Michael Seymour (1802–1887)

Admirál Sir Michael Seymour
Portrét ze sbírek britského ministerstva obrany
Narození	3. prosince 1802 Spojené království
Úmrtí	23. února 1887 (ve věku 84 let) Horndean
Bydliště	Londýn Venezuela Horndean
Povolání	politik, cestovatel, malíř a námořní důstojník
Ocenění	velkokříž Řádu lázně
Politická strana	Liberální strana
Choť	Dorothy Knighton (od 1829)[1]
Děti	Dorothea Seymour[2] Blanche Seymour[2] Michael Francis Knighton Seymour[2]
Rodiče	Michael Seymour[2] a Jane Hawker[2]
Příbuzní	Richard Seymour, Sir John Hobart Culme-Seymour, 2nd Bt., James Seymour, Edward Seymour, William Hobart Seymour, Jane Ward Seymour, Frances Anne Seymour, Dora Seymour, Mary Dorothea Seymour, Caroline Seymour, Elizabeth Seymour a Ellen Seymour (sourozenci)
Funkce	Člen 18. parlamentu Spojeného království (1859–1863) Vice Admiral of the United Kingdom (1876–1887)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Michael Seymour (3. prosince 1802 – 23. února 1887) byl britský admirál. V královském námořnictvu sloužil od roku 1813 a již v roce 1826 byl kapitánem. Později se zúčastnil krymské války, v níž byl vážně zraněn. Jako vrchní velitel u břehů Číny vynikl v druhé opiové válce, v roce 1864 dosáhl hodnosti admirála^[3].

Životopis

Pocházel z významného šlechtického rodu Seymourů, patřil k vedlejší linii, která od počátku 18. století sídlila v Irsku. Narodil se jako třetí syn admirála Sira Michaela Seymoura (1768–1834). U královského námořnictva sloužil od roku 1813 a již v roce 1826 dosáhl hodnosti kapitána. Poté velel několika lodím, sloužil ve Středomoří, v Lamanšském průlivu a v jižní Americe, souběžně byl v letech 1827–1859 sekretářem Řádu lázně. V roce 1849 byl pověřen prohlídkou námořního arzenálu ve Francii, o této návštěvě vypracoval zprávu pro britskou vládu. Stále v hodnosti kapitána byl v letech 1851–1854 superintendantem loděnic v Devonportu, poté se zúčastnil krymské války^[4]. V roce 1854 dosáhl hodnosti kontradmirála a na Krymu byl náčelníkem štábu admirála Napiera. V letech 1856–1859 byl vrchním velitelem v Indickém oceánu a u břehů Číny. Jako námořní velitel vynikl v druhé opiové válce, kdy zlikvidoval čínskou flotilu, dobyl Kanton a přispěl k rychlému uzavření míru. V návaznosti na to získal Řád lázně (1859) a v letech 1859–1863 byl navíc členem Dolní sněmovny (patřil k liberálům a v parlamentu zastupoval přístav Devonport). V roce 1860 byl jmenován viceadmirálem a v letech 1863–1869 byl velitelem v Portsmouthu. V roce 1864 dosáhl hodnosti admirála a v roce 1870 odešel do výslužby. V letech 1876–1887 zastával čestnou funkci viceadmirála Spojeného království.

S manželkou Jane Hawker měl tři děti. Starší dcera Dorothea byla manželkou viceadmirála Donalda Mackenzie (1815–1894), mladší dcera Blanche se provdala za plukovníka Erskine Dawsona (1829–1875), účastníka krymské války a indického povstání.

Vysokých hodností u královského námořnictva dosáhli také jeho synovci Sir Michael Culme-Seymour (1836–1920) a Sir Edward Hobart Seymour (1840–1929).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Seymour na Wikimedia Commons
• Admirál Michael Seymour na A Naval Biographical Dictionary dostupné online
• Životopis admirála Michaela Seymoura dostupné online Archivováno 31. 1. 2014 na Wayback Machine.