Michael Seymour (1768–1834)

Admirál Sir Michael Seymour
Narození	8. listopadu 1768 Hrabství Limerick
Úmrtí	9. července 1834 (ve věku 65 let) Rio de Janeiro
Povolání	námořní důstojník
Ocenění	rytíř komandér Řádu lázně
Choť	Jane Hawker (od 1789)[1]
Děti	William Hobart Seymour[2] Jane Ward Seymour[2] Frances Anne Seymour[2][3] Mary Dorothea Seymour[2] Caroline Seymour[2] Elizabeth Seymour[2] … více na Wikidatech
Rodiče	John Seymour[2] a Grizel Hobart[2]
Příbuzní	Jane Seymour[2] (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Michael Seymour (Sir Michael Seymour, 1st Baronet Seymour of High Mount) (8. listopadu 1768, Limerick, Irsko – 9. července 1834, Rio de Janeiro, Brazílie) byl britský admirál. U Royal Navy sloužil od svých dvanácti let, během napoleonských válek byl povýšen do šlechtického stavu (1809). Kariéru zakončil v hodnosti kontradmirála a vrchního velitele u břehů jižní Ameriky, zemřel v Brazílii.

Životopis

Pocházel z významného šlechtického rodu Seymourů, patřil k vedlejší linii, která od počátku 18. století sídlila v Irsku. Narodil se jako jediný syn duchovního Johna Seymoura (†1795) a u námořnictva sloužil od svých dvanácti let. Zúčastnil se války proti Francii a poté sloužil na různých lodích, v roce 1790 byl povýšen na poručíka. Po krátkém období v soukromí byl znovu povolán do aktivní služby za války s revoluční Francií. Zúčastnil se tažení pod velením admirála Howe a v roce 1794 přišel o levou ruku. Po zotavení se znovu zapojil do války a v roce 1800 byl povýšen na kapitána. Po obnovení válečného stavu s Francií v roce 1803 operoval v Lamanšském průlivu a během kontinentální blokády likvidoval francouzské obchodní lodě. V roce 1809 byl povýšen na baroneta. V závěru napoleonských válek obdržel Řád lázně a poté byl komisařem loděnic v Portsmouthu. V roce 1832 dosáhl hodnosti kontradmirála a byl jmenován vrchním velitelem u břehů jižní Ameriky (1832–1834). V této době trpěl špatným zdravotním stavem a zemřel nedlouho poté v Rio de Janeiro.

S manželkou Jane Hawker měl třináct dětí^[4]. Dědicem titulu baroneta byl kněz Sir John Seymour (1800–1880), který po manželce přijal v roce 1842 jméno Culme-Seymour. Další synové James Seymour (1801–1827) a Edward Seymour (1804–1837) zemřeli předčasně v důstojnických hodnostech u armády a námořnictva. Významného postavení v námořnictvu dosáhl třetí syn Sir Michael Seymour (1802–1887). V linii Culme-Seymour pocházeli z rodiny v dalších generacích admirálové Sir Michael Culme-Seymour (1836–1920) a Sir Michael Culme-Seymour (1867–1925).

Odkazy

Reference