonsku ve funkci koordinátor prací na japonsko-americkém projektu stíhačky XF-2.[2] Nalétal 825 hodin na 30 typech letadel.[1]

Astronaut

V květnu 1996 byl v 16. náboru NASA vybrán mezi astronauty. Po dvouletém kurzu všeobecné kosmické přípravy získal kvalifikaci letový specialista.[2]

V červenci 1999 byl zařazen do záložní posádky Expedice 4. Dalšími členy posádky byli Gennadij Padalka a Stephen Robinson. Expedice 4 startovala v prosinci 2001.[2]

V březnu 2002 byl určen do hlavní posádky Expedice 9 s Gennadijem Padalkou a Olegem Kononěnkem. Současně byl v dubnu – prosinci 2002 členem záložní posádky Expedice 6. Po havárii Columbie byly plány letů a složení expedic několikrát změněny, nakonec byla posádka Padalka, Fincke koncem ledna 2004 stanovena hlavní pro Expedici 9.[2]

První let

Oba kosmonauti ještě s nizozemským astronautem ESA André Kuipersem odstartovali do vesmíru 19. dubna 2004 na palubě Sojuzu TMA-4. Nahradili kolegy z Expedice 8 a na půl roku se zabydleli na stanici. V říjnu je vystřídali členové Expedice 10. Padalka s Finckem (a Jurij Šargin přiletivší s Expedicí 10) přistáli v Kazachstánu 24. října 2004 po 187 dnech, 21 hodinách a 16 minutách letu.[2][3]

Mezi lety

V říjnu 2005 nahradil Johna Grunsfelda v záložní posádce Expedice 13, v ní se připravoval do března 2006.[2]

Od srpna 2006 do října 2007 byl velitelem záložní posádky Expedice 16 (s Saližanem Šaripovem). V únoru 2007 byla posádka Fincke, Šaripov jmenována hlavní posádkou Expedice 18. V květnu 2008 Šaripova, odvolaného ze zdravotních důvodů, nahradil Jurij Lončakov.[2]

Druhý let

Fincke, Lončakov a americký vesmírný turista Richard Garriott odstartovali 12. října 2008 v Sojuzu TMA-13. Po spojení s ISS během týdne přebrali stanici od Expedice 17. Její členové Sergej Volkov a Oleg Kononěnko se s Garriottem vrátili na Zemi a kosmonauti Expedice 18 (včetně Gregory Chamitoffa, který přešel z Expedice 17) zůstali na stanici. Fincke s Lončakovem po obvyklém půlroce pobytu na stanici přistáli 8. dubna 2009 po letu trvajícím 178 dní a 14 minut.[2][4]

Další aktivity

Společně s dalším astronautem Terrym Virtsem obdržel drobnou cameo roli v epizodě „Toto jsou cesty…“ (2005), posledním díle sci-fi seriálu Star Trek: Enterprise.[5]

Reference

  1. ↑ a b Edward Michael “Mike” Fincke [online]. Houston: NASA, rev. 2008-04 [cit. 2009-05-07]. Dostupné online. (anglicky)  – Oficiální biografie NASA
  2. ↑ a b c d e f g h IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-05-06]. Kapitola США. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2004-10-30 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 9. [dále jen Holub]. Dostupné online. 
  4. ↑ Holub. Rev. 2009-04-08 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 18. 
  5. ↑ NEVILLS, Amiko. Final Frontier Astronauts Land on Star Trek [online]. Houston: NASA's Johnson Space Center, rev. 2005-5-13 [cit. 2013-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-26. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Soyuz TMA-4 Patch.png
Soyuz TMA-4 Patch
ISS Expedition 18 patch.png
ISS Expedition 18 patch
This emblem represents the eighteenth expedition to the International Space Station (ISS). Featured prominently is the Roman numeral XVIII. The "X" evokes exploration, which is at the core of the indivisible cooperation of the International Space Station partners. "V" is for victory and for the five space agencies in the ISS program. "III" stands for the hope that this crew will help evolve the ISS from supporting the last three-person crew to crews of six explorers and researchers. The moon, sun and stars symbolize the efforts of the entire ISS team, which will lead to the human exploration of the moon, our solar system and beyond.
Expedition 9 insignia.png
This emblem represents the Ninth Expedition to the International Space Station. The Soyuz rocket and letter "X" combine into the Roman numeral IX. The "X" evokes Exploration, which is at the core of the indivisible partnership of the two space pioneering nations. Research aboard ISS will lead to human exploration of the Moon and Mars. This pursuit is strengthened by the common memory of the astronauts and cosmonauts who gave their lives in this valiant endeavor. Their stars form the leading edge of the wings of the eagle spirit that embodies Human Space Flight. The Astronaut symbol is flanked by the Expedition 9 crew names leaning together, with a "9" stylized as the plume of their rocket. The baton of great discovery is passed to the crew of the spaceship advancing to their orbital outpost.