Michael Robert z Althannu

Michael Robert hrabě z Althannu
Michael Robert hrabě z Althannu
	Erb rodu Althannů
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
	Ve funkci:; 26. října 1884 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Michael Karel z Althannu (do 1881)
Nástupce	monarchie zanikla
Dědičný člen pruské Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1881 – 1918
Panovník	Vilém I., Fridrich III., Vilém II.
Držitel fideikomisu Králíky a Svojšice
	Ve funkci:; 16. května 1881 – 25. února 1919
Předchůdce	Michael Karel z Althannu
Dědičný nejvyšší kráječ v Horních a Dolních Rakousích
	Ve funkci:; 16. května 1881 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Michael Karel z Althannu
Nástupce	monarchie zanikla
C. k. komoří
Narození	18. července 1853 ; Milíčeves ; Rakouské císařství
Úmrtí	25. února 1919 (ve věku 65 let) ; Vídeň ; Rakousko
Choť	(1885) Antoinetta Hatzfeldová (1856–1933)
Rodiče	Michael Karel z Althannu (1801–1881) a Caroline Sarah Thomasová (1827–1880)
Děti	1. Julie (1886–1893) ; 2. Maria Františka (1886–1893) ; 3. Michael Karel (1897–1985)
Příbuzní	děd: Michael Maxmilián z Althannu (1769–1834) ; sestra: Marie Karolína z Althannu, provd. Vrintsová z Falkensteinu (1851–1900) ; tchyně: Gabriela z Dietrichstein-Proskau-Leslie, provd. Hatzfeldová (1825–1909) ; vnuk: Michael Robert Althann (* 1939) ; vnuk: Michael Alexander Althann (* 1940) ; vnuk: 3. Victor Franz Althann (* 1944) ; strýc: Michael Josef z Althannu (1798–1861) ; strýc: Michael Gustav z Althannu (1807–1864)
Sídlo	Zámek Zwentendorf
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Robert hrabě z Althannu (německy Michael Robert Reichsgraf von Althann, Freiherr auf der Goldburg zu Murstetten; 8. července 1853 Milíčeves – 25. února 1919 Vídeň) byl rakouský šlechtic, velkostatkář a politik. Po univerzitních studiích krátce působil v diplomacii, v roce 1881 zdědil rozsáhlé statky v Čechách, Prusku a Dolních Rakousích. Byl dědičným členem rakouské a pruské panské sněmovny.^[1]

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Althannů, narodil se na zámku Milíčeves^{[pozn. 1]} ve východních Čechách jako jediný syn hraběte Michaela Karla Althanna (1801–1881). Začal studovat práva v Bonnu, univerzitní studium dokončil ve Vídni. Poté krátce sloužil v diplomacii, byl legačním sekretářem v Londýně. V roce 1881 převzal rodové dědictví, od roku 1881 byl zároveň dědičným členem pruské panské sněmovny, v roce 1884 získal členství i v rakouské panské sněmovně. Byl též c. k. komořím a čestným rytířem Maltézského řádu. V letech 1903–1919 byl prezidentem golfového klubu ve Vídni. Užíval také v rodině dědičné tituly španělského granda I. třídy^{[pozn. 2]} a dědičného nejvyššího kraječe v Horních a Dolních Rakousích.

Rodina

Dne 2. července 1885 se oženil s hraběnkou Antoinettou Hatzfeldovou (26. 9. 1856 Libochovice – 21. 12. 1933 Vídeň), dcerou německého šlechtice, knížete Alfreda Hatzfelda. Antoinetta byla po matce Gabriele, rozené Ditrichštejnové dědičkou části majetku vymřelé knížecí větve Ditrichštejnů. Jejím majetkem tak byl velkostatek Lipník nad Bečvou na Moravě. Z jejich manželství pocházel syn Michael Karel z Althannu (1897–1985) a dvě dcery, které zemřely v dětství.

Majetek

Jeho majetkem byly statky v Čechách, Rakousku a Prusku, několik z nich mělo statut fideikomisu, což byl předpoklad pro možnost získání dědičného křesla v rakouské a pruské panské sněmovně. V Čechách vlastnil velkostatky Králíky a Svojšice.^[2] V sousedství Králík, ale již na německé (dnes polské) straně vlastnil velkostatek Mittelwalde (dnešní Międzylesie v Polsku). Robertova manželka Antoinetta zdědila v roce 1909 po matce část bývalého ditrichštejnského dominia, jejím majetkem byly velkostatky Lipník nad Bečvou a Hranice s hradem Helfštýnem.^[3] Oba manželé tak v Čechách a na Moravě spravovali majetek o rozloze přibližně 13 000 hektarů půdy. Jejich hlavním sídlem byl ale zámek Zwentendorf v Dolních Rakousích, kde zároveň sídlila centrální správa althannských statků.

Odkazy

Poznámky

↑ Zámek Milíčeves byl v majetku Althannů jen krátce (1841–1871). Koupil jej Robertův otec Michael Karel z Althannu a vzápětí přistoupil k radikální přestavbě. O tom, že v Milíčevsi rodina často pobývala svědčí právě fakt, že se zde narodil Michael Robert. V roce 1871 dostala velkostatek se zámkem jako věno Robertova starší sestra Marie Karolína (1851–1900), provdaná za hraběte Maxmiliána Vrintse.
↑ Titul španělského granda obdržel na počátku 18. století Michael Jan III. z Althannu (1679–1722), který pobýval ve Španělsku s Karlem VI. během války o španělské dědictví. Karel VI. se v Barceloně prohlásil španělským králem a uděloval španělské čestné tituly a hodnosti svým příznivcům. Jeho snaha získat španělský trůn pro rakouské Habsburky byla nakonec neúspěšná, titul španělského granda nicméně užívali dědičně všichni nástupci Michaela Jana III. z Althannu.

Reference

↑ Ottův slovník naučný, 2. díl; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 18 ISBN 80-7185-057-8
↑ PROCHÁSKA, Johann: Topographisch-Statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891 s. 20–21 dostupné online
↑ Lipník nad Bečvou, město a okres; Lipník nad Bečvou, 1933 (reprint 2012); s. 131–134 ISBN 978-80-260-2208-4

Související články

Althannové

Externí odkazy

[2] Zámek Milíčeves byl v majetku Althannů jen krátce (1841–1871). Koupil jej Robertův otec Michael Karel z Althannu a vzápětí přistoupil k radikální přestavbě. O tom, že v Milíčevsi rodina často pobývala svědčí právě fakt, že se zde narodil Michael Robert. V roce 1871 dostala velkostatek se zámkem jako věno Robertova starší sestra Marie Karolína (1851–1900), provdaná za hraběte Maxmiliána Vrintse.

[3] Titul španělského granda obdržel na počátku 18. století Michael Jan III. z Althannu (1679–1722), který pobýval ve Španělsku s Karlem VI. během války o španělské dědictví. Karel VI. se v Barceloně prohlásil španělským králem a uděloval španělské čestné tituly a hodnosti svým příznivcům. Jeho snaha získat španělský trůn pro rakouské Habsburky byla nakonec neúspěšná, titul španělského granda nicméně užívali dědičně všichni nástupci Michaela Jana III. z Althannu.

[1] Ottův slovník naučný, 2. díl; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 18 ISBN 80-7185-057-8

[4] PROCHÁSKA, Johann: Topographisch-Statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891 s. 20–21 dostupné online

[5] Lipník nad Bečvou, město a okres; Lipník nad Bečvou, 1933 (reprint 2012); s. 131–134 ISBN 978-80-260-2208-4

[1]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály