Michael Hopkins
| Michael Scott Hopkins | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost |  USA |
| Datum narození | 28. prosince 1968 (55 let) |
| Místo narození | Lebanon, Missouri, USA |
| Předchozí zaměstnání | Inženýr letectva (USAF) |
| Hodnost | Podplukovník letectva |
| Čas ve vesmíru | 333 dní, 12 hodin a 54 minut |
| Kosmonaut od | 29. června 2009 |
| Mise | Expedice 37/38 na ISS (Sojuz TMA-10M/ISS) Expedice 64/65 na ISS (Crew-1) |
| Znaky misí |      |
| Kosmonaut do | 30. června 2023 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michael Scott Hopkins (* 28. listopadu 1968, Lebanon, Missouri, USA) je americký astronaut, 533. člověk ve vesmíru. Zúčastnil se dvou letů k Mezinárodní vesmírné stanici, v roce 2013 v lodi Sojuz TMA-10M a v roce 2020 v lodi SpaceX Crew-1. Ve vesmíru pobýval 333 dní, 12 hodin 54 minut. Pětkrát vystoupil do volného prostoru na celkem 32 hodin a 1 minutu. Michael Hopkins je ženatý, má dva syny.[1]
Studium a vojenská kariéra
Michael Hopkins se narodil v Lebanonu ve státě Missouri, vyrůstal na farmě nedaleko Richlandu v témže státě. Po střední škole se přihlásil na bakalářské studium na Univerzitě v Illinois (University of Illinois), absolvoval ji roku 1991 v oboru letecké a kosmické techniky. Na Stanfordově univerzitě získal ve stejném oboru roku 1992 titul magistra.[1][2]
Od roku 1992 sloužil v letectvu, na základně Kirtland od roku 1993 pracoval v oblasti pokročilých kosmických technologií. Absolvoval kurs leteckých inženýrů na Edwardsově letecké základně, podílel se na testech letounů C-17 a C-130. Roku 2003 byl vyslán do Parmy studovat politické vědy na tamní univerzitě (Università degli Studi di Parma). Od roku 2005 sloužil v Pentagonu, naposled jako asistent místopředsedy Sboru náčelníků štábů.[1]
Astronaut
Přihlásil se k 18. i 19. náboru astronautů NASA v letech 1999 a 2003, nicméně uspěl až na třetí pokus, při 20. náboru. Dne 29. června 2009 byl zařazen mezi americké astronauty a zahájil základní kosmonautický výcvik,[2] který dokončil v listopadu 2011.[1]
V únoru 2011 NASA oficiálně oznámila jeho zařazení do posádky Expedic 37 a 38 na ISS s plánovaným startem v září 2013,[3] posádka byla současně záložní pro Expedici 35/36 startující v březnu 2013.[2] Ke svému prvnímu letu odstartoval z kosmodromu Bajkonur 25. září 2013 ve 20:58:50 UTC jako palubní inženýr lodi Sojuz TMA-10M, společně s velitelem Olegem Kotovem a palubním inženýrem Sergejem Rjazanským. Po šestihodinovém letu se trojice kosmonautů 26. září na Mezinárodní vesmírné stanici připojila ke kolegům z Expedice 37, Fjodoru Jurčichinovi, Lucovi Parmitanovi a Karen Nybergové.[4] V listopadu 2013 při částečné obměně posádky ISS Jurčichina, Parmitana a Nybergovou nahradili Michail Ťurin, Richard Mastracchio a Kóiči Wakata. Během letu Hopkins společně s Richardem Mastracchiem dvakrát vystoupil do volného prostoru, dohromady na 12 hodin a 58 minut.[2] Na Zemi se posádka Sojuzu TMA-10M vrátila 11. března 2014 v 03:24 UTC[5] po 116 dnech, 6 hodinách a 25 minutách letu.
V srpnu 2018 byl vybrán na let Space Crew-1, první řádnou misi lodi Dragon Crew společnosti SpaceX[6]. Členy posádky se dále stali Victor Glover, Sóiči Noguči a Shannon Walkerová. Hopkins ke svému druhému letu do vesmíru odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska 16. listopadu 2020 v 00:27 UTC. Po připojení k ISS se stal letovým specialistou Expedice 64. Během letu uskutečnil 3 výstupy do volného prostoru s Victorem Gloverem o celkové délce 19 hodin a 3 minuty. Posádka Space Crew-1 na ISS zůstala ještě po dva týdny nové Expedice 65 a pak ve své lodi přistála v Mexickém zálivu nedaleko pobřeží Floridy 2. května 2021 v 6:56 UTC, tedy po 167 dnech, 6 hodinách a 29 minutách letu.
NASA 30. června oznámila Hopkinsův odchod z oddílu astronautů, z celé agentury a současně i z vojenské služby.[7]
Zajímavost
Hopkins je prvním člověkem, o němž je známo, že s sebou do vesmíru vzal proměněné hostie, a to v roce 2013. Podle jeho vlastních slov šlo o 6 hostií, z nichž každá byla rozdělena na čtyři části, aby mohl přijímat tělo Páně každý týden, který ve vesmíru strávil. Je katolík.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Biographical data. Michael S. Hopkins (LIEUTENANT COLONEL, USAF) [online]. NASA, rev. 2013-09 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2014-3-11 [cit. 2014-03-18]. Kapitola Michael Scott Hopkins. Dostupné online. (rusky)
- ↑ CURIE, Michael; CLOUTIER-LEMASTERS, Nicole. Release: 11-044 NASA And Partners Name Upcoming Space Station Crew Members [online]. Washington, Houston: NASA, 2011-2-18 [cit. 2011-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GARCIA, Mark. Space Station: Crews & Expeditions: Expedition 37 [online]. NASA, rev. 2013-9-13 [cit. 2013-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-09. (anglicky)
- ↑ ČTK. Sojuz s triem navrátilců z ISS bezpečně přistál v zasněžené stepi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-3-11, rev. 2014-3-11 [cit. 2014-3-18]. Dostupné online.
- ↑ POTTER, Sean. NASA Assigns Crews to First Commercial Test Flights, Missions. NASA [online]. 2018-08-03 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
- ↑ AVEDISIAN, Wendy. NASA Astronaut Mike Hopkins Retires from the Agency. NASA [online]. 2023-06-29 [cit. 2023-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-01.
- ↑ https://aleteia.org/2020/11/16/spacexs-resilience-commanded-by-astronaut-who-flew-with-eucharist
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Hopkins na Wikimedia Commons - Biographical data. Michael S. Hopkins (LIEUTENANT COLONEL, USAF) [online]. NASA, rev. 2013-09 [cit. 2013-09-30]. Životopis na stránkách NASA. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
International Space Station (ISS) Expedition 64 mission insignia
- The Expedition 64 patch shows the International Space Station illuminated by the city lights of earth. The illumination of the space station modules represents the enduring partnership and continuous human presence on station for 20 years. The modules from all partner countries represent the international cooperation, which sustains this presence in space. The aurora and light behind the horizon are beautiful features of our home planet, and the Moon and stars in the background shows our future exploration beyond Earth.
ISS Expedition 38 Patch
As the International Space Station (ISS) has become a stepping stone to future space exploration, the Expedition 38 mission patch design paints a visual roadmap of exploration beyond low Earth orbit, most prominently represented by the design's flowing Expedition 38 mission numbers that wrap around Earth, the moon and Mars. Just as the sun is a guiding light in the galaxy, the ISS illuminates the bottom of the design as it is a shining beacon of the advancement of science, knowledge, and technology carried out aboard the Space Station. To visually capture the idea of the ISS being a foundation for infinite discovery, the space station's iconic solar arrays span upwards, providing the number 38 and its exploration roadmap a symbolic pedestal to rest on. Finally, the overall use of red, white, and blue in the design acknowledges the flags of the countries of origin for Expedition 38's crew -- the United States, Russia, and Japan.
International Space Station (ISS) Expedition 65 mission insignia
- The International Space Station Expedition 65 patch depicts the space station as it appears during the time the crew will be onboard. The space station flying over the Earth represents the overall reason for having a space station; to benefit the world through scientific research and international cooperation in space. When this expedition begins, the space station will have provided continued human presence in space for more than twenty years. Blue, the background color of the patch, symbolizes reliability.
- The stars represent the crew onboard the space station, as well as mission control centers located on three continents. Those stars, in that field of blue, also symbolize the thousands of space workers throughout the space station partnership who continue to contribute to the success of our International Space Station.
Leonardo da Vinci's Vitruvian Man, created some 525 years ago, as a blend of art and science and a symbol of the medical profession, is depicted amongst the orbits of a variety of satellites circling the Earth at great speed. Da Vinci's drawing, based on the proportions of man as described by the Roman architect Vitruvius, is often used as a symbol of symmetry of the human body and the universe as a whole. Almost perfect in symmetry as well, the International Space Station, with its solar wings spread out and illuminated by the first rays of dawn, is pictured as a mighty beacon arcing upwards across our night skies, the ultimate symbol of science and technology of our age. Six stars represent the six members of Expedition 37 crew, which includes two cosmonauts with a medical background, as well as a native of Da Vinci's Italy.
NASA Astronaut Mike Hopkins has been assigned to the second flight of SpaceX’s Crew Dragon.