Michael Schuster (právník)

JUDr. Michael Schuster
Michael Schuster na portrétu A. Machka (rytina F. Šír), cca 1820
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci: 1812 – 1813
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci: 1816 – 1817
Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy
Ve funkci: 1821 – 1822
Předchůdce	František Mikuláš Titze
Nástupce	František Seraf Wilhelm
Narození	1767 nebo 7. dubna 1776 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	1834 nebo 20. března 1834 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Národnost	česko-německá
Choť	Anna Schuster (roz. Eckel)
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univerzita
Profese	spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Schuster (7. dubna 1767 Praha – 20. března 1834 Praha) byl česko-německý právník, advokát, vysokoškolský učitel a rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Narodil se jako syn vysokoškolského učitele Josefa Antona Schustera (1720–1797),^[1] který vyučoval na pražské univerzitě jako profesor přirozeného a trestního práva. Navštěvoval školy v Praze a poté studoval filozofii a práva na pražské univerzitě. 14. května 1790 získal doktorát z filozofie a práv, následně se po složení předepsané zkoušky u českého odvolacího soudu stal advokátem.

Od roku 1794 vypomáhal na univerzitě svého otce, který zde předtím 40 let vyučoval. 26. září 1796 jmenován řádným profesorem římského práva jako nástupce Josepha Große (1723–1796). V letech 1812/1813 a 1816/1817 byl zvolen děkanem Právnické fakulty a v letech 1821/1822 rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity a v následujícím roce prorektorem. Posléze se stal seniorem Právnické fakulty a přísedícím akademického senátu.

V roce 1810, po rozsáhlé státní právní reformě a vydání Všeobecného občanského zákoníku byl prvním držitelem stolice rakouského občanského práva. Dekretem ze dne 3. září 1818 byl jmenován členem vládní rady.

Rovněž byl členem řady spolků a institucí: byl členem výboru Společnosti přátel vlasteneckého umění, Vlasteneckého muzea v Čechách, Spolku přátel umění církevní hudby, Spolku pro povzbuzení průmyslu v Čechách či čestným členem Asociace českých spořitelen.

Michael Schuster zemřel 20. března 1834^[2] v Praze.

V roce 1792 se oženil s Annou (rozenou Eckel), s níž měl dvě dcery a dva syny, Edmunda a Heinricha, kteří se také stali právníky.

Po vydání Všeobecného občanského zákoníku se od roku 1811 věnoval jeho připomínkování. V roce 1819 vydal spis O stavebním právu, zákazu, užívání a neužívání úředních budov, dále o jednotlivých žánrech, vlastnictví a promlčení téhož (Über das Baurecht, Verbiethungsrecht, den Gebrauch und Nichtgebrauch der Dienstbaukeiten, dann über die einzelnen Gattungen, Ersitzung und Verjährung derselben), který byl v roce 1829 přeložen do italštiny pod názvem Del diritto di eriger fabbriche e del diritto di vietarle, dell' uso e non uso delle servitù. Jeho další pojednání vyšla mimo jiné v časopise Materials for Legal Studies and the Administration of Justice od Carla Josepha Pratobevery. Publikoval však především v časopise pro rakouskou právní vědu a politickoprávní studia Vincenze Augusta Wagnera.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Schuster (Jurist) na německé Wikipedii.

• MÁDL, Karel Boromejský. Antonín Machek, malíř podobizen: (1775-1844). Praha: Jan Štenc, 1929, s. 17. Dostupné online

• Österreichisches Biographisches Lexikon (německy)