Michael Venus

Michael Venus
Michael Venus na Monte-Carlo Masters 2022
Michael Venus na Monte-Carlo Masters 2022
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké (2002–2010)
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland (2010–)
Datum narození16. října 1987 (37 let)
Místo narozeníAuckland, Nový Zéland[1]
BydlištěLondýn, Spojené království[2]
Výška191 cm[1]
Hmotnost86 kg[1]
Profesionál od2009[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 684 968 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů11–20
Tituly0 ATP, 3 Futures
Nejvyšší umístění274. místo (25. července 2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů352–236
Tituly25 ATP, 8 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (29. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2019, 2022)
French Openvítěz (2017)
Wimbledonfinále (2018)
US Open3. kolo (2014, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůfinále (2019)
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Openfinále (2023)
Wimbledonsemifinále (2018)
US Openfinále (2017, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250111a11. ledna 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz2020 Tokiočtyřhra mužů

Michael Venus (* 16. října 1987 Auckland) je novozélandsko-americký profesionální tenista specializující se na čtyřhru a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2017, spolu s Ryanem Harrisonem. Do sezóny 2010 reprezentoval Spojené státy, kde hrál univerzitní tenis, a následně začal nastupovat za rodný Nový Zéland. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet pět deblových turnajů, z toho prvních pět po boku Mateho Paviće. Na challengerech ATPokruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2011 na 274. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 6. místě.[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Pákistánu, v němž prohrál dvouhru s Ajsámem Kúreším i čtyřhru po boku Marcuse Daniella. Přesto Novozélanďané vyhráli 3:2 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 10–11 ve dvouhře a 8–6 ve čtyřhře.[4]

Soukromý život

Narodil se roku 1987 v novozélandském největším městě Aucklandu do rodiny Davida a Lynney Venusových. Má tři sestry. Absolvoval Louisianskou státní univerzitu.[1]

Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Za preferovaný povrch uvede tvrdý a jako svůj silný úder forhend.[1]

Tenisová kariéra

Hráč univerzitního tenisu

S rodinou se přestěhoval do Spojených států, kde začal hrát dorosteneckou ligu a v roce 2006 vyhrál národní antukové mistrovství v kategorii 18letých. Následně se rozhodoval mezi univerzitním studiem a profesionálním tenisem. Zvolil vysokou školu, na níž se zapojil do univerzitního tenisu v rámci College Conference.[5]

Po prvním roce studia přestoupil z Texaské univerzity na Louisianskou státní univerzitu a podle pravidel musel sezónu 2006–2007 vynechat. Během louisianského období se v lednu 2008 stal prvním hráčem týmu tamější univerzity, který vyhrál celoamerický šampionát ITA (Intercollegiate Tennis Association, univerzitní asociace) v oklahomské Tulse. Sezónu 2008–2009 zakončil na žebříčku ITA sedmým místem ve dvouhře a čtvrtým ve čtyřhře. Americký studentský tým reprezentoval v prosinci 2009 na mezinárodním turnaji BNP Paribas International University Challenge of Tennis ve francouzském Poitiers.[6]

Profesionální kariéra

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Chorvatem Matem Pavićem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se stabilním chorvatským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.

Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Pavićem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek ve dvou setech.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2017French OpenantukaUSA Ryan HarrisonMexiko Santiago González
USA Donald Young
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3
Finalista2018WimbledontrávaJižní Afrika Raven KlaasenUSA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7

Smíšená čtyřhra: 3 (0–3)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Finalista2017US OpentvrdýČínská Tchaj-pej Čan Chao-čchingŠvýcarsko Martina Hingisová
Spojené království Jamie Murray
1–6, 6–4, [8–10]
Finalista2019US OpentvrdýČínská Tchaj-pej Čan Chao-čchingUSA Bethanie Mattek-Sandsová
Spojené království Jamie Murray
2–6, 3–6
Finalista2023French OpenantukaKanada Bianca AndreescuováJaponsko Miju Katová
Německo Tim Pütz
6–4, 4–6, [6–10]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stavdatumturnajpovrchspoluhráčsoupeři v zápase o medailivýsledek
Bronz30. července 2021Tokio, JaponskotvrdýNový Zéland Marcus DaniellUSA Austin Krajicek
USA Tennys Sandgren
7–6(7–3), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 48 (25–23)

Legenda
Grand Slam (1–1)
Turnaj mistrů (0–1)
ATP Tour Masters 1000 (1–4)
ATP Tour 500 (7–6)
ATP Tour 250 (16–11)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.23. května 2015Nice, FrancieATP 250antukaChorvatsko Mate PavićNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(7–4), 2–6, [10–7]
Finalista1.26. července 2015Bogota, KolumbieATP 250tvrdýChorvatsko Mate PavićFrancie Édouard Roger-Vasselin
Česko Radek Štěpánek
5–7, 3–6
Finalista2.25. října 2015Stockholm, ŠvédskoATP 250tvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićUSA Nicholas Monroe
USA Jack Sock
5-7, 2-6
Vítěz2.16. ledna 2016Auckland, Nový ZélandATP 250tvrdýChorvatsko Mate PavićUSA Eric Butorac
USA Scott Lipsky
7-5, 6-4
Vítěz3.7. února 2016Montpellier, FrancieATP 250tvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićNěmecko Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
7–5, 7–6(7–4)
Vítěz4.21. února 2016Marseille, FrancieATP 250tvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićIzrael Jonatan Erlich
Spojené království Colin Fleming
6–2, 6–3
Finalista3.21. května 2016Nice, FrancieATP 250antukaChorvatsko Mate PavićKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–4, 4–6, [8–10]
Vítěz5.12. června 2016Rosmalen, NizozemskoATP 250trávaChorvatsko Mate PavićSpojené království Dominic Inglot
Jižní Afrika Raven Klaasen
3–6, 6–3, [11–9]
Finalista4.24. července 2016Gstaad, ŠvýcarskoATP 250antukaChorvatsko Mate PavićChile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
6–7(2–7), 2–6
Finalista5.25. září 2016Mety, FrancieATP 250tvrdýChorvatsko Mate PavićChile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
3–6, 6–7(4–7)
Finalista6.23. října 2016Stockholm, ŠvédskoATP 250tvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićŠvédsko Elias Ymer
Švédsko Mikael Ymer
1–6, 1–6
Finalista7.30. října 2016Basilej, ŠvýcarskoATP 500tvrdý (h)Švédsko Robert LindstedtŠpanělsko Marcel Granollers
USA Jack Sock
3–6, 4–6
Vítěz6.1. května 2017Estoril, PortugalskoATP 250antukaUSA Ryan HarrisonŠpanělsko David Marrero
Španělsko Tommy Robredo
7–5, 6–2
Vítěz7.30. května 2017French Open, Paříž, FrancieGrand SlamantukaUSA Ryan HarrisonMexiko Santiago González
USA Donald Young
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3
Vítěz8.25. února 2018Marseille, Francie (2)ATP 250tvrdý (h)Jižní Afrika Raven KlaasenNový Zéland Marcus Daniell
Spojené království Dominic Inglot
6–7(2–7), 6–3, [10–4]
Finalista8.16. června 2018Rosmalen, NizozemskoATP 250trávaJižní Afrika Raven KlaasenSpojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor
6–7(3–7), 5–7
Finalista9.14. července 2018Wimbledon, Londýn, Velká BritánieGrand SlamtrávaJižní Afrika Raven KlaasenUSA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7
Finalista10.12. srpna 2018Toronto, KanadaMasters 1000tvrdýJižní Afrika Raven KlaasenFinsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
2–6, 7–6(9–7), [6–10]
Finalista11.7. října 2018Tokio, JaponskoATP 500tvrdý (h)Jižní Afrika Raven KlaasenJaponsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Finalista12.12. ledna 2019Auckland, Nový ZélandATP 250tvrdýJižní Afrika Raven KlaasenJaponsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
3–6, 4–6
Finalista13.19. května 2018Řím, ItálieMasters 1000antukaJižní Afrika Raven KlaasenKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
1–6, 3–6
Vítěz9.23. června 2019Halle, NěmeckoATP 500trávaJižní Afrika Raven KlaasenPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–3, [10–4]
Vítěz10.4. srpna 2019Washington, D.C., Spojené státyATP 500tvrdýJižní Afrika Raven KlaasenNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 6–3, [10–2]
Finalista14.17. listopadu 2019Londýn, Velká BritánieTurnaj mistrůtvrdý (h)Jižní Afrika Raven KlaasenFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
3–6, 4–6
Vítěz11.29. února 2020Dubaj, Spojené arabské emirátyATP 500tvrdýAustrálie John PeersJižní Afrika Raven Klaasen
Rakousko Oliver Marach
6–3, 6–2
Vítěz12.27. září 2020Hamburk, NěmeckoATP 500antukaAustrálie John PeersChorvatsko Ivan Dodig
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–4
Vítěz13.25. října 2020Antverpy, BelgieATP 250tvrdý (h)Austrálie John PeersIndie Rohan Bopanna
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–3, 6–4
Vítěz14.22. května 2021Ženeva, ŠvýcarskoATP 250antukaAustrálie John PeersItálie Simone Bolelli
Argentina Máximo González
6–2, 7–5
Vítěz15.18. července 2021Hamburk, Německo (2)ATP 500antukaNěmecko Tim PützNěmecko Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 6–7(3–7), [10–8]
Finalista15.8. srpna 2021Washington, D.C., Spojené státyATP 500tvrdýSpojené království Neal SkupskiJižní Afrika Raven Klaasen
Japonsko Ben McLachlan
6–7(4–7), 4–6
Vítěz16.7. listopadu 2021Paříž, FrancieMasters 1000tvrdý (h)Německo Tim PützFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–3, 6–7(4–7), [11–9]
Vítěz17.26. února 2022Dubaj, Spojené arabské emiráty (2)ATP 500tvrdýNěmecko Tim PützChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(5–7), [16–14]
Finalista16.12. června 2022Stuttgart, NěmeckoATP 250trávaNěmecko Tim PützPolsko Hubert Hurkacz
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Finalista17.19. června 2022Halle, NěmeckoATP 500trávaNěmecko Tim PützŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
4–6, 7–6(7–5), [12–14]
Finalista18.31. července 2022Kitzbühel, RakouskoATP 250antukaNěmecko Tim PützŠpanělsko Pedro Martínez
Itálie Lorenzo Sonego
7–5, 4–6, [8–10]
Finalista19.21. srpna 2022Cincinnati, Spojené státyMasters 1000tvrdýNěmecko Tim PützUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 6–7(5–7)
Finalista20.leden 2023Adelaide, AustrálieATP 250tvrdýSpojené království Jamie MurraySpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
3–6, 6–7(3–7)
Vítěz18.únor 2023Dallas, Spojené státyATP 250tvrdý (h)Spojené království Jamie MurrayUSA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
1–6, 7–6(7–4), [10–7]
Vítěz19.duben 2023Banja Luka, Bosna a HercegovinaATP 250antukaSpojené království Jamie MurrayPortugalsko Francisco Cabral
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
7–5, 6–2
Vítěz20.květen 2023Ženeva, ŠvýcarskoATP 250antukaSpojené království Jamie MurrayŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(8–6), 7–6(7–3)
Finalista21.srpen 2023Cincinnati, Spojené státyMasters 1000tvrdýSpojené království Jamie MurrayArgentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
6–3, 1–6, [9–11]
Vítěz21.září 2023Ču-chaj, ČínaATP 250tvrdý (h)Spojené království Jamie MurrayUSA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
6–4, 6–4
Finalista22.říjen 2023Tokio, JaponskoATP 500tvrdýSpojené království Jamie MurrayAustrálie Rinky Hijikata
Austrálie Max Purcell
4–6, 1–6
Vítěz22.únor 2024Dauhá, KatarATP 250tvrdýSpojené království Jamie MurrayItálie Lorenzo Musetti
Itálie Lorenzo Sonego
7–6(7–0), 2–6, [10–8]
Vítěz23.červen 2024Queen's Club, Londýn, Velká BritánieATP 500trávaSpojené království Neal SkupskiUSA Taylor Fritz
  Karen Chačanov
4–6, 7–6(7–5), [10–8]
Vítěz24.červen 2024Eastbourne, Velká BritánieATP 250trávaSpojené království Neal SkupskiAustrálie Matthew Ebden
Austrálie John Peers
4–6, 7–6(7–2), [11–9]
Finalista23.říjen 2024Vídeň, RakouskoATP 500tvrdý (h)Spojené království Neal SkupskiRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
6–4, 3–6, [1–10]
Vítěz25.leden 2025Auckland, Nový Zéland (2)ATP 250tvrdýChorvatsko Nikola MektićUSA Christian Harrison
USA Rajeev Ram
bez boje

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (8 Č)
Futures (3 D; 4 Č)

Dvouhra (3 tituly)

č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.19. července 2009Peoria, Spojené státyantukaKanada Vasek Pospisil6–7(4–7), 6–4, 6–4
2.13. června 2010Loomis, Spojené státytvrdýBulharsko Dimitar Kutrovskij7–6(7–4), 1–6, 6–3
3.14. října 2012Margaret River, AustrálietvrdýAustrálie Adam Feeney6–3, 3–6, 6–3

Čtyřhra (12 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.28. října 2012Traralgon, AustrálieantukaNový Zéland Jose StathamAustrálie Matthew Barton
Austrálie Michael Look
3–6, 6–3, [11–9]
2.2. prosince 2012Jakarta, IndonésietvrdýNěmecko Tim PützAustrálie Brydan Klein
Austrálie Dane Propoggia
7–5, 6–3
3.24. března 2013Costa Mesa, Spojené státytvrdýUSA Michael McCluneJižní Korea Cho Min Hyeok
Jižní Korea Nam Ji Sung
6–1, 6–3
4.2. června 2013Bacău, RumunskoantukaUSA Bradley KlahnPolsko Piotr Gadomski
Francie Tristan Lamasine
7–6(7–4), 6–7(4–7), [14–12]
5.7. července 2013Winnetka, Spojené státytvrdýIndie Juki BhambriIndie Somdev Devvarman
USA Jack Sock
2–6, 6–2, [10–8]
6.21. července 2013Binghampton, Spojené státytvrdýUSA Bradley KlahnAustrálie Adam Feeney
Austrálie John-Patrick Smith
6–3, 6–4
7.17. února 2013Jokohama, JaponskotvrdýUSA Bradley KlahnThajsko Sanchai Ratiwatana
Thajsko Sonchat Ratiwatana
7–5, 6–1
8.8. února 2014Čennaj, IndietvrdýIndie Juki BhambriIndie N. Sriram Balaji
Slovinsko Blaž Rola
7–6(7–5), 6–4
9.27. dubna 2014Savannah, Spojené státyantuka
(zelená)
Srbsko Ilija BozoljacArgentina Facundo Bagnis
Rusko Alex Bogomolov
7–5, 6–2
10.15. června 2014Nottingham, Spojené královstvítrávaAustrálie Rameez JunaidBelgie Ruben Bemelmans
Japonsko Go Soeda
4–6, 7–6(7–1), [10–6]
11.4. dubna 2015Ra'anana, IzraeltvrdýChorvatsko Mate PavićAustrálie Rameez Junaid
Kanada Adil Shamasdin
6–1, 6–4
12.19. dubna 2015Mersin, TureckoantukaChorvatsko Mate PavićItálie Riccardo Ghedin
Indie Ramkumar Ramanathan
5–7, 6–3, [10–4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Venus na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Michael Venus na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250111a11. ledna 2025
  2. Michael Venus | 2020 [online]. ASB Classic, 2020 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Michael Venus na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250111a11. ledna 2025
  4. Michael Venus na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250111a11. ledna 2025
  5. College Spotlight: Michael Venus, LSU [online]. United States Tennis Association [cit. 2011-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-06. 
  6. Michael Venus Bio [online]. Louisiana State University, 18 June 2008 [cit. 2011-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Chinese Taipei for Olympic Games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Bronze medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.