Michael Green

Michael Green
Narození22. května 1946 (78 let)
Londýn
BydlištěLondýn
Alma materChurchill College
William Ellis School
Univerzita v Cambridgi
Povolánífyzik, matematik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléLondýnská univerzita královny Marie
Univerzita v Cambridgi
OceněníMaxwell Medal and Prize (1987)
Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (1989)
Clarivate Citation Laureates (2002)
Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (2002)
Diracova medaile Institutu fyziky (2004)
… více na Wikidatech
FunkceLukasiánský profesor matematiky (od 2009)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michael Boris Green FRS[1] (* 22. května 1946) je britský fyzik a jeden z průkopníků teorie strun. Působí jako profesor na Katedře aplikované matematiky a teoretické fyziky v Clare Hall v Cambridge v Anglii. V roce 2009 nahradil Stephena Hawkinga na pozici Lukasiánského profesora matematiky, kterým byl do roku 2015.[2][3][4]

Vzdělávání

Green se narodil v Londýně. Absolvoval William Ellis School v Londýně a Churchill College v Cambridgi[5] , kde získal bakalářský titul z teoretické fyziky (1967) a doktorát v oboru teorie elementárních částic (1970).[6][7][8]

Kariéra

Po zisku doktorátu absolvoval postgraduální výzkum na Princetonské univerzitě (1970-1972), Univerzitě v Cambridgi a Oxfordské univerzitě. Mezi lety 1978 a 1993 byl docentem a profesorem na Queen Mary College na Londýnské univerzitě a v červenci 1993 byl jmenován profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Cambridge. V říjnu 2009 byl jmenován lukasiánským profesorem matematiky, když ve funkci vystřídal Stephena Hawkinga.[2][3] V roce 2015 ho vystřídal Michael Cates, specialista na koloidy, gely, a prachové částice.

Výzkum

Po mnohaleté spolupráci s Johnem Henry Schwarzem[9],objevili v roce 1984 zrušení anomálií v typu I teorie strun. Tento průlom s názvem Greenův–Schwarzův mechanismus inicioval první superstrunovou revoluci. Green také pracoval na Dirichletových okrajových podmínkách v teorii strun, které vedly k předpokladu D-brán[10] a instatonů.[11]

Ocenění a vyznamenání

Green získal Diracovu a Maxwellovu medaili, Diracova cena a cenu Dannieho Heinemena od Americké fyzikální společnosti. Byl zvolen do Královské Společnosti v roce 1989.[1] Green je spoluautorem více než 150 výzkumných prací.[4][12]

V roce 2013 získali Green a Schwarz Fundamental Physics Prize  za "otevření nových pohledů na kvantovou gravitaci a sjednocení interakcí."

Vybrané publikace

  • Green, M., John H. Schwarz, and E. Witten. Superstring Theory. Vol. 1, Introduction. Cambridge Monographs on Mathematical Physics. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1988. ISBN 9780521357524.
  • Superstring Theory. Vol. 2, Loop Amplitutes, Anomalies and Phenomenology. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1988. ISBN 9780521357531.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Green (physicist) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b "Green, Michael Boris: Library and Archive Catalogue".
  2. ↑ a b Henderson, Mark (20 October 2009).
  3. ↑ a b "Michael Green elected 18th Lucasian Professor at the University of Cambridge" Archivováno 25. 10. 2009 na Wayback Machine..
  4. ↑ a b Michael Green's publications indexed by the Scopus bibliographic database, a service provided by Elsevier. (subscription required)
  5. ↑ "GREEN, Prof.
  6. ↑ Michael Green at the Mathematics Genealogy Project
  7. ↑ Green, Michael Boris (1970).
  8. ↑ "Dirac Medal 1989 Presentation Ceremony Leaflet" Archivováno 22. 7. 2011 na Wayback Machine. (pdf).
  9. ↑ Green, M. B.; Schwarz, J. H. (1984).
  10. ↑ Green, M. B.; Harvey, J. A.; Moore, G. (1997).
  11. ↑ Green, M. B.; Gutperle, M. (1997).
  12. ↑ "Michael Green Bibliography listing" Archivováno 13. 10. 2020 na Wayback Machine..

Externí odkazy