Michael Matscheko

Michael Matscheko
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1891
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození27. prosince 1832
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. ledna 1897
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materPolytechnika Vídeň
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michael Matscheko (27. prosince 1832 Vídeň[1][2]29. ledna 1897 Vídeň[1][2][3]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Působil jako továrník ve Vídni.[1]

Byl synem vysokého úředníka (dvorního rady[3]) ministerstva zahraničí a bratrem spisovatelky Niny Hoffmannové. Studoval chemii na polytechnice ve Vídni. Účastnil se revoluce ve Vídni roku 1848 a jako poručík bojoval v jednotkách generála Józefa Bema na straně uherských revolucionářů v Sedmihradsku. Po porážce revoluce uprchl do Turecka, do Vídně se vrátil později těžce nemocen. V roce 1850 se vrátil ke studiu chemie. V prosinci 1851 byl zatčen, ale po devíti měsících zproštěn viny. Působil jako chemik v továrně na svíčky a mýdlo. V roce 1855 založil v Krakově továrnu, která ale neprosperovala. V roce 1866 se vrátil do Vídně a po dvacet let byl ředitelem zdejší Wagenmannovy chemické továrny. Zaregistroval si řadu patentů a vynálezů, zejména v oblasti zpracování tuků. V roce 1867 také provedl první destilaci surové ropy z Haliče a Rumunska v Rakousku. Později převzal od bratra Josefa továrnu na umělý kámen (firma Matscheko & Schredl) a podílel se na podnikání v těžbě uhlí a ropy.[2]

Roku 1879 se spolu s Wilhelmem Exnerem zasloužil o vznik vídeňského institutu Technologisches Gewerbemuseum. Byl funkcionářem dolnorakouského Spolku inženýrů a architektů a dolnorakouského živnostenského spolku, jehož prezidentem byl v letech 1877–1880 a 1887–1893.[2] V této funkci se koncem 70. let angažoval v prosazování zavádění ochranných cel. Byl prezidentem výboru pro přípravu živnostenské výstavy roku 1880.[3]

Byl také aktivní v politice. Zasedal jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii měst v Dolních Rakousích, obvod Vídeň, IV. okres. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Michael Matscheko, majitel realit, bytem Vídeň.[5]

Po volbách roku 1879 se uvádí jako ústavověrný poslanec.[6] Na Říšské radě se v říjnu 1879 zmiňuje jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[7] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[8] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[9] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[10] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[11] Kandidoval i ve volbách roku 1891, ale porazil ho kandidát antisemitů Wilhelm Philipp Hauck.[3]

Za zásluhy mu byl udělen Řád železné koruny a Řád Františka Josefa.[3]

Zemřel v lednu 1897.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 132. (německy) 
  2. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Matscheko, Michael von (1832-1897), Fabrikant, s. 148. (německy) 
  3. a b c d e f Michael Ritter v. Matscheko. Neue Freie Presse. Leden 1897, čís. 11651, s. 2. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=280
  6. Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2.
  7. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  8. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  9. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  10. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  11. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)